23. března 1988
Ježíši?
Já jsem; Láska zvítězí; Já jsem Láska, zůstávej v Mém Pokoji; neboj se, jsem to Já, Ježíš; přijdeš? čekám; povedu tě k tomu, k čemu jsem vedl i jiné, k tomu, abys Mě milovala; milovaná, vezmu tě tam; modli se, Má Vassulo; počítej s nástrahami ďábla, protože jestli se Mé tvorstvo nezmění a nebude litovat…
Pane! Jak to, že říkáš „jestli“, když jsi už mnohokrát řekl, že nás změníš a že Tvé Království přijde? Nerozumím tomu…
naslouchej a chápej: dal jsem vám svobodu si zvolit; Já, Pán a Svrchovaný, Světlo, sestupuji k tobě, tvorstvo; sestupuji do této neproniknutelné temnoty, abych ti nabídl Své Srdce, které držím na Dlani, sestupuji, abych tě zachránil a Osvítil; přicházím, abych smyl tvé nesčetné hříchy a urážky vůči Mně, přicházím, abych tě zavolal zpět k Sobě, přicházím, abych sjednotil Svou Církev, přicházím, abych ti připomenul, komu jsem Já, Pán, dal Autoritu a Klíče od Nebeského Království; přicházím, abych vás všechny učil ctít Mou Matku a sklánět se před Ní, neboť jsem Ji vlastní Rukou korunoval a je Královna Nebes;
tvorstvo! měj se na pozoru před ďáblem, neboť zdvojnásobil své úsilí, aby tě vlákal do pasti, a v této chvíli předstírá, že vůbec neexistuje, aby mohl lépe působit, protože se ho lidé nebojí; Ó, tvorstvo! připravuje ti obrovský holokaust, ó, jak křičím ze Svého Kříže! tvorstvo, vrať se ke Mně! nenech se od něho chytit do pasti tím, že bys Mě odmítalo! Modlete se, modlete, aby se ke Mně lidé vrátili, ať se všichni naučí modlitby, které jsem vám dal;1 miluji vás všechny, miluji vás všechny;
dcero, nepřestávej ke Mně přicházet, když vkleče zapisuješ; Já jsem tvůj Spasitel, tvůj Ženich, který se s tebou o všechno dělí; pojď, potěš Mě, jsem unaven;
Ó, pojď, Pane!
(Ježíš se zdál unavený, Jeho statná ramena byla lehce shrbena, byl smutný. Pociťuji totéž. Chtěla bych Ho potěšit. Modlím se teď denně za to, aby papež přijal Jeho výzvu. Doufejme, že Jeho Svatost obdrží Ježíšovo poselství v pátek 25. března.)
budeš pamatovat na Mou Přítomnost, Vassulo?
Ano, Pane Ježíši, budu.
společně, my!
Ano – my, společně, na věky věků.
(Dnes je Ježíš unavený a smutný.)
pokoj tobě, duše;
Vassulo, jsem unavený, unavený z pohledu na nedostatek lásky a prostoty; k čemu jsou Mi jejich rituály a oběti, když mezi nimi chybí láska?
květino, je nějaká větší radost, než Moji bosí učedníci?2 když měli v ruce jen hůl a střežili Mé beránky! miluji prostotu, prostota a chudoba Mě uchvacují; Mí opravdoví učedníci byