THEME
Unity in Diversity

(Jak se tak pohybuji po Švýcarsku, pozoruji lidi a jejich způsob života. Mnozí, jako je tomu všude, mají své každodenní problémy, někteří více než ostatní. Mnozí se zdají být velmi nešťastní a ustaraní. Předtím, než ke mně Bůh přišel, jsem si toho nikdy nevšimla.)

Ano, Vassulo, chci, abys to všechno viděla; chci, abys je pozorovala a slyšela všechno, co říkají; působí Mi bolest, když slyším a vidím Své beránky; proč na Mě zapomněli, když jsem jejich Těšitel; mohu je potěšit, mohou se na Mě obrátit;

(Tady jsem přemýšlela nad tím, je-li to Jahve či Ježíš, kdo mluví.)

Vassulo, jsem Jeden; Já jsem Jeden!1 Vassulo, jsem Bůh, který ti daroval život; ustanovil jsem Své Slovo; přišel jsem v těle na zemi; Já jsem Jeden; žehnám ti, Vassulo; Svatá Trojice je Jedno; Já jsem Jeden;2

(Letmo jsem pomyslela, že bych tomu mohla porozumět, kdybych se zeptala kněží.)

se Mnou se budeš učit;

(Později:)

dcero, až pochopíš, jak se svět stal vůči Mně lhostejným, porozumíš Mé hořkosti; kalich Mého Milosrdenství je plný a kalich Mé Spravedlnosti též; zarmucují Mě a naplňují Mě hořkostí, svými revolucemi3 a rebelováním proti Mně a Mému Zákonu; Já jsem ten samý Živý Bůh, ale Mí lidé se změnili v lidi bez bázně, vyzývají Mě a provokují Mě! bylo pro Mě radostí je stvořit, tak proč se proti Mně bouří? ke komu se obrátí? trpím; kam si myslí, že směřují? Mé Tělo je unavené a zraněné,4 Mé Tělo si potřebuje odpočinout a být utěšeno;

Myslíš tím Církev, Pane? 

ano, Mé Tělo je Církev; Vassulo, přeji si upevnit Svou Církev; přeji si sjednotit všechny Své kněze jako armádu, armádu spásy; Mé ovce jsou rozptýleny, všichni kněží by se měli spojit;

Můj Bože, já jsem pokřtěna v pravoslavné církvi, ke komu se tedy obracíš, Můj Pane, ke katolíkům, protestantům, sektám nebo jiným náboženstvím? Jestliže se odvažuji ptát, pak proto, že toto všechno existuje.

Ó, Vassulo, Vassulo, Já jsem Jeden; Já Bůh jsem Jeden; všechny Mé děti byly stvořeny Mou Rukou, proč jsou rozptýleny? toužím po Jednotě,5 chci, aby se Mé děti sjednotily; Já jsem Jediný Bůh a oni musí pochopit, že v Nejsvětější Trojici jsou všichni Jedno!6 Duch Svatý, Bůh Otec a Ježíš Kristus, Syn, všichni tři jsou Jedno;7 Vassulo, drž se Mě, uč se ode Mě;

Můj Bože, a co Světlo? 

Já jsem Světlo, Já jsem Jeden.8


1 Jedné podstaty.

2 Jedné podstaty.

3 Myslím, že se jedná o náboženské revoluce.

4 Církev.

5 Jednota. Neodvažuji se nahlas uvažovat, po čem Bůh touží!!! Pochopila jsem…

6 Pozn. překl.: v angl. orig. „the Holy Trinity is all in One“.

7 Jeden Bůh.

8 Jeden Bůh.
29. dubna 1987

Já jsem Ježíš;

Cítím, Ježíši, že mi chceš dát důležité poselství; má to obvyklý průběh. Zlý mne napadá, aby mě odradil od psaní.

mám poselství pro ty, kdo Mě milují1 a obětují Mi své duše; chtěl bych je povzbudit a dát jim Sílu;

Já, Slovo, vyslovím a uvedu ve známost Svá slova prostřednictvím tohoto slabého nástroje; sestoupím na zem skrze toto Poselství a nechám na vás všechny zářit Své Světlo;

žehnám vám, milovaní Mé Duše; miluji vás! v Sobě, v hloubi Své Duše mám Živý a Neuhasitelný Plamen; Já jsem Čistota a Zbožnost a bezedná hlubina Hojnosti; Moji milovaní, pojďte a čerpejte ze Mě, naplňte svá srdce, pojďte a pijte ode Mne; pojďte a vstupte do Mých otevřených Ran; pojďte a ponořte své duše do Mé Krve! pijte z Mé Živoucí Studnice, abyste jí byli zaplaveni, a tak mohli zavlažit tuto bezútěšnou pustinu a uzdravit Mé beránky;

čerpejte z tohoto Živého Plamene a nechte Jej pohltit vaše srdce! miluji vás tak, že to váš duch nikdy nedokáže pochopit; pojďte; ať vás nikdy neunaví nést Můj Svatý Kříž, neboť jsem s vámi a nesu Jej s vámi; následujte Mě a zůstaňte Mi nablízku, kráčejte v Mých stopách a neochabujte v zápase a utrpení; oslavujte Mě a ať vaše hlasy stoupají do Nebe jako sladká vůně kadidla;

chvalte Mě; buďte Mou radostí a Mým potěšením; potěšte Mě svou láskou ke Mně; naplňte svá srdce touto Nekonečnou Láskou a dovolte, aby se vylévala na Mé ovce a uzdravovala je;

ať každý živý tvor na zemi cítí Mou vroucí lásku; ať každé studené a zkamenělé srdce roztaje, rozpustí se v Mé Ryzosti, začlení se do Mého Těla a spojí se se Mnou! ať je každý stín minulosti obnoven a stane se živou duší, plnou Ryzosti, Pokoje a Lásky; udělejte z Mého stvoření Ráj!

sjednoťte se! sjednoťte se a buďte jedno, neboť Já, Bůh, jsem Jeden; jednota přináší sílu, sjednoťte se; buďte Mými věrnými rozsévači, kteří zasévají Má zrna Pokoje a Lásky;

stvořil jsem zrna, která udělají ze země ráj, neboť Mé Království na zemi bude jako v Nebi; vezměte ta zrna, která leží v Mém Srdci, očištěná Mou Krví, a všude je rozsévejte; nosím tato zrna ve Svém Srdci, milovaní, a přeji si, abyste do Něj pronikli a čerpali z Něho; usilujte o jednotu;

uzdravím Své květiny, naplním je libou vůní, dám jim vykvést, zkrášlím Svou zahradu, zavlažím vaše srdce, znovu vás oživím;

Stvoření! miluji tě! zazářím nad tebou a nechám Své hřejivé Paprsky, aby rozptýlily a rozehnaly tyto těžké tmavé mraky; Mé Světlo je pronikne a každá temnota a každé zlo, které na vás těžce spočívalo, zmizí; ano, tato temnota, která vás jen oslabila, ochudila a zkazila;

Mé Hřejivé Paprsky znovu oživí všechny Mé květiny a Já sešlu z Nebe Svou rosu Spravedlnosti, Svatosti, Čistoty, Ryzosti, Pokoje a Lásky; Já jsem váš Věrný Strážce, který vás střeží bdělým okem; pamatujte si, že jsem Světlo světa; Já jsem Slovo;

Pokoj buď s vámi se všemi; oslavujte Mě; opřete se o Mě; snažte se a ať vás nikdy neunaví nést Můj Kříž a uzdravovat Mé děti;

Má Vassulo, nikdy nepřestávej psát; miluji tě; Moudrost tě poučí;

Miluji Tě, Pane. Staň se Tvá vůle.


1 Všichni kněží, zasvěcené osoby, sestry, bratři, všichni ti, kdo ho opravdově milují.

(Občas žasnu nad tím, co mě vede k tomu, abych se s Ježíšem setkávala tímto způsobem. Proč a z jakých důvodů jsem tak horlivá naslouchat Jeho poselstvím a zapisovat je? V posledních měsících se mi to stalo nezbytností.)

miluji tě; jsem to Já, Ježíš, kdo tě podněcuje k tomu, aby ses se Mnou setkávala; Vassulo, vždy Mě miluj; sdělím ti, po čem toužím, sestro;

(Ježíš byl velice něžný, ale Jeho obličej vypadal smutně.)

přeji si sjednotit všechny Své kněze; toužím po tom, aby Mě více milovali; chci od nich čistotu, horlivost, věrnost; kněží musí pochopit, že jednota posiluje lásku, jednota otevírá cestu lásce;

jak dlouho bude mezi nimi panovat nesvornost? láska je jednota; Má láska je se Mnou sjednocuje; Má Církev je slabá kvůli jejich rozporům; přeji si Jednotu; přeji si, aby se Má Církev sjednotila;

Ale Pane, když říkáš, že panuje nesvornost, tak to znamená, že někdo bude muset ustoupit. Jak to poznají?

musí se modlit o osvícení; měli by přijít ke Mně a čerpat z Mého Srdce;

O kom, Ježíši, mluvíš, když říkáš „mezi nimi“ a „oni“?

o Celé Své Církvi; přeji si, aby se sjednotili a byli jedno; Má Církev byla oslabena kvůli tomuto rozdělení; je tím nesmírně oslabena;

Můj Pane, to mi zní jako nové poselství.

Vassulo, osvítím tě tím, že ti budu ukazovat, po malých etapách, jak pracuji;

nejdříve se budu učit…

ano;

…pak postupné uvádění do praxe, pak „Ecclesiastical Editions, of Peace and Love“,1 a potom nauka a vedení k Pokoji a Lásce skrze poselství?

ano, Vassulo, a nyní k Mému přání, k přání sjednotit Mou Církev; jak může fungovat tělo, když jeden nebo dva z jeho údů jsou ochromeny, poraněny nebo odervány? bude stejně silné a schopné jako zdravé tělo?

Má Církev je Mé Tělo; jak může Mé Tělo fungovat, když Ho zmrzačili? dcero, nakresli Mou značku:

toto bylo znamení prvních křesťanů; láska byla jedno; láska byla sjednocena;

Ježíši, vím, že Velikonoce se slaví v různou dobu. Můžeš mi říct, které datum je to správné? Naše nebo jejich? (Prosím, napiš mi to na oddělený kus papíru.)

vezmi si tedy papír, Vassulo; 

Děkuji Ti, Ježíši. (Ježíš mi sdělil správné datum Velikonoc.)

teď pojď, spojíme se v modlitbě; v modlitbě k Otci o Jednotu:

„Otče,
přicházím k tobě a prosím Tě,
abys osvítil Své ovce;
osviť je, aby znovu našly
Pokoj a Lásku v Jednotě;
amen;“

sjednoť Mé ovce, Vassulo!

Ježíši, kdo jsem já, abych sjednocovala a věděla něco o kněžích, o jejich diskusích a o tom, co se děje? Kdo jsem já, abych jim sdělovala, co je napsáno na kusu papíru a tvrdila jim, že jsi to napsal Ty? Ježíši, dáváš mi poselství a mluvíš ke mně o přáních Svého Srdce. Pane, nebylo by snadnější, kdybys to všechno svěřil někomu, kdo už je uvnitř Církve a má přístup ke všem nejvyšším autoritám, někomu, jehož bezúhonnost je uznávána a je hoden důvěry? Pane, vybral sis vskutku ubožačku, kterou zastrašuje polovina z kněží, kteří se se spisy seznámili, ale nemají o ně zájem. Už toho mám dost, snažit se jim něco dokazovat, protože vím, že je to nudí a obtěžuje. Co mám dělat?

Vassulo, to, co tíží tvá ramena, je Můj Kříž; ponesu Jej s tebou, nikdy neumdlévej;

Pane, jak se dostane Tvé poselství k těm správným uším? Vždyť jsem člověk, který stojí úplně mimo!

dostane; je jako potůček, který se pozvolna rozšiřuje; napřed teče velmi pomalu, ale jeho proud se zrychluje a mohutní, až se změní v obrovský oceán; Vassulo, opři se o Mě, když jsi unavená; miluji tě a pomohu ti nést se Mnou Můj Kříž; milovaná, nikdy si nepřipadej opuštěná;

Cítila jsem, že Ježíš mě podepře pokaždé, když klopýtnu. Dal mi na srozuměnou, že se o Něj mohu vždy opřít, a tak znovu nabýt sil.

Vassulo, povedu tě;


1 Pozn. překl.: Vassula si takto pojmenovala jeden z prvních sešitů, do kterého zapisovala poselství.
23. května 1987
25. května 1987
Vassulo, obě Mé Ruce jsou zraněné, obě
Mé Nohy jsou zraněné, Můj bok je
otevřený, široce otevřená rána odhaluje
Mé Srdce; znovu Mě křižují;

Vassulo, obě Mé Ruce jsou zraněné, obě Mé Nohy jsou zraněné, Můj bok je otevřený, široce otevřená rána odhaluje Mé Srdce; znovu Mě křižují;

Pane,

ničí Mou Církev;

Pane, je to tak moc zlé?

je, zlý je oslepil; chybí mezi nimi láska; nejsou upřímní, překroutili Mé Slovo, zmrzačili i Mé Tělo; Můj pohár Spravedlnosti je plný, nenechte ho přetéci! chci, aby přestali dusit Mé Tělo; Já, Ježíš, jsem Láska; chci, aby po sobě přestali střílet otrávenými šípy; jejich vzájemná harmonie obnoví část z toho, co bylo zničeno; upřímnost1 sejme masku zlému, nač tedy všechny ty ceremonie, když Mi vpravdě nemají co nabídnout? potřebuji čistotu, lásku, věrnost, pokoru, svatost;

hledejte ve Mně všechno, po čem toužím , a dám vám to; hledejte zájmy, ne své; oslavujte , uctívejte ; slova nestačí, skutky Lásky a spolupráce oživí Mé Tělo; bratři! milujte se navzájem! Ó, milovaní, ještě tolik toho budu muset obnovit!

pojď, dcero, spočiň ve Mně; pokoj tobě;


1 Pozn. překl.: v angl. orig. „truthfulness“ - lze přeložit i jako „pravdivost“.
pojď, dcero, spočiň ve Mně; pokoj
tobě;

setkáme se později a Já tě poučím tak, abys byla připravená; Vassulo, kresli;

 

spoj tyto tyče;

abyste se sjednotili, musíte se všichni sklonit; musíte být všichni ochotní se sklonit tím, že se stanete poddajnými;

(Pochopila jsem. Dal mi zřetelnou a jednoduchou vizi tří železných prutů.Byly vzpřímené, blízko u sebe. Řekl: „Jak by se mohly jejich hlavy1 setkat, pokud se všechny neohnou?“ Později jsem šla ven. Čím více jsem na tu vizi myslela, tím víc mě to dusilo, rostlo to přede mnou jako „hora“, kterou nemohu překonat...)

Ježíši?

Já jsem, odvahu! vstaň, žačko! vzhůru! zvedni Můj Kříž, milovaná! nahoru! nebuď smutná; spolu... společně...

Má Vassulo, budeme se namáhat společně, opři se o Mne, když jsi unavená a nech Mne opřít se o tebe, když jsem unavený;

setkávej se se Mnou, nech Mne naplnit Mé touhy, buď jako měkký vosk a dovol Mé Ruce, aby do tebe vtiskla Má slova; buď poddajná, neboj se! miluji tě, milovaná; Ó, pojď! Láska ti neublíží;

(Tohoto úkolu se bojím.)

pojď, pomodleme se:

„Ó, Otče,
buď se mnou až do konce,
jsem slabá;
dej mi Svou Sílu,
abych Tě mohla oslavit;
amen;“

milovaná, pojď, zanech svých obav a naslouchej Mi; buď k dispozici svému Bohu; chci sjednotit Svou Církev;

Vassulo, připravoval jsem tě k tomu, abys Mě přijala; milovaná, odvahu!

Potřebuji Tvou odvahu, nemám žádnou.

budu tě povzbuzovat a posílím tvou lásku ke Mně, všechno k Mé Slávě;

Vassulo, ochotně zapiš Má slova, čerpej ze Mě; nehledej své pohodlí, buď chudá, buď jako Já, když jsem žil v těle na zemi; buď obyčejná,2 abychom oba cítili tu odlišnost a tu velikost těch, kdo Mě bičují, dovol Mi pocítit ten rozdíl! čerpej z Mého Srdce a zkrášluj Mou Církev; čerpej z Mého Srdce a porozumíš, Má holčičko;

(Myslím, že tady jsem si začala uvědomovat, jaký mě čeká úkol, a proto jsem se začala bát. Ježíš začíná řešit Církev...)


1 Hlavy: později jsem porozuměla, že hlavy také znamenají autoritu, vůdce.
2 Pozn. překl.: v angl. orig. „plain“ - obyčejný, prostý, upřímný, jednoduchý.
3 Nejhlubší očistec, blízko pekelných bran.

(Dháka, Bangladéš)

(Včera jsme byli velice zaměstnáni
posledními přípravami na odjezd
z Bangladéše.)

(Včera jsme byli velice zaměstnáni posledními přípravami na odjezd z Bangladéše.)

Pane, přemýšlela jsem o teorii, která se nazývá „Kristovo Vědomí“. Myslím si, že to znamená „to dobré, co je v nás“. Možná odtud pochází tyto spisy?

Vassulo, neřekl jsem ti, že jsme sjednoceni, že jsme jedno, milovaná, nazývej to: opravdový život v Bohu; žij pro Mne;

to je to, co si přeji, abys psala;

(Kladla jsem si otázku, co chce Bůh v této chvíli psát...)

Mé touhy, maličká;

(Bůh mi dal číst pasáž z Písma.)

ano, vzchop se, naslouchej Mi: navštívíš Mě v Mém Kostele? Vassulo, pojď ke Mně;

Ve kterém Kostele, Pane? Který máš na mysli?

všechny Kostely jsou Moje, všechny jsou Mé; patří všechny Mně a jen Mně; Já jsem Církev, Já jsem Hlava Církve;

Ale tak, jak jsi to řekl, se mi, Ježíši, zdálo, že chceš, abych šla do jednoho konkrétního kostela. Tak jsem to pochopila a slyšela!

můžeš ke Mně přijít kdykoliv a do kteréhokoli Kostela, nedělej rozdíly jako ti druzí; všechny Mi patří;1 Jsem Jeden Bůh a mám Jedno Tělo, Tělo, které lidé zmrzačili; tvrdost mlýnských kamenů rozdrtila Mé Tělo;

Bože, zdáš se být tak rozčílený!!

rozčílený? Ó, Vassulo! proč, proč Mě tak strašně rozervali?

(Bůh je velice rozčílený. Připomnělo mi to okamžik, kdy Ježíš v jeruzalémském chrámě zpřevracel stoly směnárníků. Až doteď jsem Ho ještě nikdy neviděla a neslyšela TAK ROZČÍLENÉHO.)

Vassulo?

Ježíši?

Já jsem;

Jsi to skutečně Ty, tak rozčílený?

Ó, ano! jsem to Já! Ó, ano, konečně na tebe mohu vložit Svá slova; Vassulo, charisma ti není dáno kvůli tvým zájmům, je ti dáno, aby do tebe byla vryta Má Slova;

Nikdy předtím jsem Tě nezažila tak rozčíleného! Jsi rozčílený?

Já jsem; bolí Mě celé Tělo; bylo roztrháno na kusy;

Můj Bože! Ale co mohu dělat já? Jsem bezmocná!

copak to všechno nevím, Vassulo? budu tě používat až do konce; nikdy se Mě neboj, dcero; sjednocení Mé Církve se stane Oslavou Mého Těla; zůstávej v Mém Pokoji, milovaná;

Ano, Pane. Nebudu hledět napravo ani nalevo, ani se ohlížet zpátky. Budu se dívat dopředu.

ano, pochop, jak pracuji; buď vždycky taková jako teď, buď ochotná Mi dělat radost, buď Jedno se Mnou;

Pane, když ti, po kterých chceš, aby naslouchali, tak nečiní, co potom?

teď jsi krok přede Mnou! Dítě, kráčej se Mnou! spolu, ano, následuj Mě, důvěřuj Mi; pojď, povedu tě;

(Najednou jsem byla zaskočena něčím neobvyklým, začal štěkat pes a po chvíli se otevřely dveře do mé ložnice. Před sebou jsem uviděla toho samého zloděje, který přišel do našeho pokoje již před třemi dny, aby nám ukradl peníze, ale uprchl. Byl tu zas! Vykázala jsem ho ven. Otočil se a utekl. Poté jsem spustila poplach. Věděla jsem jistě, že se mi Bůh snaží něco říct.)

Vassulo, chci ti něco připomenout; když ten bandita2  vstoupil do tvého pokoje, čekala jsi ho?

Ne!

právě tak přijdu i Já, náhle; nikdo ho nerozpoznal, protože ho nikdo nečekal;

(Ježíš mínil deset stěhováků a lidi v kanceláři, kteří ho viděli jít kolem, ale nevěřili, že by mohl být zloděj. Mám pocit, že Ježíšova poslední věta, je velice důležitá, a že skrývá mnohem více, než by se na první pohled zdálo. Slovo „rozpoznal“ má též velice hluboký význam.)

nepřipomíná ti to ještě něco jiného? dovol Mi říci, on hřešil, ale ti, kdo ho soudili a zlomili nad ním hůl, nehřešili rovněž?

Nevím, co se mi snažíš vysvětlit. Jistě, všichni jsme hříšníci.

Vassulo, budu k tomu všemu mlčky přihlížet?

Obhajuješ toho lupiče, Pane?

ne, Vassulo, neobhajuji...3  jmenuj Mi jediného člověka, který nezhřešil;

(Žádný mě nenapadá.)

Velké hříchy, malé hříchy, všechno jsou to hříchy, hřešit znamená působit Mi bolest; Vassulo, jsem svědkem tolika hříchů; Láska trpí; Láska je ztrápená žalem, trpí, ...tvorstvo! Mé tvorstvo, navrať se k Lásce...

dcero, naplň Mě láskou, usmiřuj, milovaná, usmiřuj;


1 Církev se nikdy nemohla rozdělit sama, byli to lidé, kdo rozdělili Církev a kdo se rozdělili mezi sebou.

2 Bůh užil správně slovo „bandita“ (angl. „brigand“), neboť jak jsme později zjistili, tento zloděj byl členem větší skupiny. Těmto skupinám se říká bandité (angl. „brigands“).

3 Ježíš se na chvíli odmlčel.

(Dháka)

Dáváš mi poznávat mou ubohost a to, že

ses ke mně přiblížil navzdory mé

zkaženosti, a že nemám vůbec žádné
zásluhy, pro které by mi mohly být dány
takové milosti. Když se srovnám se
svatými, tak je to zjevné. Chápeš proto,
odkud pochází ona „vlna pochybností“!
Právě z tohoto důvodu, kvůli mé
nehodnosti. Vzpomínáš si, jak jsi mě všemu
učil od základů a jak jsem Tě na začátku
odmítala, i když jsem věděla, že jsi to Ty?
Víš, co mám na mysli? Vím, že když mě
z výše uvedených důvodů přepadají „vlny
pochybností“, že Tě urážím a zraňuji, jak jsi
mi jednou řekl:

Dáváš mi poznávat mou ubohost a to, že ses ke mně přiblížil navzdory mé zkaženosti, a že nemám vůbec žádné zásluhy, pro které by mi mohly být dány takové milosti. Když se srovnám se svatými, tak je to zjevné. Chápeš proto, odkud pochází ona „vlna pochybností“! Právě z tohoto důvodu, kvůli mé nehodnosti. Vzpomínáš si, jak jsi mě všemu učil od základů a jak jsem Tě na začátku odmítala, i když jsem věděla, že jsi to Ty? Víš, co mám na mysli? Vím, že když mě z výše uvedených důvodů přepadají „vlny pochybností“, že Tě urážím a zraňuji, jak jsi mi jednou řekl: „zraňuješ Mě, když zapomínáš, kdo tě zachránil z temnoty;“Na druhou stranu se mi až motá hlava, když se snažím porozumět tomu, proč jsi přišel ke mně, k člověku, který vůbec neznal Bibli, byl 150% hříšník, abys mu svěřil tak důležité poslání!

Čím více postupuje Tvé vedení, tím více zázraků přináší. Totální ateisty jsi přiměl k tomu, aby se sklonili, ale to by mě nemělo překvapovat, neboť Ty jsi požehnal Svému Dílu, Pane. Jeden nevěřící za druhým se vrací k Tobě, když si čtou Tvé Poselství. Lidé, kteří mi říkali: „NIKDY mě nepřiměješ, abych si z toho přečetl jedinou stránku, věřím jen v to, co je hmatatelné, v peníze, v byznys...“ Ještě dnes mi ta slova znějí v uších. A dnes vidím tohoto muže horlivějšího než jeho žena (která se ho původně snažila přesvědčit - bez úspěchu), jak chce všechna Tvá poselství a jak říká, že mu dávají neobyčejný pokoj. Já jsem s ním nikdy nemluvila, nejsem totiž obratná v řeči. Prostě se to stalo: Ježíš to udělal, pochopitelně. Jsi Úžasný!

jsem to Já, Ježíš, milovaný Syn Boží; posílám vám všechny tyto sešity, abyste mohli věřit v Má Nadpřirozená Díla; živím vás Svým Chlebem; nikdy nepochybujte o Mých Dílech; přeji si, abyste se pečlivě učili porozumět všem Mým milostem, proto buďte pozorní ke všem novým projevům;1 všechny budou ode Mne;

(Měla jsem pocit, že mě tento Kříž znovu drtí. Tím „Křížem“ je Boží Poselství.)

Ježíši?

Já jsem, seber se! odvahu! neklesej na mysli, jsem u tebe, abych ti pomohl; zvedni Můj Kříž, nebuď jako ten z Kyrény; buď ochotná; pojď, milovaná, cesta může být kamenitá, ale jsem vždy u tebe a sdílím s tebou Svůj Kříž; Vassulo, podívej se na Mě!

((Pohlédla jsem na Něho. Stál tam a způsob, kterým se přidržoval zdi, je tím nejžalostnějším, co kdy mohl člověk spatřit. Měl na Sobě trnovou korunu a Jeho oděv, jenž Ho zakrýval jen zpola, byl nasáklý krví. Byl pokrytý potem a krví, že téměř nebylo vidět zdravého místa... bezprostředně po zbičování.)

zasloužím si to?

NE! Můj Bože!

oslav Mě, dcero;

Kdo Ti to učinil, Pane?

kdo? Lidé, Vassulo, jsou to lidé, kteří jsou obrazem Sodomy, což znamená, že se chovají stejně;

(Později:)

dcero, toužím po jednotě ve Své Církvi! po jednotě!!

(Ježíš byl neústupný a důrazně vyslovil tato slova.)


1 Pozn. překl.: v angl. orig „manifestations“ - prohlášení, zjevení, projevy.

(Dháka)

(Přispěchala jsem, protože Ježíš mě pobízel,
abych psala.)

(Přispěchala jsem, protože Ježíš mě pobízel, abych psala.)

volal jsem tě!

(Cítila jsem a viděla, že je Ježíš šťastný.)

ano, Já jsem, cítím se šťastný! pojď, budeme pracovat, budu opakovat, po čem toužím; Vassulo, neboj se ukázat Má Díla;

Pane, připadám si jako naše dobrá přítelkyně Marta, která je velmi impulsivní. Teď jsem tak netrpělivá jako ona. Chci, aby se věci odehrály rychle, zítra, dnes, teď, pokud možno. Hned TEĎ NAPLNIT všechna Tvá přání, vytáhnout trny a zahodit je, hned teď vytáhnout kopí z Tvého Srdce a všechno, po čem toužíš!

Vassulo, nespěchej;

(Cítila jsem, jak mě Jeho Ruka pohladila po hlavě.)

naslouchej opět Mým touhám; chci jim připomenout, jak jednám, chci, aby přestali házet jedovaté šípy jeden na druhého; Vassulo, byl jsem politik?

(Ježíš mě touto otázkou překvapil, tón Jeho Hlasu se změnil.)

No, tentokrát vím i já, že jsi žádný politik nebyl...

přesně, nebyl jsem politik, Vassulo; kdo jsem podle tebe byl?

Máš na mysli dobu, když jsi byl v těle na zemi, Pane?

ano;

Milovaný Syn Boží.

ano, vidíš, dokonce i ty víš, že jsem nebyl politik; Vassulo, počkej;

(Ježíš přemýšlel ve Svém obvyklém postoji: jednu ruku nad pasem, o ni opírá loket své druhé ruky, ukazováček položený na tváři.)

pocítila jsi z Mé strany za celou tu dobu, co tě vedu, jedinou známku zloby?

Ne, ani trochu, Pane. Nikdy.

dobře;

Co tím myslíš, Pane?

jak ses cítila, Vassulo?

(Ježíš ignoroval mou otázku.) Cítila jsem se hýčkána, velice milována, objímána, a že mi bylo odpuštěno.

pokračuj;

Cítila jsem se povznesená Tvou láskou, pokojně, prostě úžasně. Nikdy jsem se necítila tak šťastná jako v těch chvílích, kdy jsem byla s Tebou, když jsi mi Svou láskou znovu ukazoval cestu. Učil jsi mě LÁSCE, svatosti, pokoře.

ano, vidíš, Vassulo, že zde není ani stopy po nějakém politikaření; vůbec nic takového;

(Ježíš udělal Rukou gesto, kterým zdůraznil slovo „vůbec nic“.)

takový jsem, jsem Jen Láska, a byl bych rád, aby takoví byli Moji opravdoví, skutečně opravdoví, učedníci;

- slyš Mě, Já jsem Církev; nikdy na to nezapomeň; zůstávej v Mém Pokoji, Vassulo;

Miluji Tě k zbláznění a Ty to víš, Ježíši.

milovaná, Mé Srdce tě pohltí svým Plamenem Lásky; dovol Mi, abych tě měl stále ve Svém Srdci;

(Pomyslela jsem na vizi, kterou jsem měla.)

těch pět paprsků vychází z Mých pěti Ran;

A ta svíce na jednom z paprsků?

přeji si, aby se zavedlo světlo;

Při Tvých Zastaveních?

ano;

Pak jsem viděla Tebe.

ano, měl jsem Svou trnovou korunu, vzpomínáš si?

Ano, vzpomínám si. Ale co byla ta poslední scéna?

Mé pomazání;

A proč jsem byla sražena až k zemi?

měla ses položit na zem;

A ten Kalich, Pane?

abyste se očistili a ctili Mou Svatou Eucharistii;

Děkuji Ti, Pane.

Vassulo, hluboko do Mého Těla, do Mého Srdce, pronikl hrot kopí, ještě stále tam je; chci, aby to kopí bylo vytaženo; oslav Mé Tělo tím, že nastolíš Pokoj, Jednotu a Lásku;

Milovaný Bože, to je pro mne příliš neurčité, nerozumím smyslu tvých slov.

vytáhni trny, které se zabodly do Mé Hlavy; Vassulo, uděláš to pro Mě? budu stále před tebou, uzdrav Mé Tělo, utiš Jeho bolest; Mých Pět Ran je doširoka otevřeno, vidíš? miluj Mě, ozdob Mě, zkrášli Mě; připomeň jim první Křesťany, kteří Mě milovali více, než svůj vlastní život;

Pane, nemohu udělat nic víc než kopírovat a rozšiřovat Tvá poselství!

budeš dělat mnohem víc než to; nikdy nezapomeň, kdo tě vede;

Ano, Pane. Jsem závislá na Tobě.

3. července 1987

(Švýcarsko)

Vassulo, budeš vystavena těžkým zkouškám,1 nezapomínej na Mou Přítomnost, Já jsem u tebe;

věřit v Má Božská Díla je také milost, kterou dávám Já; Má Díla se vám zdají dost neortodoxní, ale Já jsem Bůh a s kým byste Mě mohli srovnávat? a s čím můžete srovnávat Má Díla?

Vassulo, když vidím, jak mnoho Mých kněžských duší popírá Má znamení a Má Díla, jak jednají s těmi, kterým jsem dal Své milosti, abych připomenul světu, že jsem mezi vámi, trpím… nevědomky škodí Mému Tělu, pono!2 popírají Má Díla a vytvářejí tak poušť, místo toho, aby zúrodňovali zemi!

Pane, když popírají Tvá díla, musí pro to mít nějaký důvod!

Duchovně jsou mrtví; sami jsou pouští, a když v této velké poušti, kterou vytvořili, uvidí květinu, pospíchají k ní a šlapou po ní, až ji zničí;

Proč?

proč? nehodí se do jejich pouště, starají se, aby jejich poušť zůstala neplodná! nenacházím v nich žádnou svatost, žádnou, co Mi mohou nabídnout?

Ochranu, Pane! Ochranu, aby nebylo překrucováno Tvé Slovo!

ne, oni Mě nechrání, oni Mě popírají jako Boha; popírají Mé Nekonečné Bohatství, popírají Mou Všemohoucnost, srovnávají se se Mnou; víš, co dělají? podporují ateismus, rozmnožují počet těch, kdo Mě bičují, zvětšují duchovní hluchotu; nehájí Mě, vysmívají se Mi! přes jejich zapírání jsem jim chtěl pomoci, aby Mi oni pro změnu pomohli a živili Mé beránky;

miluj Mě, Vassulo, oslav Mě tím, že Mě nikdy nezapřeš;

Nikdy Tě nezapřu. Nikdy nebudu popírat, že toto jsou Tvá Díla, Pane, i kdybych musela umřít!

Má sladká myrho, Můj pozůstatku, Má milovaná, starej se o Mé zájmy; buď Mým oltářem; zůstaň malá, abych v tobě pracoval a působil, pojď, pomodleme se:

„Otče Slitování,
sjednoť své ovce,
opět je shromáždi;
dej, ať pochopí svou vyprahlost,
odpusť jim, přetvářej je,
aby měli podobu, po které toužíš,
připomeň jim své cesty;
ať všechna Sláva patří
tvému Svatému Jménu navěky věků;
amen;“

(Jsem smutná kvůli Bohu…)

milovaná, buď smutná kvůli světu a kvůli tomu, co se z něho stalo; odpočiň si ve Mně;

1  Pán mne připravuje na můj apoštolát.

2  Řecky: „Trpím!"

Vassulo, vidíš všechny tyto duše? čekají v řadě;

(Viděla jsem za Ježíšem skupinu duší.)

Ježíši?

Já jsem; ano, byly to duše!

(Hned poté, co jsem viděla tyto duše, se mi vynořil jiný obraz, z doby před mnoha lety. Mohlo mi být tak 17-18 let. Byla jsem zvyklá, že jsem často viděla, např. když jsem seděla v obývacím pokoji, na zemi sedět více duší, které se navzájem nabádaly k mlčení, přičemž jen tak byly kolem mě. Jako kdyby si přišly poslechnout nějakou řeč. Tehdy jsem se ptala sama sebe, proč vidím tyto mrtvé lidi, jak jsem jim říkávala. Ale dál jsem se o ně nestarala, protože mě nikdy nijak neobtěžovali, a dříve nebo později se má pozornost zaměřila na jiné věci kolem. Stávalo se to velmi často, jinak řečeno, bylo to běžné, ale já jsem tomu prostě nevěnovala příliš pozornosti.)

ano, Vassulo, ony čekaly!

Na co, Pane?

čekaly, až vyrosteš;

Ony to věděly?

ano, věděly; čekal jsem, až Mě budeš milovat a konat zadostiučinění, protože vroucí láska ke Mně je zadostiučiněním a tak jsou tyto duše v Očistci uzdraveny,1 vyproštěny z očistného ohně a konečně mohou přijít ke Mně;

Vassulo, víš, čím tak velice trpí, dokud jsou v Očistci? když Mne touží vidět, ale nejsou toho schopny? jak moc jsou na tobě závislé! Ach, Vassulo, pomůžeš jim?

Ano, Pane, ráda bych viděla, že už jsou s Tebou!

Pokoj s tebou, Já, Pán, ti ukážu, jak jim můžeš pomoci; vždy Mě hledej; obětuj se a nikdy si nestěžuj; pomohu ti vyhovět Mým přáním; milovaná, miluj Mě, neboť tvá láska je uzdravuje;

Ježíši, dáš mi vědět, až se k Tobě vrátí?

ano, dám;

Ježíši, a co Svědkové Jehovovi?

ať ti dají, co chtějí; přijmi je se Mnou; pochopíš, proč jsem je k tobě poslal; opři se o Mne, milovaná;

Ježíši, nesetkám se s někým z Tvých vlastních?

dovol, abych ti to řekl rovnou; vezmu tě a postavím mezi Své vlastní; dcero, kdyby sis zasloužila nějakou z Mých milostí, tak bych ti ukázal, jak vede Má Láska, aniž bys musela čelit obtížím a měla všechny „dveře“2 otevřené;

To znamená?

to znamená, že milosti, které jsem ti dal, sis vůbec nezasloužila, a že jen z Mé Nekonečné Dobroty jsem shlédl na tvou bídu; od této chvíle měj po Mně větší touhu než kdy předtím; zasloužíš si každou milost tím, že Mi obětuješ skutky lásky; každý skutek Lásky obnoví všechno, co jsi zničila;

Co jsem zničila, můj Bože?

všechny dobré věci, které jsem ti dal a které jsi změnila ve zlo; chval Mě, miluji tě;

Pane, pomůžeš mi vykonat tyto dobré skutky?

pomohu ti; pamatuj si, že všechno, co jsem dal, musí být hojně rozdáváno; chci Svůj oltář čistý;

(Později:)

(Bůh mi ukázal, že jsem si nezasloužila žádnou z Jeho milostí. Proto se teď k Němu vracím poněkud nesměle, abych Ho prosila.)

Pane?

Já jsem;

Dovolíš mi být ve Tvém Světle?

buď v Mém Světle a zůstaň v něm;

Dovolíš3 mi opřít se o Tebe?

vždy ti to dovolím;

Dovolíš mi vzít Tě za ruku a být u Tebe?

pojď do náruče svého Otce;

Dovol mi s Tebou mluvit!

buď se Mnou Jedno, dívej se na Mne, buď Mým odleskem a nech Mne mluvit za tebe;

Dovolíš mi, abych byla Tebou utěšována?

maličká, budu tvým Těšitelem; pojď, vnímej Mě, synchronizuj se se Mnou; ztrať se v Tom, který je Jeden; nech Mě úplně tě vlastnit a vládnout nad tebou; nech Mě ponořit tě do Svého Srdce, pojď blíž; buď ve Mně a Já budu v tobě, jak velmi tě miluji, dcero!

(Cítila jsem, že Bůh je potěšen.)

Miluji Tě, Pane.

(Cítila jsem, jak mne celou halí do Své lásky.)

teď buď se Mnou; zůstaň,4 nic Mi neodpírej, Vassulo; hlasitě volám, Mé volání se rozléhá a otřásá celým nebem; Mé volání by měly slyšet Mé duše, které Mě milují; musely Mě slyšet, řekni jim, že si to nevymyslely; jsem to Já, Ježíš, Milovaný Syn Boží; chci, aby se sjednotily a podporovaly jednotu, pokoj a lásku; chci, aby byly jako armáda spásy, aby napravovaly všechno, co bylo zničeno a znetvořeno; Mé volání vychází z hloubi Mé Zraněné Duše; veleb Mě, dcero;

Velebím Tě, Můj Bože. Kéž se Tvá přání naplní.

zůstaň Mi věrná, včleň se do Mého Těla, drž se Mě;


1 To znamená: Očištěny.
2 „Dveře“: to znamená, že Satanovi a jeho stoupencům je dovoleno proniknout a napsat své urážky nebo mi vnukat chybná slova. Kvůli tomuto mě Bůh učil, jak démony rozeznat: Je-li Satan přítomen, nikdy nezanechá duši v pokoji - tím se prozradí.
3 Používat slovo „dovol“, když o něco prosím, mě učil On Sám, neboť On, který je Bůh a Svrchovaný, mě, své stvoření, vždy když o něco žádá, tak řekne: „Dovol Mi to nebo ono…“
4 Zrovna jsem se chystala vstát a odejít.

(Ježíš mi dal poselství do mého soukromého notesu, které mě vyděsilo. Vstala jsem a poselství odložila. Později, když jsem šla psát, Ježíš poselství zopakoval. Začala jsem se bát. Stejně jako jednou před tím, mě mé vlastní myšlenky zahnaly do kouta. Ptala jsem se sama sebe a Boha: „Proč já?“ Proč vlastně začalo všechno toto zapisování, proč se takhle cítím, spojená s Bohem? Jaká jsem byla před půldruhým rokem a jaká jsem teď. Žiji v Pravdě a cítím se odpovědná za všechno, co se děje. Cítím, že bych se měla Bohu líbit. Pak znovu pochybnosti, pochybnosti, které mě přinutily, abych Ježíši nedůvěřovala. Přišla jsem k Němu s pochybnostmi. Věděl to. Měla jsem v úmyslu napsat něco sama, abych to byla já, kdo má pod kontrolou svoji ruku.)

Ježíši?

Já jsem; nuže? můžeš to zkusit znovu;1 

piš... piš! Láska, Láska, Láska, Láska;

(Ty tři tečky jsou na místě, kde jsem se snažila psát sama, ale nešlo to. On pak napsal: „piš“ a donutil mou ruku napsat čtyřikrát „Láska“, zatímco já jsem se snažila svou ruku zastavit.)

Já jsem Láska; připomenu ti, že jsem na tvá ramena vložil Svůj Kříž Pokoje a Lásky; vzhůru! vzhůru! napřim se! zvedni se! dcero, chápeš, proč jsem tě vychoval? vychoval jsem tě, abys sjednotila Mou Církev; oltáři, copak jsem neřekl, že uslyšíte pravdu z úst dítěte, nikoli učence? řekl jsem, že učení budou naslouchat a naslouchat, ale nepochopí, že se budou dívat a zase dívat, ale neuvidí, neboť jejich srdce se zatvrdilo; zakryli si uši a zavřeli oči; 

Vassulo, vzkřísil jsem tě z mrtvých a poučoval tě Moudrostí; neboj se a kráčej kupředu;

(Ježíš mi dal vizi mne samotné, jak stojím naproti Němu. Cítila jsem se nejistě. Couval přede mnou, držel mě za ruce, a tak mě vedl, abych kráčela dopředu.)

Ó, dcero, jak jen tě miluji! květino, všechno, co cítíš, přichází ode Mne; pokračuj vpřed;

(Cítila jsem se jako bych dělala své první krůčky a měla z toho velkou radost!)

Vassulo, tvá nesmělost Mě uchvacuje; dcero, zapiš slovo:

Garabandal 

Vassulo, když jsem tě vyburcoval ze spánku, bylo to nejen proto, abych tě probudil, ale i proto, abych tě mohl použít, milovaná; tvé očišťování nebylo pouze proto, abych tě očistil, ale i proto, abys cítila Mou Přítomnost a byla v Mé Přítomnosti; použil jsem tě nejen k zapsání Svých Poselství a tužeb, ale abych také zaznamenal Svá požehnání Mým dětem z Garabandalu;

přicházím k oslavě Svého Poselství, oltáři, udržuj tento plamen hořící; Svou Mocí obnovím Svou Církev; miluj Mě, nekolísej, opři se o Mne a odpočiň si, pomohu ti postupovat vpřed; ta hodina je blízko, modli se se Mnou;

„Otče, zachraň mne ve Své náruči,
dovol mi spočinout u tebe,
posvěcuj mě, Otče,
tím, že mi dovoluješ přebývat u tebe,
odpusť mi mé hříchy tak
jako já jsem odpustila ostatním;
Sláva Bohu, mému Otci,
kterého velebím;
Amen;“


1 Snažit se kontrolovat svou ruku.
15. září 1987

(Cítila jsem blízkost Panny Marie.)

ano, Vassulo, to jsem Já, tvá Matka;
zjevila jsem se Svým dětem
v Garabandalu; dovolila jsem jim, aby
Mě viděly a slyšely; zjevila jsem se jim
a ony to vědí; chci, abys jim požehnala;

ano, Vassulo, to jsem Já, tvá Matka; zjevila jsem se Svým dětem v Garabandalu; dovolila jsem jim, aby mě viděly a slyšely; zjevila jsem se jim a ony to vědí; chci, abys jim požehnala;

Panno Maria, pomoz mi naplnit Tvá přání.

povedu tě, Vassulo;

Děkuji ti.

(Byla jsem ohromena. Později jsem kolem sebe cítila vůni kadidla.)

Já jsem to, Ježíš, požehnal jsem ti a obklopil tě vůní Svého kadidla;

ekklesia opět ožije! jsme jedno; až sjednotím Svou Církev, nebudu už čekat; cítíš, jak po tobě Má Duše touží? přenesu tě k Sobě, milovaná; miluji tě;

(To mě potěšilo.)

Cítím, že už sem více nepatřím, tato Země se pro mne opravdu stala vyhnanstvím.

milovaná, i Já trpím, když tě vidím v tomto vyhnanství, ale to všechno nebude nadarmo; miluji Své tvorstvo a ty jej máš přivést zpět ke Mně; trpím, když tě vidím na zemi; žij pro Mne, dcero, musíš si připomínat, jak jsem se obětoval; chceš učinit totéž pro Mne, svého Otce?

Učiň mne hodnou Tebe a jakékoliv oběti, Pane.

milovaná, Já Pán ti žehnám; pojď, nic z toho nebude nadarmo;

(Ježíš mě volal. Byla jsem dychtivá se
s Ním setkat, stejně jako On se mnou.
Nevím, ale zdá se mi, jako by od našeho
posledního setkání uplynula celá věčnost.)

(Ježíš mě volal. Byla jsem dychtivá se s Ním setkat, stejně jako On se mnou. Nevím, ale zdá se mi, jako by od našeho posledního setkání uplynula celá věčnost.)

Ó, pojď, milovaná! jak netrpělivě jsem čekal na tento okamžik, abych se s tebou takto setkal!

společně, Vassulo, společně ty a Já posvětíme Garabandal; neboť toto místo je Svaté,1 protože se tam zjevila Má Matka a Já;

Staň se Tvá vůle, Pane.

Vassulo, nesmělost2 není hřích; říkám ti to;

(Slyšela jsem to ráda. Najednou byla má duše naplněna touhou po Něm.)

podívej se na Mne, maličká; toužit po Mně, to Mě oslavuje; měj touhu po Mně, zaplatil jsem za tebe cenou Své Krve;

Vassulo, proč hledat Duchovního Vůdce?

Nevím.

se Mnou se budeš učit, protože Já jsem Moudrost a Pravda; pojď ke Mně a Já tě budu vyučovat; Vassulo, miluji tě;

řekni mu,3 že se chystám obnovit Svou Církev, že oživím Svou Církev; vybral jsem tě, abys se Mnou pracovala; Vassulo, setkej se s ním, mluv s ním; hýčkej Mě tím, že mu řekneš, jak jsem tě učil laskat Mě, a tak Mě oslavovat;4  miluj Mě, Vassulo, neboť láska zadržuje božskou spravedlnost, když se chystá udeřit na hříšníky;

(Později:)

Vassulo, jsi šťastná, že jsem tě osvobodil?

Ano, můj Bože. Jsem velmi šťastná, že jsem s Tebou. Cítím se s Tebou spojená a šťastná.

teď Mi věříš, že jsem tě k Sobě připoutal pouty Lásky?

Teď tomu věřím, Pane.

maličká, chval Mě;

Chválím Tě, Ježíši, miluji Tě a děkuji Ti.

Vassulo, víš, že znamení, která jsem dával, budu dávat i nadále, abych vám dal poznat Své Jméno, aby Láska, kterou mám k vám všem, byla ve vás, a tak abych mohl být ve vás; ovšem mnohé z Mých kněžských duší Mě před lidmi zapřely;

Jak to, Pane?

tím, že neuznali Má znamení, neuznali Mě, svého Boha; což jsem neřekl, že k člověku, který se ke Mně nepřizná před lidmi, se ani Já nepřiznám před Svými anděly?

což jsem neřekl, že vám budu i nadále dávat poznat Své Jméno? proč tedy pochybují, že jsem mezi vámi a že vám ve Své Slitovnosti dávám znamení a zázraky, kterých si tak málo vážíte; proto nemohu jinak než ti říci, dcero: sebrali klíč k poznání! sami nevstupují, ale ani těm, kteří chtějí, to nedovolí!

Můj Bože! Zdáš se tak rozhněvaný, Pane!

Vassulo, přišel čas, abys Mě Oslavila; buď bdělá a zůstaň Mi nablízku; miluji tě, maličká, buď jedno se Mnou;

Ano, Pane.

společně, my?

Ano, my.

pojď;


1 I to se stalo zcela přirozeně, aniž bych tam plánovala jet (do Garabandalu).

2 Přemýšlela jsem, jestli být nesmělý je hřích.

3 Knězi z charismatické obnovy. Je tu nový, zrovna ho sem přesunuli.

4 Na obrazu Svatého Plátna.

Ježíši?

Já jsem;

Ó, Ježíši, nevěděla jsem, že křesťané nevěří, mám na mysli, že neví, že by měli uctívat Pannu Marii. Nevěděla jsem, co vůči Ní cítí. Nevěděla jsem, že jsou mezi křesťany tak obrovské rozdíly. Nevěděla jsem, že je to tak špatné.

ach, Vassulo, je to horší, než si myslíš!

ach, Ježíši, proč je to tak špatné?

protože, Vassulo, Mé Tělo bylo roztrženo; chci Své Tělo sjednocené!

Budou pak uctívat naši Přesvatou Matku, když budou sjednoceni?

budou, dítě;

Mám tomu „budou“ rozumět tak, že se to stane?

skloním je, nechám je padnout na kolena a budou uctívat a uznávat Mou Matku;

Ano, Ježíši.

maličká, obnovím Svou Církev;

pojď, společně, my?

Ano, Pane. 

13. října 1987

Vassulo, vždy dosáhnu Svých cílů;

pojď, chci s tebou mluvit; jednoho dne bude Mé Království1 na zemi jako je v Nebi; Má Církev bude sjednocená a požehnána, neboť všichni Mně oddaní si budou rozumět; pozvednuta Mou Rukou a očištěna Mou Krví bude Má Církev Jedno;

Kéž se Tvá přání uskuteční, Pane. Mnozí z nás po tom touží; - osvěť ty, kdo potřebují pomoc, aby porozuměli Tvým přáním.


1 Církev.
18. října 1987

(Dnes ráno jsem si říkala, co asi Ježíš prožíval, když Mu farizeové nevěřili, a jak těžké pro Něho muselo být přesvědčit je, že je Syn Boží. Vůbec Ho nepochopili. Bylo nad lidské síly pochopit, že zrovna v jejich době by se něco takového mohlo stát. Nemohli prostě uvěřit a přijmout takový zázrak.)

a kolik lidí dnes chápe Moje Poselství a plně mu věří?

Není jich moc, ale je jich více než těch, kdo nevěří.

řekni Mi, koho z těch, kdo slyší Má Poselství, plně je chápou a věří v ně, je více? Mých ovcí nebo Mých beránků?

(Ovce zde představují kněze a beránci laiky.)

kdo je ochotnější slyšet?

Ze zkušenosti, kterou jsem udělala je patrné, že Tví beránci jsou ochotnější naslouchat.

dnes je to stejné jako včera; dcero, časy se nezměnily; dnes je to stejné jako včera; když jsem byl v těle na zemi, někteří ve Mě věřili, jako v jednoho z dalších proroků, jen pár lidí ve Mě věřilo jako v Mesiáše; když Mě Farizeové slyšeli, tak spěchali, aby Mě kamenovali pro rouhání, a dnes Vassulo, tak proč jsi překvapená, jak lidé věří? ty přicházíš ode Mě a dnes posílám tebe jako Svého posla se Svým Poselstvím Pokoje a Lásky, přicházím sjednotit Svou Církev, ale dnes je to stejné jako včera;

dovol Mi, abych ti řekl toto: autority budou zmatené a mnozí odmítnou plně uvěřit, že toto Poselství pochází přímo ode Mě, někteří se ti budou posmívat; budou tě pečlivě zkoumat, jiní se nebudou obtěžovat věnovat ti jedinou minutu, aby si tě poslechli, jiní Mému Poselství špatně porozumí, neboť je to opět nad jejich chápání;

jsem tady a přicházím, Já, Nejslitovnější, se Srdcem na Dlani a nabízím Jej; používám tě, slabou a ubohou, abys byla Mým nástrojem a abych se skrze tebe dával poznat, sestoupil na zem a sjednotil vás; ale vpravdě ti říkám, kdyby jen nahlédli do vnuknutí Mého milovaného Jana,1 která všechna pocházejí ode Mě, pak by pochopili, že ta hodina je nadosah; hledejte v jeho slovech, neboť všechna proroctví, která vyslovil, pochází vpravdě ode Mě; maličká, ať všichni vidí, jak pracuji;

Můj Bože a Milovaný Otče, někdy se bojím čelit všem těm zradám, posměchu, hluchotě a odmítání kvůli tomu, že doopravdy věřím, že jsi to skutečně Ty. Jakou radost by pocítili, kdyby uvěřili, že se k nám vracíš kvůli Svému nezměrnému Milosrdenství a Lásce, že jsi k nám znovu sestoupil a znovu nám pomáháš, abys nás sjednotil!! Abys nás zachránil!! Abys oživil Svou Církev!

Můj pozůstatku, neboj se; když se posmívají tobě, posmívají se Mně; když tě zradí, zradí Mě; všechno, co ti udělají, udělají Mně;2 

šťastná je tvá duše, že poznává, co poznává, neboť ti říkám, že mnohé duše, kterých si velmi cením, by rády poznaly to, co jsi poznala ty, ale nebylo jim to dáno; chtěly slyšet, co ty slyšíš, vnímat, co ty vnímáš; Vassulo, na tobě spočívá Má milost;

Dobrořečím Ti, Otče,
za to, že jsi shlédl na nejubožejší z tvorů
a že jsi na mě vylil všechny tyto milosti.
Sláva buď Bohu, Všemohoucímu, že mě osvítil. 

zůstaň Mi nablízku, protože tě čeká ještě mnohem více zkoušek;

my, společně?

Ano, Pane, my, společně.


1 Papež Jan XXIII. se modlil za Druhé Letnice, které by přinesly obnovu. Obnovu Božího stvoření, Boží Církve a také oživení, díky němuž by se v Církvi zrodila JEDNOTA.

2 Bůh mi připomíná, že se mnou sdílí všechny bolesti a úzkosti, což mě utěšuje.

(Jeden katolický teolog o mě okamžitě ztratil zájem, jakmile zjistil, že nepatřím k jeho církvi.)

ale Vassulo, samozřejmě že k nim nepatříš; patříš Mně; Já jsem tvůj Stvořitel a Svatý Otec;1 podléháš Mé Autoritě;

Pane, ano, spadáme pod Tvou Autoritu,2 ale ta je uplatňována skrze systém, podle něhož patříme k jednomu z křesťanských společenství. Tak mi to bylo řečeno.

v Mých Očích jste všichni stejní; jsem nikdy nechtěl, aby se Mé Tělo rozdělilo! byli jste to vy, kdo jste Mě rozdělili! vy jste rozhodli o Mém Těle! vy jste Mě zmrzačili;3 

Ó, Bože…

dcero, neříkal jsem ti, že si máš šetřit slzy pro Mou Matku?

(Ačkoliv to znělo velmi přísně, nemohla jsem si nevšimnout, že byl stejně smutný jako já.)

Ano, Pane, ale zdál ses mi tak zraněný. Jsem přece jen člověk.

Vassulo, to proto, že sdílíme Můj Kalich; Můj Kalich chutná hořce; řekni Svatému Stolci, že jsem to Já, kdo tě k nim posílá; poslouchej Mě: když se tě zeptají, ke kterému společenství patříš, odpověz jim, že patříš Mně a že podléháš Mé Autoritě…

Pane, nechtěla bych se dohadovat, ale nemohla bych říci, že jsem pravoslavná? Jsem pravoslavná.

pravoslavní! katolíci! protestanté! všichni Mi náležíte! v Mých Očích jste všichni Jedno; nedělám žádné rozdíly, tak proč ten strach? požádej Mého milovaného papeže Jana Pavla, on nebude dělat žádné rozdíly; Vassulo, řekni mu toto: „milovaný, Já, Pán, stojím u tvých dveří a klepu; budeš naslouchat Mému volání? otevřeš dveře? pokud ano, vejdu do tvého domu a zasednu s tebou k jídlu bok po boku; osvědči se jako vítěz a Já ti dovolím sdílet Můj Trůn; naslouchej Mi, slyš, co Duch praví Církvím;“

Já jsem tvůj Pastýř,
se Mnou nebudeš mít nedostatku;
dám ti prodlévat
na zelených pastvinách,
milovaná duše,
povedu tě k vodám,
kde si budeš moci odpočinout,
kde občerstvím tvou duši,
povedu tě po stezkách ctnosti
pro slávu Svého Těla;
i kdybys šla temnou roklí,
neboj se, neboť jsem po tvém boku,
abych ti dodal odvahy,
budu tě sytit před očima těch,
kdo tě pronásledují;
pomazal jsem tě
a vždy tě budu sytit,
neboť jsem propastí Lásky
a nekonečného Milosrdenství;
pojď a žij v hlubinách Mého Srdce;4 

Ó, Pane,
Ty jsi mé Světlo a má Spása,
nemusím se bát.
Vím, že mě ochráníš.
Děkuji Ti z celého svého srdce,
Pane, můj Bože,
budu oslavovat Tvé Jméno navěky.
Tvá Láska ke mně je tak veliká,
v mé ubohosti má se mnou slitování.

zůstaň malá, květino; posiluj svého ducha a čerpej z Mých Ctností; pojď, vždy Mi dovol vtisknout do tebe Má Slova;

Ano, Pane. Jsem šťastná, že jsem s Tebou.

Láska tě nikdy neopustí;

pojď, společně, my?

Ano, Pane...


2 Krista, který je Hlavou Své Církve.
3 Následovala chvíle ticha a Ježíš vypadal velmi zklamaně a smutně. Cítila jsem se vinna, že jsem otevřela toto téma.

Dal jsem Svému tvorstvu nesčetná znamení, abych ho varoval. Pozvedl jsem svaté, aby oznamovali Má přání, ale naslouchali?1 změnilo se něco?

Pane, předpokládejme, že tentokrát budou poslouchat, předpokládejme, že budou ochotní, předpokládejme, že budou číst a uvěří a sjednotí se a že tentokrát budou usilovat o Tvou Slávu víc, než o své vlastní zájmy a budou věřit těmto poselstvím.

Vassulo, ach, Vassulo, mnozí z těch, kdo uvěří v Mé Poselství a připustí, že jsem to Já, budou mít strach, z výsměchu a ze svých představených; mnozí dají přednost slávě od lidí než slávě, která přichází ode Mě; oslavuj Mě a rozšiřuj Mé Poselství;

Předpokládejme, Pane, že se skloní.

pak bych odložil Svou Spravedlnost, která by na ně těžce dolehla; ale oni po sobě stále střílejí jedovatými šípy, a tím sužují Mé Tělo; vždy mezi nimi bude vládnout nesvornost, pokud bude chybět láska;

Vassulo, kdyby byli poslušni Mého přikázání milovat se navzájem tak, jako Já je miluji, a pokořili se, v Mém Těle by dnes vládla svornost; což se někdy pokořili a umyli si navzájem nohy?2 nedal jsem vám to jako příklad, který máte napodobovat? skloňte se! skloňte se, abyste se mohli sjednotit!

duše, nadešla chvíle, kdy by Mi měl naslouchat Můj milovaný služebník Jan Pavel; vskutku jsem slyšel jeho úpěnlivé volání, jeho prosby pronikly až k Nebi, jeho volání se rozléhá v celém vesmíru; jeho volání dosáhlo k Mým Uším!

dovol Mi říci: nebude to dlouho trvat a bude jen jedno stádo a jeden pastýř; povedu všechny Své ovce, i ty, které nejsou z tohoto ovčince; Láska vás sjednotí, ale předtím nastanou obrovská soužení, celá Nebesa se zachvějí! buď bdělá, dcero; předej Mé pokyny, všechny jsou obsaženy uvnitř Mých svatých spisů; předáváním3 Mých Poselství, pochopíš;

Ježíši, ach, Panno Maria, co mi jen řeknou? Pochop mě, Panno Maria, nemám žádné postavení, abych předstoupila před tyto vysoce postavené osobnosti.

Vassulo, ničeho se neboj; tvá neschopnost Ježíše uchvacuje; zůstaň malá;

Panno Maria, a co když nebudou naslouchat?

maličká, toto božské poselství bude Jeho posledním varováním; nebudou-li chtít slyšet a porozumět, dovolím, aby na ně těžce dolehla Jeho Ruka; Vassulo, jediné, co ty musíš dělat, je milovat Ho; měj se na pozoru, protože Satan běsní a bude se snažit nastražovat ti všemožné pasti; neboj se, chráním tě;

Děkuji Ti, Panno Maria, že mi dodáváš odvahy. Děkuji Ti, že mě chráníš. Dobrořečím Ti.

Vassulo, žehnám ti, Mé dítě;


1 Tvorstvo.

2 Měla jsem dojem, že Ježíš má zde na mysli, že by si toto gesto měly církve prokázat vzájemně.

3 Tím, že je budu dávat ve známost.

Ježíši?

Já Jsem;

kdybych tě nebyl probudil, spala bys
ještě dnes hlubokým spánkem;

kdybych tě nebyl probudil, spala bys ještě dnes hlubokým spánkem;

Cítím se velmi zahanbena. Jsem skutečně ta poslední, která by měla mluvit. Cokoliv udělám, abych se pokusila konat pokání a abych Ti poděkovala, Pane, je nic proti tomu, co Ty jsi učinil pro mne. Dokonce, i když se snažím modlit se za druhé, cítím se vinna a váhám, neboť, Pane, jak bych se mohla odvážit modlit se za druhé, kteří jsou mnohem lepší než já? Jak se může „ta nejubožejší“ modlit za někoho, kdo je lepší než ona? To mi připomíná Tvá slova o trámu v mém oku a třísce v oku druhého. Cítím, že mám v oku trám, celý les, tak, jak bych se mohla se vším tím dřevem v oku opovážit říci jediné slovo? Ledaže mě osvobodíš, Pane. Prosím Tě, abys mi dovolil Tě žádat, abys mě očistil. Smiluj se nad mou duší. Chceš-li, učiň mě hodnou k tomu, abych se mohla důstojně modlit za své bratry.

jsem spokojen, Vassulo, když slyším tvá slova, protože, dokud si neuvědomuješ svou nehodnost, nezačne tvá cesta k dokonalosti;

Je-li to Tvá vůle,
dovol mi, Otče,
prosit o Tvou pomoc.

dcero, doplň svou lampu ode Mě, neváhej; ať rosteš v Mém Světle, maličká; kdo uvěří v toto Poselství, nebude věřit v tebe, ale ve Mě; Já, Světlo, sestupuji na zem skrze tebe, aby každý, kdo uvěří v Mé Poselství, už více nemusel přebývat v temnotě; tvoji svědkové znají pravdu; oni vědí, že tato slova nejsou tvými slovy, ne, Má Vassulo, všechno, co je zde zapsáno, pochází ode Mne, Pána; vpravdě ti říkám, že každý, kdo přijímá tebe, přijímá Mne;

Ne, můj Bože, toho nejsem hodna!

proč, Vassulo? což jsem tě neočistil? což jsem tě Sám nepomazal, abys byla Mou? skutečně se dám poznat tvým prostřednictvím, proto Mě chval, dcero;

pojď, budu tě učit Svým cestám; Já a ty; nechej Mě v sobě dýchat a odpočívat, dcero; dovol Mi, abych si odpočinul od těch, kdo zraňují Mou Duši; ach, Vassulo, kdybys jen věděla... dnes znovu teče Má Krev;

Ó, Bože, a to je neděle! Proč?

maličká, probodávají Mé Srdce skrz naskrz;

Můj Bože, kéž by místo Tebe probodávali mě!

naslouchej Mi, budeš probodávána; budou tě probodávat; teď pojď a dovol Mi v tobě spočinout, sdílej Můj Kalich, dcero;

(Proč, proč je tomu tak? O co vlastně jde? Proč to našemu Bohu dělají? Bohu Lásky a Míru, Otci a Příteli? Jak jen mohou? Je mi z toho nanic. Dnes Ježíš znovu krvácí, trpí naším zlem. Mohli bychom říci, že svět byl zajat Satanem a Ježíš se nás snaží znovu zachránit.)

Můj Bože, tak moc to bolí, když mi dáváš pocítit, jak Ti ubližují. Ty, který jsi Nekonečná Dobrota a Propast Lásky, proč Tě mučí? Už více nemohu snést Tvá utrpení, ale nemohu se nestarat o Tvé utrpení, o Tvé bolesti. Pane, záleží mi na Tobě a miluji Tě.

Vassulo, Má Vassulo, oběti Mé Duše, oběti Mého Srdce, snášej Mé bolesti a sdílej je se Mnou, pij z Mého Kalicha, vnímej ty, kdo Mě bičují; milovaná Mé Duše, co bych pro tebe z Lásky neudělal? dovolím ti sdílet Mé bolesti; vyvolil jsem tě, abys byla obětí Mého Krvácejícího Srdce skrze všechna trápení, která tvé srdce může unést, obětí Mé Duše, všemi úzkostmi, zradami a posměchem, které snese tvá duše; pojď, budeš sdílet Můj Kříž;

Já jsem tvá jediná Láska; dosáhl jsem Svého cíle; dovol Mi být sladkou trýzní tvé mysli a duše; líbíš se Mi, neboť teď jsem vymýtil všechny Své rivaly, všichni  jsou pryč; nezůstal ani jeden! zůstal jsem s tebou sám, Já, tvůj Ježíš! jak Mě to těší! a teď Mě nechej milovat tě  neomezeně; nechej Mě vládnout ti; našel jsem místo pro Svou velikost a pro Svou hojnost; nemiluji tě kvůli tomu, co jsi, ale kvůli tomu, co nejsi;

pojď, tvá nicotnost Mě uchvacuje, nemám slov, když vidím tvou neschopnost;

Pane, jsem v rozpacích.

Vassulo, nikdy se nepokoušej být něčím; zůstaň ničím, neboť tak každé božské dílo, které vykonám, bude Mým, a ne tvým;

Má Církev bude jedno, pod jednou Autoritou; což jsem Sám nepožádal Petra, aby pásl Mé beránky? nevyvolil jsem ho, aby pásl Mé ovce a neřekl jsem Já Sám tato slova:

„ty jsi Petr a na této skále
postavím Svou Církev;“

proč tato arogance mezi národy, tyto zbytečné úklady mezi lidmi? vybral jsem Petra, muže podle Mého Srdce, skálu, na které jsem vybudoval Svou Církev; proč pak překrucovat Mé Nařízení?

Koho tím míníš, Pane?

mluvím o těch, kdo pletichaří a osnují plány proti Mému základnímu kameni; copak si neuvědomujete, že vaše intriky jsou marné?

Pane, stále nevím, o kom mluvíš.

vím, Vassulo, že všechno toto je pro tebe neznámé, ale těm podvodníkům je to jasné jako bílý den! Mé Oči jsou na ně upřeny; Můj meč je pozvednut a připraven udeřit; oni vědí, co dělají, a věř Mi, jejich dny jsou sečteny; ano, rozhlédněte se kolem sebe, podvodníci! proč jste překvapeni? zahynete, neboť Já v těchto dnech vykonám něco, čemu byste stěží uvěřili, kdyby vám to někdo řekl!

milovaná, dovol Mi odpovědět na otázku, kterou máš ve své mysli: Mé Poselství budou číst i tito podvodníci; milovaná, vnímej Mě; trpím tak jako ty; spočívá na tobě Můj Kříž, nes Ho s láskou; Můj Kříž je branou k opravdovému životu; ochotně Jej obejmi; Vassulo, umrtvování a utrpení vedou na božskou cestu svatosti a ctnosti;1 

Ó, pojď, milovaná, jsem s tebou;2 

Pane, je mi tak strašně smutno. Vím, že bych neměla prolévat více slz a šetřit si je na později, abych konala zadostiučinění. A až mi dojdou slzy, jsem připravena prolévat krev.

Má Vassulo, uvědom si, že nejsi z tohoto světa, ty patříš Mně... vidíš Mé Nejsvětější Srdce?3 vstup do Mého Nejsvětějšího Srdce; v jeho hlubinách nalezneš spočinutí; vezmu tě a vrhnu do jeho hlubin; Má bolest je nesnesitelná... 4 pamatuješ si, co jsem ti udělal, když jsi byla malé dítě?

(Ježíš mi ukázal tu samou vizi, jako když mi bylo deset let. To bylo Jeho první Volání.)

nebyla jsi schopna se pohnout; Já jsem božská Moc, milovaná, sem patříš;5 teď pojď, potřebuji být utěšen; odpočiňme si jeden v druhém;

(Ježíš trpěl a byl velmi smutný.)

Jak bych mohla utěšit takovou úzkost?

tím, že Mě vroucně miluješ; miluj Mě a těš Mě, Vassulo; miluj Mě z celé své duše;

Miluji Tě a Ty to víš, Pane.

ať je tvá láska bez hranic!

Uč mě, aby má láska neměla hranice.

dělám to; teď pojď, mám tajemství, které bych ti chtěl svěřit; neboj se, pošeptám ti je do ucha;

(Ježíš mi svěřil tajemství, které mi udělalo velikou radost!)

Ó, Bože! Skutečně to uděláš?

udělám, milovaná, udělám; nikdy nepochybuj, že všechno bude provedeno podle Mé Vůle, Má Vassulo;

Ježíši, můj Bože, děkuji Ti. Dovol mi požehnat Ti...

žehnám ti též, milovaná; pojď, je pozdě; odpočineme si jeden v druhém;

Ano, Pane.

pojď tedy;


1 Cítila jsem se bezmocně a smutná.

2 Ježíš mě hladil po hlavě.

3 Ježíš ukázal prstem na planoucí Hruď a Srdce.

4 Kvůli tomu, že jsem ve vyhnanství.

5 Ježíš ukázal Svým ukazováčkem na Své Srdce.
Můj Bože,
můžeš mne použít,
abys do mě vštípil všechno,
po čem touží Tvé Srdce.
Ať se stane Tvá vůle
a Tvé Jméno je oslaveno.

Můj Bože,
můžeš mne použít,
abys do mě vštípil všechno,
po čem touží Tvé Srdce.
Ať se stane Tvá vůle
a Tvé Jméno je oslaveno.

nadešel čas, abych rozséval Své zrno mezi lidmi; rozšiřujte Mé Poselství, pomohu vám ve všem, co podniknete; ať vejde ve známost Mé Slovo, ať Mé tvorstvo pozná Mou velkou Lásku, Mé nezměrné Milosrdenství; Mé království bude královstvím Míru, Lásky a Jednoty; vyvolil jsem Vassulu, ubohou a neschopnou bytost, která není nadaná výmluvností; toto napiš taky;1 ano, bez jakékoliv základní znalosti Mé Církve, nepopsaný list, který jsem měl Já, Pán, svobodu pokrýt Svými Díly tak, aby bylo zřejmé, že všechno, co je napsáno, vyšlo z Mých Úst; vše bude učiněno Mnou skrze ni; skrze ni budu mluvit, skrze ni budu jednat; utvářel jsem ji, nechal jsem na ni skanout všechna Svá Díla, abych ji učinil nositelem tohoto Poselství, které vejde ve známost;

předáš Mé Poselství? uděláš to pro Mě? vzpomeň si, jsem to Já, Ježíš, Milovaný Syn Boží, Spasitel celého lidstva, Slovo, které ti žehná; žehnám tvým krokům; ať už se setkáš s úspěchem či bolestí, měj důvěru; budu tě podporovat; jdu vždy před tebou a vedu tě; sjednocením Své Církve budu oslaven! povedu tě až do nitra Svého Krvácejícího Těla; ukážu ti na Mé trny, abys je poznala...

nezajímej se o nic jiného než o Mou Slávu; nikdy nepochybuj o Mých Dílech, Láska tě zalévá Svým světlem, Moje tak milovaná; snaž se a dělej Mi radost; pojď, Já Jsem při tobě; zůstávej v Mém Pokoji,2 pomodleme se k Otci:

„Spravedlivý, Milovaný Otče,
buď posvěceno Tvé Jméno;
shromáždi všechny Své věrné,
ať nebesa hlásají tvou Spravedlnost,
ať každá ústa chválí tvé Svaté Jméno bez přestání;
zloba musí být vypuzena z podvodníků,
pomoz těm, jejichž duch je zdrcen,
znovu je oživ, jak to slibuje Tvé Slovo;
dodržím a splním slib, který jsem dala;
modlím se za Tvé Církve,
ať jsou všechny jedno, Otče,
ať jsou jedno v Tobě;
Amen;“

(Ježíš mi s modlitbou pomohl, jsou to Jeho slova.)


1 Když řekl následující slova, podívala jsem se na Něj rozpačitě a váhavě.
2 Ježíš se otočil ke mně, když to říkal.
Můj Bože, od toho dne, kdy jsi mi odhalil
Svůj skrytý záměr, mám strach. Bojím se
pokračovat dál. Bojím se, protože cítím, že
mě čekají těžkosti. Jako Ty, když jsi šel do
Jeruzaléma. Věděl jsi, co Tě čeká.

Můj Bože, od toho dne, kdy jsi mi odhalil Svůj skrytý záměr, mám strach. Bojím se pokračovat dál. Bojím se, protože cítím, že mě čekají těžkosti. Jako Ty, když jsi šel do Jeruzaléma. Věděl jsi, co Tě čeká.

Mé Poselství naplňuje Mé Slovo; musíš pokračovat, ať už tě budou odmítat nebo ne, dokončíš svou práci; jdu před tebou;

maličká, zůstaň bezvýznamná, abych se mohl plně zjevit Já; čím menší budeš ty, tím větší Já Jsem; nech Mne postoupit, nech Mě být tím, kdo jedná a mluví;

ano, maličká, všichni1 se budou muset sklonit, aby se sjednotili, přijdu pokorně, bosý; nepřicházím se zbraní v ruce... přivedu Své ovce zpět k Petrovi; sjednotím je a Petr bude pást Mé beránky; Já, Pán, jsem promluvil; důvěřujte Mi, milovaní; miluji vás všechny z celého Srdce;


1  Různé církve.
Vassulo, opět k Petrovi přivedu Své
rozptýlené ovce; Já, Pán, vám to všem
garantuji!

Vassulo, opět k Petrovi přivedu Své rozptýlené ovce; Já, Pán, vám to všem garantuji!

(Náhle mi Pán ve vizi ukázal ovce, které stály stranou, jiné stádo, které bylo později též připojeno.)

květino, to se stane až po Mém Velkém Znamení!

Otče, odpusť mi mou netrpělivost, musím se učit být trpělivá jako Ty!

maličká, pozvednutá Mou Rukou, čerpej z Mých zdrojů a naplň své srdce; naplň ho, aby bylo schopno sytit i další srdce; Já, Pán, ti žehnám; dám ti vize, rozšířím tvůj vhled, abys viděla do srdcí lidí a mohla v nich číst; Má milovaná, nabízím ti tuto milost, ale pamatuj si, že ji máš užívat jen pro Mé Zájmy a pro Mou Slávu a že si nemáš ponechávat nic pro sebe;

Ježíši, Milovaný, můj Bože, který na mě nikdy nepřestáváš vylévat Své dary, abych Ti byla nablízku. Ježíši, jsem úplná nula, a přece na mě vyléváš tolik Svých milostí. Co bys pak neudělal a nedal těm, kdo jsou skutečně milí Tvým Očím a kdo Tě ctí?

ano, Vassulo, teď vidíš, zdá se, že Mi začínáš lépe rozumět; když dávám tobě, která jsi skutečně nejubožejší z Mých stvoření, co bych pak mohl odepřít těm, kdo si skutečně zaslouží Mé milosti, kdo Mě ctí a obětují se pro Mne!

milovaní, proste a Já vám dám, věřte v to, oč prosíte, mějte odvahu a důvěřujte Mi; nebuďte jako Petr, který dostal strach, když kráčel po vodě; věřte ve Mě! mějte odvahu! věřte!

maličká, zkrášli Mou zahradu; zrovna
teď v ní nevidím nic, než vyprahlost;
vládne jí vyprahlost; vanou nad ní
vysušující větry, které vysušují to málo,
co ještě zůstalo; Mé květiny potřebují
vodu, jinak úplně všechny zahynou; Má
poupata nevydrží, aby vykvetla,
povadnou jedno za druhým; Ó, kdyby
jen naslouchali!

maličká, zkrášli Mou zahradu; zrovna teď v ní nevidím nic, než vyprahlost; vládne jí vyprahlost; vanou nad ní vysušující větry, které vysušují to málo, co ještě zůstalo; Mé květiny potřebují vodu, jinak úplně všechny zahynou; Má poupata nevydrží, aby vykvetla, povadnou jedno za druhým; Ó, kdyby jen naslouchali!

Můj Bože, proč je to tak obtížné dospět k rozhodnutí? Proč je tak obtížné dosáhnout jednoty? Proč to trvá měsíce, roky? Je to skutečně tak složité milovat se navzájem a být jedno jako rodina? Což to nejsou právě ti, kdo nás učí navzájem se milovat, obětovat se a dávat? Musí to skutečně zabrat roky, než se sjednotíme? Je k tomu třeba zvláštních zasedání a setkání? Proč nemohou uspořádat jedno konečné setkání, na kterém by si podali ruce a přiznali Petrovi autoritu, kterou jsi mu již jednou dal, tak Tě potěšili a dopřáli Ti znovu se usmívat?

jak miluji tvou bezelstnost, Mé dítě; tvůj způsob uvažování je dětský a děti jsou Mou slabostí!

pochop, když se děti dohadují, netrvá to nikdy déle než pár minut, protože v nich není zlý úmysl; ale tito, dcero, už nejsou dětmi, ztratili všechnu nevinnost, kterou kdysi měli; ztratili svou bezelstnost, svou svatost; nevinnost nahradili zlobou, prostotu samolibostí, svatost bezbožností, pokoru pobožnůstkářstvím;

pochop, Mé dítě, to je důvod, proč  znovu sestupuji, abych jim připomenul, kdo jsem Já, Ježíš; přijdu bosý a pokorný, vstoupím do Svého Vlastního Domu, kde pokleknu u nohou Svých služebníků a umyji je;1 neplač, Má Vassulo, všechno dělám kvůli jednotě; dovol Mi použít tě; tentokrát nebudou moci popřít, že jsem to Já, Ježíš, protože jsem tuto událost2 dávno předpověděl; dal jsem ti číst část toho, co jsem vnuknul Svému služebníku Janu XXIII., ale zbytek...

Jaký zbytek, Pane?

později jsem mu do ucha pošeptal o velkém soužení, kterým bude procházet Má Církev;

Já, Ježíš, vás všechny miluji; zůstávejte ve Mně, v Mé Lásce;


1 Ježíš mluvil v metaforách.

2 Tolik vytoužená JEDNOTA.

Ježíši?

Já Jsem;

Já, Ježíš, vám garantuji, že Má Církev

bude jedna, sjednocená; milovaná, buď

Mi věrná; věř Mi a měj důvěru;

Já, Ježíš, vám garantuji, že Má Církev bude jedna, sjednocená; milovaná, buď Mi věrná; věř Mi a měj důvěru;

Vassulo, piš:

Já, Pán, si přeji, abyste se s úctou
modlili modlitbu Křížové cesty: nejprve
rozsviťte světlo k uctění Mé Matky
a obětujte Jí svíci, potom bych vás chtěl
vidět pokleknout u každého Mého
3 Svět.
170 Opravdový život v Bohu Sešit 19
Zastavení a uctít Mě tím, že budete
u Mých Zastavení držet zapálenou svíci;

Já, Pán, si přeji, abyste se s úctou modlili modlitbu Křížové cesty: nejprve rozsviťte světlo k uctění Mé Matky a obětujte Jí svíci, potom bych vás chtěl vidět pokleknout u každého Mého Zastavení a uctít Mě tím, že budete u Mých Zastavení držet zapálenou svíci;

Pane, už jsi rozvrhl Své plány. Pokorně Tě prosím, abys nám pomohl kráčet po Tvých cestách, abychom oslavovali Tebe, Pána.

pomohu; opřete se o Mě a Já vás ponesu;

Vassulo, až se toto uskuteční, připomenu ti druhou událost, která bude hned následovat; připomenu ti, že už nemáš hledat své pohodlí;

Můj Bože, mluvíš k nám všem?

ne, mluvím k tobě, Vassulo; pohleď Mi do Tváře... připomenu ti, že od této události na sobě pocítíš Mou mocnou Ruku; bude do tebe proudit Má božská nauka, budeš muset být poddajná a ochotná Mi sloužit, být věrná a chválit Mě a Já tě budu používat, budeš použita plně, budeš dokonce Mým terčem, jsi Má tabulka,1 maličká; mám v úmyslu přivést Své ovce zpět k Petrovi;

Pane, můj Bože, už víc než rok jsem Tvou „tabulkou“. Používáš mě každý den a já Tě miluji, protože jsem Ti tak blíž. Můžeš mě používat. Chci Ti být věrná a toužím být Tvou otrokyní.

Vassulo, jak velice tě miluji; chceš políbit Mé nohy, až se pomodlíš Křížovou cestu?

 Ano, Pane, chci...

pojď, nezapomínej na Mou Přítomnost; zdá se, že Mě v těchto dnech zanedbáváš;

Můj Bože, dej mi sílu, abych to všechno zvládla. Jak víš, chtěla bych Ti dělat radost, ale mé možnosti jsou chabé. Odpustíš mi?

Ó, Vassulo, jak velice tě miluji; odpouštím ti; napiš, co jsi viděla!

(Když mi Ježíš říkal, že jsem Ho zanedbávala, vypadal smutně a vážně. Když jsem Ho prosila o odpuštění, Jeho božská Tvář se rozzářila šťastným úsměvem s dolíčky ve Tváři a otevřel do široka Svou Náruč, abych se vrhla do Jeho objetí.)

odpuštění bude uděleno vždy bez nejmenšího zaváhání, a proto jsem taky učinil, abys Mě viděla naprosto jasně, a tak mohla říci Mým dětem, jak odpouštím;

pojď, my, společně;

(Když to Ježíš říkal, pohnul Svým ukazováčkem jako učitel, který klade důraz na to, abych to udělala.)


1 Pozn. překl.: v angl. orig. „tablet“.
(Když jsem přemýšlela o tom, co mě může
potkat, začala jsem propadat panice. Byly
to okamžiky, kdy jsem si vůbec nevěřila.
Byla jsem velmi rozrušená.)

(Když jsem přemýšlela o tom, co mě může potkat, začala jsem propadat panice. Byly to okamžiky, kdy jsem si vůbec nevěřila. Byla jsem velmi rozrušená.)

Můj Bože, nemohla bych Tě milovat jako všichni ostatní, běžným způsobem? Nemůžeš mě, Milovaný Bože, vést normálním způsobem místo tohoto způsobu, kterým mě vedeš? Ó, Bože, cítím se za to všechno odpovědná. Je pro mě velmi těžké vědět, že přes všechny milosti, které mi dáváš, jsem stále takový ubožák, plná hříchu a zkaženosti. Proč, Pane, proč se mi věnuješ? Stydím se na Tebe podívat. Nejsem Tě hodna. Nechej mě jít, tam, kam patřím. Nenechávej mě tak blízko u Sebe...

proč? proč?

Můj Bože, nedokáži to, budu Tě následovat a milovat jako ostatní, normálním způsobem!

milovaná, miluji tě!1 

Ó, Ježíši, vždyť Tě jen zraňuji. Nechej mě jít. Zůstanu ve své bídě, ale nepřestanu Tě ctít a milovat.2

počkej!

Pane, to všechno3 je nad mé chápání, úplně mě to přesahuje!

ne, není to nad tvé chápání, teď už ne; milovaná,4 Mých pět Ran je doširoka otevřeno; silně krvácím; trpím; tvůj Bůh trpí; nechceš tedy oslavit Mé Tělo? Mých pět Ran je otevřeno pro tebe, abys viděla, jaké utrpení Mi působí Mé tvorstvo; tvorstvo;

miluji vás všechny i přes vaši zkaženost, vaše nedostatky, vaše pochybnosti, vaše nepravosti, vaše zrady, vaší skepsi a vaši neupřímnost vůči Mému Tělu; stále ještě nechápete? proč jste přede Mnou navždy uzavřeli svá srdce? proč Mě většina z vás opustila? proč Moji učedníci vykročili jinou cestou? proč zanedbali Mou zahradu? proč nezalili Mé květiny? proč?

kde jsou Mí beránci, Petře? pomůžeš Mi je najít a sjednotit je? pojď; pomohu ti je nalézt, přinesu jim pokrm a nasytím je; ne, Petře, v této pustině nic nenajdeš; nic tam nezůstalo; to málo, co zbylo, je suché a zpustošené, neboť kam jen oko dohlédne, není nic než pustina; ale Já, Pán, vydám ze Svých zásobáren Svůj Chléb a naplním vaše spižírny Svými plody; nasytím Své beránky; zavodním tuto poušť; milovaná, důvěřuj Mi; důvěřuj Mi a zase vás všechny sjednotím; společně, Má Vassulo; květino, nedovolím, aby tě pošlapali; mám v úmyslu tě použít pro Slávu Svého Těla; Já, Bůh, tě miluji...

(Když Bůh říká v tomto poselství: „Navzdory vaší neupřímnosti vůči Mému Tělu...“, tak se to týká těch, kdo pracují pro JEDNOTU. Když se církevní autority setkají, aby hledaly řešení, tak obyčejně dojde k tomu, že každý očekává, že to bude právě ten druhý, kdo se „něčeho“ vzdá. Nakonec to skončí tak, že ani jeden z nich nijak zvlášť neustoupí. Tak mi to dal Pán pochopit včera večer.)


1  Viděla jsem, že Ježíše má slova zranila. Cítila jsem se hrozně.
2  Chtěla jsem jít do postele a zaspat svůj strach.       
3  Tuto nadpřirozenou komunikaci a všechno to, co má přijít.
4  Ježíš se náhle „rozhorlil“ a ukázal mi, jak trpí.
12. prosince 1987
Vassulo, přišel čas sjednotit Mou Církev;
pojďte zase spolu, milovaná, pojďte
a znovu zbudujte tyto staré ruiny, znovu
vybudujte Mé staré základy, základy,
které jsem ustanovil Svýma Vlastníma
Rukama; ctěte Mou Matku jako Já, který
jsem Slovo a nade všemi, ctěte ji; neměl
bych si tedy přát, abyste Ji i vy, kteří jste
jen prach a popel, uznali a ctili jako
Královnu Nebes? dnes jsem zarmoucen,
protože vidím, jak málo z Mých tvorů ví
o Jejím významu; ti, kdo následovali
Luthera a úplně se izolovali, se musí
vrátit k Petrovi;

Vassulo, přišel čas sjednotit Mou Církev; pojďte zase spolu, milovaná, pojďte a znovu zbudujte tyto staré ruiny, znovu vybudujte Mé staré základy, základy, které jsem ustanovil Svýma Vlastníma Rukama; ctěte Mou Matku jako Já, který jsem Slovo a nade všemi, ctěte ji; neměl bych si tedy přát, abyste Ji i vy, kteří jste jen prach a popel, uznali a ctili jako Královnu Nebes? dnes jsem zarmoucen, protože vidím, jak málo z Mých tvorů ví o Jejím významu; ti, kdo následovali Luthera a úplně se izolovali, se musí vrátit k Petrovi;

Pane! Budou v šoku!

Vassulo, učiním, aby poklekli k uctění Mé Matky; jsem to Já, Pán, kdo mluví; skloním je! a až tak učiní, dám nad nimi zazářit Svému Světlu a pozvednu je; posílím vaše stonky a budete jako zavlažená zahrada, jako pramen vody, který nikdy nevyschne; znovu zbuduji Mé Základy;

pojď, milovaná, buď poslušná a tvárná jako dosud, abych do tebe mohl vtisknout Svá Slova; pojď, nikdy nezapomínej na Mou Svatou Přítomnost;

Ano, Pane. 

Můj Bože, protestanté budou šokováni!

(Nemohla jsem to nějak přijmout.)

Vassulo, čekal jsem roky, až se změní;
nyní Mi dovol, abych svobodně zapsal
Svá přání;

Vassulo, čekal jsem roky, až se změní; nyní Mi dovol, abych svobodně zapsal Svá přání;

Ale oni budou šokováni!

poslouchej; může Mi někdo naslouchat, jen když se mu to hodí, a zacpat si uši, když říkám něco, co se mu nehodí?

Potom odmítnou úplně všechno, když si nebudou moci vybírat určité části! Budou tvrdit, že to nemluvíš Ty.

pokud tak učiní, tak se Mě zřeknou jako svého Boha;

Pane, odvážila bych se říci, že je to vůči nim dost tvrdé? Nebudou mít pocit, že se Tě zříkají, přece jen Tě milují a chválí Tě, Pane.

Vassulo, přišel jsem, abych vás všechny sjednotil; což by někdo z Mých učedníků neuposlechl Mé výzvy?

Ne, jsou-li upřímní, Pane.

v této větě je shrnuto všechno, co je třeba říci: „jsou-li upřímní...,“ budou naslouchat;

přicházím, abych vás všechny osvítil a poučil vás, abyste se mohli sjednotit; ale, Vassulo, k Mé velké lítosti budou takoví, kteří dají přednost tmě před Světlem, protože jejich skutky jsou zlé a ze strachu, že budou odhaleni, se budou zdráhat vstoupit do Mého Světla; ale Moji věrní a ti, kdo upřímně uznávají Má Díla a následují Mě, přijdou do Mého Světla a bez obav předloží své skutky, protože budou moci dokázat, že to, co konají, je vykonáno ve Mně, jejich Bohu;

řekl jsem, že pokud si z Mého Slova učiníte svůj příbytek, stanete se vskutku Mými učedníky; budete se učit Pravdě a Pravda vás osvobodí; a teď vám říkám toto: když dáte důvěru Mým Slovům, které říkám dnes, stanete se vskutku Mými učedníky; naučíte se Upřímnosti v Pravdě a Pravda vás osvobodí, učiní vás schopnými sjednotit se v Lásce a Oslavovat Mě;

přicházím k vám všem se Srdcem na Dlani, abych vám Je nabídl, ale i přes Mé volání Mě mnozí odmítnou a neuznají Mne jako Boha, neboť zatvrdili svá srdce; kdyby Mě milovali, naslouchali by Mé naléhavé prosbě; jestliže odmítají slyšet, je to proto, že jsem je jako děti ztratil; jejich vlastní moudrost je zaslepila; ale říkám vám upřímně, že ovce, které Mi patří, poznají Můj Hlas; ti, kdo nepoznávají Můj Hlas, nepatří k Mým ovcím, protože nevěří v Mou Všemohoucnost;

víte, proč jsou Mé ovce rozptýleny a Mé Tělo zmrzačeno? víte, proč v Mé Církvi vládne nesoulad? protože šli nocí bez jakéhokoliv světla, které by je vedlo; hledejte Mě, který jsem Světlo a Já vás povedu; zavrhněte svoje pobožnůstkářství a svoji zatvrzelost; buďte mírní a pokorní; otevřete svá srdce, ať vás Má míza naplní až po okraj; Já jsem váš Dobrý Pastýř, který vás miluje;

Vassulo, mluv se Mnou; jednej se Mnou jako se svým Svatým Společníkem;

Budu, můj Bože. Miluji Tě, Pane. Přeji si oslavovat Tvé Jméno, Pane.

milovaná, oslavil jsem Své Jméno a znovu Je oslavím; Má vláda potrvá na věky;

pojď, měj odvahu, dcero; Já jsem s tebou;

Pane, můj Bože.

Vassulo, dovol Mi, abych ti pomohl; pamatuješ si na vizi se třemi tyčemi, které stály vzpřímené a nedaly se ohnout?

Ano, vzpomínám si, Pane.

aby se mohly spojit,1 musí se ohnout všechny tři; nikdy jsem neřekl, že by se měly ohnout jen dvě; Vassulo, uvědomuješ si, že Já, váš Bůh, jsem se pevně rozhodl dovést vás k jednotě?

Chtěla jsem se Tě zeptat na včerejší poselství, jak správně dělat znamení kříže.

vím, dcero, proto si přeji, abyste pochopili, co myslím slovy: „abyste se sjednotili, musíte se všichni sklonit“; všechny vás miluji a přicházím kvůli Svému nekonečnému Milosrdenství, abych vám pomohl se sjednotit;

Vassulo, hledej Mě upřímným srdcem; Já jsem Bůh Lásky; Já jsem mírný a pokorný; rozpomeňte se, jakým způsobem jednám Já, abyste se byli schopni sjednotit; odhoďte své sobecké zájmy; rozpoznejte a uznejte Můj Hlas, vy, kterým jsem svěřil Své Slovo a tisíce duší; vy, které jsem ustanovil za vůdce Svého stáda, proč hledáte své vlastní zájmy a ne Mé? Mí beránci jsou rozptýleni, rozptýleni…

květino, skrze tebe sestupuji na zemi, abych shromáždil národy, svolal Své zasvěcené duše a obnovil vás Svou Láskou;

Pane a Spasiteli, jak poznají, že pochybili?

aby poznali své chyby, musí hledat Mou Vůli; litujte; myslete na Mé Milosrdenství; věřte v Díla Mé prozřetelnosti místo toho, abyste po Nich šlapali; chvalte Mě upřímně; sledujte Mé zájmy, a ne své vlastní;

Pane, odpusť mi, ale asi moc nerozumím slovu „zájmy“. Mám si pod tím slovem představit, že všechno, co chceš, Pane, je shromáždit Své stádo, které je v tuto chvíli rozptýlené?

milovaná, i ty jsi porozuměla, po čem nejvíce toužím, ale to není všechno, po čem toužím; až si znovu přečteš toto zjevení, pochopíš, Vassulo;

Ano, Pane.

chci ti připomenout, dcero, abys žehnala těm, kdo tě pronásledují; Láska je vždy trpělivá a laskavá; žij svatě, měj na mysli, jakou trpělivost mám Já s tebou, dcero;2 buď Mým Obrazem, měj ve Mě víru; doufej a miluj; pojď, spočiň ve Mně, duše tolik drahá Mně, tvému Bohu; společně? my?

Děkuji Ti, Pane, za Lásku, kterou mě obklopuješ, za Tvou trpělivost, dobrotu a slitování, které prokazuješ mé duši. Věřím v Tebe, velebím Tě, doufám v Tebe a miluji Tě, amen.

ach, milovaná! Mé Srdce překypuje láskou, když tě slyším, jak Mi říkáš tato slova!3  

Ó, Bože, jak bych Tě mohla nemilovat?
Jsem Tvá, i když jsem jen prach.
Všechno, co dělám, je z lásky k Tobě.
Nehledám své zájmy,
ale snažím se oslavit Tvé Jméno.
Pokouším se přivést zpět k Tobě Tvé beránky,
snažím se jednat podle Tvé Vůle, Pane.
Miluji Tě a pro lásku, kterou k Tobě mám,
kterou jsi mi dal a které jsi mě vyučoval,
Tě prosím, je-li to Tvé přání,
abys posílil mou víru, abych Tě bezmezně milovala,
abych byla schopna pokračovat a oslavovat Tě.
Amen.

dám ti jíst ovoce ze Své zahrady; budu tě, milovaná, živit před zraky tvých pronásledovatelů, neboť taková je Má Vůle;

Děkuji Ti, Pane Ježíši.

drž se pevně toho, co jsem ti dal, a nenechej si od nikoho vzít svou cenu za vítězství; měj neochvějnou víru ve Mě; zde je Má Ruka, uchop Ji a poslouchej, co ti šeptám do ucha;


1 Pozn. překl.: v angl. org. „unite - spojit, sjednotit.

2 Kdyby nebyl Láska, už dávno by mě srazil k zemi!

3 Bůh se zdál být velmi radostný.

Pane, mnozí Tě obviňují z toho, že jsi nespravedlivý. Proto se od Tebe odvracejí a říkají: „Jestli existuje nějaký Bůh, jestli… pak je nespravedlivý.“

květino, těmto lidem říkám: „jestliže umíráte, pak je to kvůli zlu, které jste si sami přivodili, je to ovoce vašeho odpadlictví, litujte, zřekněte se svých hříchů, vraťte se ke Mně a Já vám odpustím;“

dívejte se na Mě jako na svého Vykupitele, na Toho, kdo vás utěšuje; přicházím, abych zářil jako Světlo v dnešním temném světě;

v Mém Domě panuje zmatek, diskuze, osobní zájmy a bezbožnost; Petře! Petře! proč, proč jsou Moji učedníci rozptýleni a znepřáteleni? Můj bratře, posvěcený Mou Rukou, miluji tě od věčnosti;

Mé Nejsvětější Srdce je zraněno, zraněno trny, které do něho vrazili Mí vlastní, Mí vlastní, které miluji; ukážu ti Své zraněné Srdce; znovu probodávají Mé Nejsvětější Srdce; prýští z Něho Má Krev; znovu Mě křižují; nejsou upřímní; Mé Tělo trpí nedostatkem lásky; Mé Rty jsou vyprahlé nedostatkem lásky; žízním, milovaný;

zapomněli, jaký jsem Já, zapomněli, že jsem pokorný, mírný a plný lásky; všechno, oč vás prosím, je láska; milujte se navzájem tak, jako Já miluji vás; proč spolu v Mé Církvi bojujete? nač tyto rozepře v Mé Přítomnosti, proč ta nenávist? proč všechny tyto jedovaté poznámky? kde je jejich svatost? proč zanedbávají Mou zahradu? rozhánějí Mé beránky více než kdy předtím a to málo, které zůstalo, zmizí také, protože je opustili;

Petře, Mé Oči už unavuje dívat se na to, jak se navzájem obviňují; proměnili Mou zemi v poušť a nemají, co by nabídli Mým beránkům; jejich způsoby se Mi nelíbí; dal jsem jim lásku a mír; nikdy jsem je neučil odsuzovat ostatní;

Vassulo, vládnu s laskavostí; Mé Nejsvětější Srdce krvácí a je rozervané; proč Mě provokují? neřekl jsem, že každý, kdo tvrdí, že je v Mém Světle, ale nenávidí svého bratra, je stále v temnotě? pochopili správně, co jsem chtěl říci slovy, „přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a obětuj svůj dar?“

tím jsem chtěl říci, že máte žít ve shodě a navzájem se milovat; uzavřete mezi sebou mír; smiřte se, než Mi budete v Mém Domě nabízet své dary; dítě, v Mém Srdci ani v srdcích Mých prvních učedníků nikdy nechyběla láska;

Pane, trpím, když cítím, jak trpíš Ty. Tvá trpělivost je veliká!

Vassulo, Mé dítě vzkříšené z mrtvých, věř ve Mě; doufej ve Mě a miluj Mě; Já, Pán, tě nikdy neopustím;

Pane, prosím Tě, abys tak, jako jsi probudil mě, probudil i Své ostatní děti.

probudím, ale ne proto, že jsi Mě o to prosila; probudím je, protože to byla a je Má Vůle; pojď a nezapomínej na Mou Přítomnost; milovaná, nakonec zvítězím;

Pane, jestliže se všechno děje podle Tvé Vůle a cokoliv se stane, je to proto, že jsi to tak chtěl, pak nerozumím tomu, proč, chceš-li, aby Tvé Poselství bylo přijato, neučiníš, aby ti, kdo o něm vědí, ho také přijali? Proč je neosvítíš?

Ó, dcero, milovaná, raduj se a buď šťastná, že jsem tě obrátil a uzdravil; Mé Milosrdenství sahá od pokolení do pokolení pro ty, kdo se Mě bojí; ale pokud jde o trny, které Mě probodávají, tak se ještě jednou opakuje Izaiášovo proroctví:

„budete naslouchat a přece nepochopíte, dívat se a přece nepoznáte, neboť srdce tohoto lidu se zatvrdilo, jejich uši jsou nedoslýchavé a své oči zavřeli ze strachu, že by mohli svýma očima vidět, svýma ušima slyšet a svým srdcem chápat a být Mnou uzdraveni a obráceni;“

dcero, od věčnosti jsem předvídal jejich tvrdohlavost; jejich odmítání dnešních Děl Prozřetelnosti je zbavuje všech privilegií;

Vassulo, modlete se neustále za to, co ve vás nejvíce hledám, a to je láskavíra a naděje;1 

osvítím ty, kdo osvědčí svou upřímnost; neosvítím učence, protože jim chybí upřímnost; Já, Pán, hledám pokorné a maličké; čím jste menší, tím spíš se k vám skloní Má Velikost, aby vás pozvedla; čím jste menší a bezvýznamnější, tím snazší pro vás bude proniknout do Mého Nejsvětějšího Srdce; Vassulo! vidíš?

(Ježíš mi ve vizi ukázal chodbu zatarasenou obrovským balvanem. Za balvanem jsem viděla silné jasné světlo, kterému balvan bránil proniknout dále do chodby.)

to jsou ti, kteří blokují Cestu ke Mně; jejich nesmírná velikost zakrývá Světlo všem těm, kdo Mě hledají; Já, Pán, jim říkám: nebudu už snášet váš majestát, vaše namyšlenost Mě unavuje; Můj Kalich je plný; až přijde čas, budu je jednoho po druhém vybízet k lítosti; běda nevěrným, budou Mi muset pohlédnout do tváře!

Ježíši, začínám chápat, že Tvoji praví učedníci, kteří jsou pokorní a prostí, se z Tvého poselství budou radovat, ale ti, kdo jsou Ti nevěrní, je nebudou mít rádi. Jinými slovy, pro někoho jsou dobrá a pro někoho špatná.

ano, Vassulo, přesně tak;2 

Svatá Maria, budeš mi pomáhat, i když jsem tak ubohá? Povzbuď mě. Není aspoň jeden církevní hodnostář, který by naslouchal? Aspoň jeden?

Vassulo, Má dcero, Ježíš tě miluje, Já tě miluji; požehnaná, Ježíš a Já ti teď pomůžeme; modli se, abys obdržela Jeho milost;

Ano, Matko, pomoz mi najít správná slova.

Já jsem, květino; všechny vás miluji, nikdy o tom nepochybuj;

Děkuji Ti, že mi pomáháš.

Láska ti pomůže obstát v mnohých zkouškách, Mé dítě; Ježíš ti dá Svou Sílu; Já tě budu vždy povzbuzovat; neboj se, chráním tě;3 

Já jsem Pán, milovaná duše, nyní Mě chval a kráčej se Mnou, dám ti Svou Sílu, abys vykonala, po čem toužím; jak jen tě miluji! miluji tě tak moc, že to tvá duše nikdy nemůže pochopit;

Mé Poselství Pokoje a Milosrdenství, Lásky a Spravedlnosti nyní sestupuje mezi vás;

oslavuj Mě; Má Láska vás zachrání před Mou Spravedlností, která na vás dopadne, pokud Mi Mé tvorstvo opět nebude chtít naslouchat; ve Svém nekonečném Milosrdenství vás přicházím varovat; přeji si, aby Mé tvorstvo činilo pokání a uznalo Mě; Fatimská Svatyně hlasitě naříká nad odmítáním a pohrdáním poselství z Garabandalu; Má Duše se znovu utápí v bolesti; stejnou bolest jsem prožíval ve Fatimě; jak by teď mohli pochybovat, když je Můj Duch v nich a oni ve Mně? Mé Poselství z Fatimy bylo ignorováno a přijato až ve chvíli, kdy už bylo příliš pozdě;

miluji vás všechny; jsem to Já, Pán, kdo mluví - nikdy o tom nepochybujte: modlete se za duše, které kráčejí v temnotě;

Ó, Petře,4 Já jsem tě ustanovil, Já jsem tě posvětil, Já z tebe nikdy nespouštím Své Oči; bděl jsem nad tebou po všechna tato léta; teď stojím u tvých dveří, bratře, Můj vlastní; klepu; otevřeš Mi? nezapírej Mě, Petře; miluji tě; naslouchej Mi; slyš Můj Hlas; Já jsem to, Pán; pokoj tobě, duše, raduj se! přišel jsem, abych sjednotil Své krvácející Tělo, přišel jsem, abych shromáždil Své beránky; přišel jsem zavlažit Svou zahradu; Já jsem Ježíš, váš Spasitel;

pohleď!5 pohleď, Petře, Mé Nejsvětější Srdce je znovu zraňováno nesčetnými trny, trny, které do Mě zabodli ti, které miluji! Má Duše je znovu zraňována; šlapou po Našich Srdcích;6 obě Naše Srdce byla opět korunována dvěma trnovými korunami; Můj bok je doširoka otevřený a Má Krev z něj teče proudem; jsem teď u tvých dveří a mám s Sebou Svůj dosud neodhalený Plán Spásy; tady je;

toto zjevení je Můj Hlas; miluji vás všechny z celého Svého Srdce; ano, z celého Svého Srdce vás miluji;


1 Ti, kteří jsou slepí a hluší, by se měli modlit k Pánu, aby poznali Pravdu.
2 Ježíš to řekl smutným hlasem.
3 Panna Maria zde poukazuje na to, abych se nebála Satana, který se mě nepřetržitě snaží zbavit odvahy.
4 Náhle se Ježíš obrací na papeže Jana Pavla II., jako by mluvil přímo k němu.
5 Ježíš rozhalil Svůj plášť, aby ukázal Své Srdce. Chce papeži Janu Pavlu II. ukázat Své Srdce.
6 Po Jeho Srdci a Srdci naší Přesvaté Matky.
Vassulo, víš, že tě ještě více miluji, když
ke Mně přicházíš tímto způsobem?
přicházíš ke Mně ubohá a na kolenou;
nabízíš Mi své srdce; tvé slzy, Mé dítě,
tvé slzy lásky a touhy po Mně jsou
balzámem, který tiší Mé Rány;
Ó, dcero, Má myrho, Můj pozůstatku,
jak tě miluji! tvé vzdechy, snoubenko,
zní Mým uším jako milióny slov lásky;
posvěcená Mou Rukou, Má květino,
nezoufej si; tentokrát nebude Ábel
rozdrcen... Ábel bude žít; ano! učiň pro
Mě nebe ve svém srdci; Já jsem
unavený a potřebuji odpočinek; potěš
Mě svou vůní, květino; utiš Mě svou
láskou;

Vassulo, víš, že tě ještě více miluji, když ke Mně přicházíš tímto způsobem? přicházíš ke Mně ubohá a na kolenou; nabízíš Mi své srdce; tvé slzy, Mé dítě, tvé slzy lásky a touhy po Mně jsou balzámem, který tiší Mé Rány; Ó, dcero, Má myrho, Můj pozůstatku, jak tě miluji! tvé vzdechy, snoubenko, zní Mým uším jako milióny slov lásky; posvěcená Mou Rukou, Má květino, nezoufej si; tentokrát nebude Ábel rozdrcen... Ábel bude žít; ano! učiň pro Mě nebe ve svém srdci; Já jsem unavený a potřebuji odpočinek; potěš Mě svou vůní, květino; utiš Mě svou láskou;

maličká, oději tě krásou; prominu tvé hříchy a tvé staré šaty nadobro zmizí; staneš se krásnou, květino; úplně tě obnovím; Vassulo, miluji tě; spočívá na tobě Má milost; zde, vezmi Mě za Ruku; vedu tě;

(Svatá Maria.)

„Ó, Vassula, min amfivalis, Se zitao, tha zissis mono yia to Christo, to Potiri Tou ine ksekhilo me tis amarties tou cosmou, afto ine to telefteo Tou Minima, ean to arnithown thafisso to Kheri Tou na pessi apano tous, then tha boresso alo na to kratisso, ekhi varini. avrio Vassula, tha kano to thavma Mou, i ora plissizi;“

 

(V těchto dnech mne učila naše Přesvatá Matka. Všimla jsem si, že velmi zdůrazňovala slovo „Matka“. Učila mne, že je Matkou každého člověka.

Dále jsem se naučila, že Ježíš a naše Matka jsou nerozluční. Kde je Ježíš, tam je i naše Matka. Jejich Srdce jsou spojená a jsou jedno.

Když naše Matka mluví o „Konci Časů“, máme to chápat jako „Konec jedné Epochy“. Tato epocha, ve které žijeme, je plná zla a odpadlictví. To proto Bůh zasahuje.)

obrácení je blízko;1 Království Boží je mezi vámi; myslete na Konec Časů, myslete na to, jak Jeho Poselství uzdraví a sjednotí Jeho Tělo; myslete na to, že Ježíšův Plán Spásy zachrání milióny duší; Jeho Poselství Míru a Lásky přivede Naše děti zpět k Lásce; jakmile ochutnají Jeho Chléb, Ježíš je obrátí; je to ovoce Lásky; Láska vás všechny uzdraví, Láska a Milosrdenství vás vyprostí z bezbožných sítí Satana; pojď, milovaná, konej Boží Vůli; vždy jsem blízko tebe; požehnala jsem ti, protože jsi na Mě nezapomněla;

uděláš to pro Mě? zůstávej v Mém Pokoji;2


1 Obnova Církve.

2 Toho samého večera by mě byl Ďábel zabil, kdyby mu bylo dovoleno tělesně mi ublížit. Ve své nenávisti opět mučil mou duši.
Láska je ti nablízku; dcero, setkej se se
Mnou na začátku Mých utrpení; Můj
čas se blíží; očekávám od tebe oběť;
rozjímej a posti se;

Láska je ti nablízku; dcero, setkej se se Mnou na začátku Mých utrpení; Můj čas se blíží; očekávám od tebe oběť; rozjímej a posti se;

Vassulo, uč se od Fretheriki, její způsoby1 se Mi líbí; uč se, jak ctít Má utrpení, pak přijď a hleď na svého Vykupitele na Kříži; buď Mi útěchou tím, že budeš rozjímat a postit se; žij v Mých Ranách; odhal jim dobu Mého Umučení; odhal jim správnou hodinu Mého Ukřižování; ať mezi vámi zavládne pokoj;

(Pán mi loni sdělil správné datum Velikonoc: je to datum podle Pravoslavného kalendáře, kdy slaví Velikonoce Pravoslavní.)

ať teď mezi vámi zavládne Pokoj; teď to všichni víte;

volej Mě častěji, Vassulo; pamatuj na Mou Přítomnost, vyhov Mi; miluji tě;

Miluji Tě, Pane.

(Rhodos)

(Bůh mi znovu dovolil navštívit Rhodos. Ti, kdo již věděli o poselství, mě pozvali, abych se setkala s dalšími lidmi. Lidé naslouchali, vše pochopili a chválili Pána  za Jeho Milosrdenství. Mnozí dostali od Pána osobní poselství. Skupina se každým dnem rozrůstala, mnozí se vrátili k Bohu a chválili Jej. Trávila jsem dny setkáváním se s lidmi a předáváním poselství. Bylo mnoho uzdravení a obrácení. Ti, kdo chtěli, navštěvovali se mnou kostely a kaple. Vypravili jsme se dokonce do kapliček na kopcích mimo město.

24. února, v kostele Sv. Anaryiroise, řekl otec Yanni o poselství všem přítomným. Odpoledne téhož dne jsem pak byla pozvána do kostela Sv. Mikuláše a Páter Vassili dovolil mně a celé skupině, která znala poselství (asi 12 žen, jejichž manželé také přijali poselství, ale toho dne byli v práci), abychom o poselství řekli všem v jeho kostele. Jedna z žen přečetla jedno Boží poselství z osmého sešitu.

Kéž v nich teď Bůh pokračuje ve Svém díle.)


1 Způsob, jak se postí.

Vassulo, zkrášli Mou Církev, vstup do Mého Panství bosa,1 vezmi s sebou Mé Poselství, nedívej se napravo ani nalevo, jdi se Mnou přímo k Petrovi a předej mu Mé Poselství;2 budu celou tu dobu u tebe; připomenu jim, že Já Jsem Pán; řiď se Mými pokyny, dítě,

Ano, můj Bože.

měj víru ve Mě a vzpomeň si, jak pracuji;

ekklesia znovu ožije a shromáždíš je v Domě svého Otce, požehnáš jim a Já je osvobodím od zla a Já, Nejvyšší, budu mezi vámi a ty budeš říkat slova vycházející z Mých Úst, přibližte se ke svému Bohu, vy všichni, kdo po Mně toužíte, a naberte si plnou měrou z Mých Plodů;3 pojďte, vy všichni, kdo Mě milujete a následujte Mě;

pojďte a nasyťte se, jezte Mé Plody a budete si žádat víc, pojďte, vy všichni, kdo žízníte, pijte Mě a budete si přát víc; kdokoli následuje Mé Ctnosti, nebude nikdy zahanben; kdokoli jedná, jak Já si přeji, oslaví Mě;

ach, Vassulo, což tě kdy opustím? znovu Mi naslouchej, chystám se zkrášlit Svou zahradu, zavodním Svůj ovocný sad, zaleji Své květinové záhony a dám zazářit kázni; každé slovo bude napsáno Mnou; Já, Pán, tě uvádím do poznání Svých tajemství, abys sloužila Mým zájmům a Mé Slávě;

Milovaný Otče, miluji Tě nezměrně. Opravdu!

pojď, vzpomeň si, my, společně…


1 Tzn. pokorná a chudá v duchu.

2 Bůh určil čas, kdy se tak stane. Bůh ode mě žádal nemožné a já jsem si nedokázala představit, jak by se to mohlo stát. Nicméně, i toto se později naplnilo...

3 Tzn. z tohoto poselství.
8. března 1988

Pane, slyšel jsi to? Otec Vassili změnil svůj názor. Teď říká, že toto všechno pochází od ďábla. Říká také, že přicházíš jen k takovým duším, jejichž víra je naprosto pevná, a ne k takovým, které Tě nejsou hodny.

Mé dítě, zase jeden takový, který by se měl naučit věřit v Mé Nekonečné Milosrdenství a v Mou Nekonečnou Dobrotu; napiš pro něj toto Mé poselství;

proč šlapeš po Mé květině? což jsem ti nedal oči, abys viděl, a uši, abys slyšel? copak nechápeš? Já jsem Pán Ježíš Kristus, Milovaný Syn Boží; Já jsem to, kdo zastavuje růst velkých stromů a nechává růst ty malé; ochraňuj Má dnešní Díla, věř v Má Božská Díla; dal jsem ti toto Své dítě, abych ti dal pochopit Svá Díla; Já, Pán, jsem Nekonečné Bohatství; neboj se, což bych se mohl dívat na to, jak jsou Mé ovce rozptýlené? přišel jsem, abych je našel a živil, přišel jsem, abych zkrášlil Svou Zahradu, přišel jsem, abych zavlažil tuto Poušť, nešlapej po Mé květině; pojď ke Mně a lituj, neposlouchej hlas Satana, bezmezně vás miluji, a proto jsem k vám přišel, abych vás všechny sjednotil, stvoření! kráčej se Mnou, svým Bohem, neodstraňuj ani nerozbíjej žádnou z Mých cihel určených pro opravu Mého Domu, pro Dům, který je v současné době v troskách; nikdy nepochybuj o tom, že jsem to Já, Pán!

Vassulo, opři se o Mne, buď se Mnou, nechej Mne pevně držet tvou ruku; Já, Pán, tě miluji; my, společně?

Ano, Pane Ježíši.

tak pojď;

Můj Pane,
děkuji Ti za všechny ty milosti,
které jsi mi dal,
za to, že mohu být s Tebou
tímto zvláštním způsobem a tak blízko.
Amen.

Vassulo, tyto milosti ti byly dány pro Mé zájmy a pro Mou Slávu, dovol Mi, abych tě použil, pochop, co je tvým úkolem, pojď, pomohu ti;

Vassulo, chci tě povzbudit, měj víru, Mé dítě, to Já jsem Svému Janovi1 vnukl, aby se modlil za Nové Letnice, toto vnuknutí sestupuje od Samotné Moudrosti, a Nové Letnice, Já, Pán, ustanovím na tom samém místě, jako jsem položil Své původní Základy, všechny vás sjednotím a vy se shromáždíte kolem Jednoho Pastýře, tvorstvo, a na tom založím Své Království, Můj Dům bude vládnout v Míru a Lásce a Mé tvorstvo bude znovuzrozeno, vrátí se domů jako nevinné děti, bez zášti; to bude onen Velký Návrat, Znovuzrození, Volání Pastýře, Nové Letnice, jako na začátku, když začínalo Křesťanství, novorozeně plné nevinnosti a bez vlastních zájmů, ach, tvorstvo! jen počkej a uvidíš;

Vassulo,

Ano, Pane?

vnímej Mě, jsem vedle tebe; věříš tomu, dítě, i když Mě nemůžeš vidět svýma tělesnýma očima?

Ano, Pane, věřím tomu, protože jsi mě naučil vidět Tě očima své duše a také Tě vnímat a slyšet a prostě věřit.

jak tě miluji, když vidím, že Mě tvé oči hledají, protože vím, že mám u sebe pouhé dítě, bezmocné a úplné nic, Vassulo, je Mi tě líto, když tě mám mezi vlky, nikdy se od tebe nevzdálím; žehnám ti, Mé dítě; nechej se Mnou vést až do konce, ano?

Ježíši, jsi tam, kde Tě vidím, nebo ne?

Já jsem, milovaná, přijmi Můj Pokoj;

společně? my Pane?

ano, my, společně;


1 Papeži Janu XXIII., který se modlil za Druhé Letnice a byl také nazýván papežem jednoty.

Ježíši, přicházím k Tobě.

Ach, Vassulo, nikdy neumdlévej s psaním;

dnes živím Své vyhladovělé beránky; zítra vás sjednotím a poučím vás o Svých Tajemstvích; potěš Mě tím, že budeš šířit modlitbu Svatého Růžence mezi všemi těmi, kdo Mě milují a vydávají o Mně svědectví;

Znamená to mezi všemi křesťany?

ano, Má milovaná; máte ctít Mou Matku stejně, jako ji ctím Já; musíš také předávat modlitbu Křížové cesty všem těm, kdo Mě milují a vydávají o Mně svědectví, a učit je modlit se ji tak, jak se Mi to líbí;

Všechny křesťany, Pane?

ano, všechny ty, kdo Mě milují; Já, Pán, si ve Své Církvi nepřeji žádné rozdělení; kvůli Mně se sjednotíte a v Mém Jménu Mě budete milovat, následovat a pro Mne budete svědčit; budete se navzájem milovat, jako Já miluji vás; sjednotíte se a stanete se jedním stádcem pod vedením jediného Pastýře;1 jak všichni víte, vyvolil jsem Petra a dal jsem mu autoritu; jak všichni víte, svěřil jsem mu klíče od nebeského království; požádal jsem Petra, aby živil Mé beránky a ovce a staral se o ně;2 tuto moc dostal ode Mě; Já jsem si nepřál, abyste na tom vy cokoliv měnili;

spojte se, milovaní, a posilte Mou Církev; dotazujte se Mne, co si přeji; sledujte Mé zájmy, ne své vlastní; usilujte o to, abyste Mě Oslavili, Oslav Mě, tvorstvo, tím, že se sjednotíš; oživte Mé Tělo; miluji vás všechny; nastražte své uši a slyšte Mé volání z Kříže!

Vassulo, víš, kde je tvůj domov? ano, v Mém Nejsvětějším Srdci; pojď, pojď, milovaná; čekám, bezmezně tě miluji;

Miluji Tě, Pane a Spasiteli,
prosím, uč mě, jak Tě potěšit,
abych mohla být s Tebou
a abys mě Ty mohl použít.

učím tě, buď poddajná a starej se jen o Mé zájmy; „my, společně,“ po všechny časy, Já pro tebe, ty pro Mě; Já Jsem po tvém boku; modli se, Vassulo, za spásu duší; stvořil jsem tě pro toto Poselství;

Děkuji Ti, Ježíši.


1 Papež.

Ježíši?

Já jsem; Láska zvítězí; Já jsem Láska, zůstávej v Mém Pokoji; neboj se, jsem to Já, Ježíš; přijdeš? čekám; povedu tě k tomu, k čemu jsem vedl i jiné, k tomu, abys Mě milovala; milovaná, vezmu tě tam; modli se, Má Vassulo; počítej s nástrahami ďábla, protože jestli se Mé tvorstvo nezmění a nebude litovat…

Pane! Jak to, že říkáš „jestli“, když jsi už mnohokrát řekl, že nás změníš a že Tvé Království přijde? Nerozumím tomu…

naslouchej a chápej: dal jsem vám svobodu si zvolit; Já, Pán a Svrchovaný, Světlo, sestupuji k tobě, tvorstvo; sestupuji do této neproniknutelné temnoty, abych ti nabídl Své Srdce, které držím na Dlani, sestupuji, abych tě zachránil a Osvítil; přicházím, abych smyl tvé nesčetné hříchy a urážky vůči Mně, přicházím, abych tě zavolal zpět k Sobě, přicházím, abych sjednotil Svou Církev, přicházím, abych ti připomenul, komu jsem Já, Pán, dal Autoritu a Klíče od Nebeského Království; přicházím, abych vás všechny učil ctít Mou Matku a sklánět se před Ní, neboť jsem Ji vlastní Rukou korunoval a je Královna Nebes;

tvorstvo! měj se na pozoru před ďáblem, neboť zdvojnásobil své úsilí, aby tě vlákal do pasti, a v této chvíli předstírá, že vůbec neexistuje, aby mohl lépe působit, protože se ho lidé nebojí; Ó, tvorstvo! připravuje ti obrovský holokaust, ó, jak křičím ze Svého Kříže! tvorstvo, vrať se ke Mně! nenech se od něho chytit do pasti tím, že bys Mě odmítalo! Modlete se, modlete, aby se ke Mně lidé vrátili, ať se všichni naučí modlitby, které jsem vám dal;1 miluji vás všechny, miluji vás všechny;

dcero, nepřestávej ke Mně přicházet, když vkleče zapisuješ; Já jsem tvůj Spasitel, tvůj Ženich, který se s tebou o všechno dělí; pojď, potěš Mě, jsem unaven;

Ó, pojď, Pane!

(Ježíš se zdál unavený, Jeho statná ramena byla lehce shrbena, byl smutný. Pociťuji totéž. Chtěla bych Ho potěšit. Modlím se teď denně za to, aby papež přijal Jeho výzvu. Doufejme, že Jeho Svatost obdrží Ježíšovo poselství v pátek 25. března.)

budeš pamatovat na Mou Přítomnost, Vassulo?

Ano, Pane Ježíši, budu.

společně, my!

Ano – my, společně, na věky věků.

(Dnes je Ježíš unavený a smutný.)

pokoj tobě, duše;

Vassulo, jsem unavený, unavený z pohledu na nedostatek lásky a prostoty; k čemu jsou Mi jejich rituály a oběti, když mezi nimi chybí láska?

květino, je nějaká větší radost, než Moji bosí učedníci?2  když měli v ruce jen hůl a střežili Mé beránky! miluji prostotu, prostota a chudoba Mě uchvacují; Mí opravdoví učedníci byli bosí, ale bohatí duchem;

Vassulo, odvahu; Já jsem ukřižovaný, přibitý na Kříž Svými vlastními; dělíme se o Můj Kříž, Já a ty, ty a Já; Láska trpí…


1  Jsou to tyto modlitby: Memorare Sv. Bernarda, Novéna důvěry k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, Modlitba ke Sv. Michaelovi. Modlím se tyto modlitby denně, než začnu psát, někdy i dvakrát denně. (Poznámka vydavatele: Viz 4. května 1988.) 

2 Tzn. prosté, bez zášti a pokorné.

Ježíši, ó, Ježíši, co má člověk odpovědět duchovním, kteří se ušklíbnou, když zmíní slovo „zjevení“? Jsme1 bezmocní, nevíme, jak reagovat, když nám jako posledně bylo řečeno: „zjevení? Hledejte Pravdu, ne zjevení.“ To řekl mé přítelkyni Beatrice jeden katolický kněz. Ani ona, ani já jsme nevěděly, co na to říci. Vůbec nevíme, co na to říci, Pane!

květino, chci tě ujistit, že Já jsem Pravda a že Mé Slovo2 je Pravda, ale mnozí z Mých vlastních zapomněli na Má Slova; se zatvrzelým srdcem hledají v temnotách; je psáno,3 že vyliji Svého Ducha na celé lidstvo, že Mé děti budou opět prorokovat a že dám sny a vidění mnohým, ba i těm nejposlednějším; chci vám dodat naději a odvahu tím, že působím divy na nebi i na zemi, to jsou Má dnešní Znamení!4 řekl jsem, že uslyšíte Pravdu z úst dítěte!

proto říkám těm, kdo odsuzují Má dnešní Božská Díla: vaše odpadlictví vás usvědčuje!!5 vy všichni, kdo už nevěříte a zpustošili jste Mou Zahradu, pojďte ke Mně a litujte!!

pojď, dítě, miluji tě; přijmi Můj Pokoj; jez ode Mě, drž se Mě; Já jsem po tvém boku;

Miluji Tě, Pane. Pán buď veleben!

snaž se zachovávat Mé Učení a řídit se Jím; Já, Pán, tě miluji; Já jsem Přítomen, ať jsi kdekoli, tak se na Mě usmívej, když se na Mě díváš! … blahoslavení čistého srdce, neboť jejich je Nebeské Království;

Spravedlnost zvítězí a Můj Dům bude obnoven Prostotou, obklopen Bezúhonností; dovol Mi, dítě, abych do tebe vtiskl Svá Božská Slova; nikdy tě nezklamu; spočiň v Mém Srdci a dovol svému Pánu spočinout ve tvém;

Ježíši, dej mi sílu,
víru a lásku konat Tvou Vůli.
Uč mě poslouchat Tebe a sebe pokořovat,
uč mě odpouštět svým pronásledovatelům
a zlo oplácet láskou.

učím tě, Vassulo; ano,6 usmívej se na Mě, věř v Mou Přítomnost; buď Mi věrná, buď Mým odrazem; ano, Vassulo, Mé Tělo bolí, přesně uprostřed Mého Srdce vězí ostrý hrot kopí;

Kde, Pane?

v samotné svatyni, hluboko uvnitř Mých Základů; Mé Nejsvětější Srdce krvácí; ve Své agónii jsem se je snažil varovat; povstaň, dcero! ekklesia tě potřebuje; kvůli odpadu od víry a neřesti se Můj Dům nachází v temnotě a Mé stádo je rozptýlené kvůli jejich hříchům; jak jen volám ze Svého Kříže, ach, Petře!!7 přicházím k tobě, protože vím, že jsi Mi zůstal věrný; ach8 Petře, podívej se na Mé Srdce… slyš Můj nářek, milovaná duše; Já, Pán, nenacházím v těchto Kainech žádnou lásku, žádnou svatost; je jich mnoho, zpustošili Můj Dům; čím se nasytí Mí beránci, když tu stojí s prázdnýma rukama? nemají nic, co by jim nabídli, neboť z toho, co jsem založil, udělali pustinu; modli se, Petře, a Já tě pozvednu, aby tvé oči spatřily tuto poušť a dám ti proniknout do Rány v Mém Srdci; dám ti spatřit onen hrot kopí a až se tak stane a ty to spatříš, tvé srdce vykřikne bolestí; Petře, dám ti sílu a odvahu potřebnou k tomu, abys jej mohl vytáhnout;9 

(Později:)

Vassulo, Má trýzeň kvůli duším, které bloudí v temnotách a jsou poskvrněné, tíží Mé Srdce; Má Vassulo, stojím před jejími dveřmi a klepu, ale ona Mi nechce otevřít; je tak zaměstnaná svými každodenními starostmi, že už jí nezbývá čas na jejího Spasitele, a tak se její duše propadá hlouběji do temnoty; přestože jsem jí daroval intelekt a důvtip, dokud Mi nedovolí vstoupit, nebude schopná se změnit; ničeho se nedožaduji, prosím jen o kousek uznání, o kousek lásky; vidíš, Vassulo?

(Ježíš byl smutný.)

stvořit ji bylo pro Mě potěšením, ale copak se to někdy dozví, když Mě nepustí dovnitř? ano,10 Vassulo; miluj Mě, Má Vassulo, těšíš Mě; usmiřuj za ty, kteří Mě nemilují;

(Toto napsal Ježíš kvůli našemu hostu, jedné naší příbuzné, která teď u nás tráví pár dní. Když se doslechla o poselstvích, poprosila mě, aby se na ně mohla podívat. Přečetla si kousek poselství z října 1987 a poté je odložila. Zívla si a řekla: „Myslím, že až budu v důchodu, budu se starat o své záhony růží a svůj duchovní život, ale ne teď.“ Potom mě požádala, aby mohla být u toho, až budu psát. Chtěla tak ukojit svou zvědavost. Odmítla jsem. Nikdo mě při psaní nevidí, pokud ho k tomu nepovolá Bůh Sám. Stalo se tak dvakrát: Jednou během mimořádné události a podruhé v Katolickém charismatickém centru v Dháce. Zapisování poselství je posvátné a nemělo by být znevažováno zvědavostí.)


1 Beatrice a já.

2 Písma.

3 Ježíš byl velice rozzlobený. Hlasitě zvolal! Což mi připomnělo způsob, jakým se Ježíš v chrámu pozvedl svůj hlas na farizeje.

Ježíš byl velice rozhořčen a křičel ještě hlasitěji!
6 Usmála jsem se na Něho.

7 „Petře!“ zaznělo jako táhlý výkřik: „Pééétřeeeee!!!“

8 Bylo to spíše bolestné zasténání.

9 Ježíš byl v hluboké agónii. Když řekl: „buď Mým obrazem“ (o několik řádek předtím), vstala jsem a chystala se odejít, protože jsem si myslela, že pro dnešek s diktováním skončil. Ale o několik minut později jsem pocítila to zvláštní vnuknutí, které se dostaví pokaždé, když mě Bůh volá, abych psala. Začala jsem v sobě pociťovat Boží muka. Věděla jsem, že to, co cítím, pochází od Něj, protože to procházelo mým tělem a já jsem to též prožívala. Slyšela jsem Jeho křik v agónii, a tak jsem utíkala zpátky a skoro jsem neviděla, jak se mi oči zaplnily slzami. Ježíš trpěl. Měl bolesti. Působilo Mu bolest diktovat.

10 Když jsem viděla, jak je Ježíš smutný, začala jsem plakat.

Vassulo, nikdy nepochybuj o tom, že jsem to Já, Pán; neboj se; Já jsem to, Ježíš;

(Propadla jsem panice. Dostala jsem strach, že toto všechno nepochází od Boha. Ale, jak by to všechno jinak mohlo být napsáno? Jsem zmatená...)

Vassulo, Já jsem to, Ježíš, tvůj Vykupitel, který tě zachránil a vzkřísil z mrtvých; pojď a neboj se… přeji si zvelebit Svou Církev; pronikla do ní mylná nauka, která zamlžuje Pravdu a působí mezi vámi rozdělení; odchyluje vás od Pravdy;

Má Církev potřebuje oživit; modli se za ty kněze, biskupy a kardinály, kteří nemají, co by nabídli Mým beránkům, neboť to je důsledek toho, že se odchýlili; byli a stále ještě jsou nečinní, nikdy nehledali Mé zájmy, ale své vlastní; vytvořili v sobě pustinu a oni to vědí; žádného beránka pustina nepřitahuje; je úplně přirozené, že ovce odbíhají a potulují se sem a tam, když není pastýře, který by je střežil; miluj je, poskytni jim ochranu a potravu;

od počátku Časů jsem světu ukázal mnoho zázraků; milovaná, svět odmítá Má Božská Díla, zbavuje vás vší naděje, a tak Mě vytlačuje pryč, proto vzplanul Můj hněv proti těmto pastýřům; blízko je čas, kdy jim zjevím Svou slávu, a to skrze Znamení, velké Znamení, díky němuž pochopí, jak velice se mýlili; toto Znamení vám bude dáno, aby mnozí uvěřili; modli se, neboť čas je blízko, modli se za Velký Návrat Pokoje a Lásky;

Sláva Bohu! chceš pracovat s Ježíšem?

Ano, Svatá Maria. Prosím, uč mě, abych Ho poslouchala, a jak posílit svou víru, lásku a naději.

budu; snaž se být poddajná, dítě; přijmi Můj pokoj; Moudrost tě poučí; ponechej vše v Jeho Rukou, nezklame tě; je zde Ježíš;

(Ježíš stál po mé levici a ukazoval mi, jak je Jeho noha připoutána k mé.)

pamatuj! tato pouta jsou Navěky, jsem vždy po tvém boku; pojď, modli se za záchranu duší; přeji si, abys rozjímala o Mém Umučení, tento týden jsem byl ukřižován, nikdy nepochybuj;

Má myrho, zkrášli Mou Církev; nikomu nedovol, aby ti vzal dar, který jsem ti dal; nikdy nenechám tvou lampu bez oleje, vždy ji naplním; Ekklesia tě potřebuje, Můj Dům je dnes v ruinách;

Vassulo! ty máš znovu vystavět Mé Původní Základy a obnovit její zdi; obnov Moji Svatyni; Já jsem Pán a Mou Silou přestavíš tyto staré ruiny a vrátíš krásu Mým Původním Základům; obnov Její zdi a Já povolám všechny mrtvé zpět k životu; vzbudím ony mrtvoly a vzkřísím je k novému životu; to bude onen Velký Návrat, Velký Návrat k Životu, neboť Má zářící rosa tě zkrášlí, tvorstvo! rozšířím Své Království a celá Nebesa se budou radovat!

zanedbali jste Mou Zahradu, ale Já, Pán, který jsem Jejím Vlastníkem, vás šíleně miluji a nemohu se dívat na to, jak trní a divoké křoviny dusí těch několik zbylých květin; nadešel čas, kdy je třeba udělat pořádek a vykořenit trní a bodláčí, aby Má poupata mohla vykvést a zkrášlit Mou Zahradu;

Spravedlnost zvítězí; Já, Pán, jim umožním, aby se Mnou uzavřeli Mír; ti, kdo jsou upřímní, se ke Mně vrátí a budou se kát; vy všichni, kdo Mě hledáte a toužíte poznat Mé Cesty Neporušenosti, pojďte a uslyšíte Mé volání z Kříže; potřebuji Lásku, Lásku, Lásku; otevřete svá srdce a Já vás uzdravím a potěším, stvoření;

Petře, Petře, shromáždi všechny národy, přitáhni je na Mé Srdce; volám ze Svého Kříže, nasyť všechny Mé ovce, Petře; ptám se tě znovu, Petře: miluješ Mě víc než ti ostatní? jestliže ano, pak nedovol Kainům, aby tě přesvědčili, zůstaň pevný; budou tě žádat o zákony, které se zdají být spravedlivé, aby mohli s každou duší naložit podle své vůle; to jsou zákony, které pocházejí od lidí, nedej si nic namluvit; pamatuj na to, jaký jsem Já, Pán; Já jsem Mírný a Pokorný; buď Mým obrazem;

když touží po tom, abych k nim přišel blíže, proč tedy nenaslouchají Mému Hlasu? stojím těsně u jejich dveří a klepu, proč odmítají naslouchat? jestliže po Mně touží a neslyší Mě, tak je to kvůli jejich odpadlictví, které zhoustlo jako bahno; Já jsem teď tady a čekám, až Mi otevřou svá srdce, ale oni Mě odstrkují stranou a utlačují;

pozvedněte své oči a spatříte svého Zachránce, pochopte, že jsem to Já! nešlapejte po Mých Dílech Prozřetelnosti, když sami nenabízíte Mým dětem žádný Pokoj, a tak nikdo z nich nenásleduje vás, ani vaše vlastní tradice; darujte jim Můj Pokoj; nebuďte překvapení slabými nástroji, které používám k tomu, abych se dal poznat; Já jsem Bůh a volím si, koho chci;

dcero, spolehni se na Mě; důvěřuj Mi; my, společně?

Ano, Pane.

pojď;

Search Messages
Go to Message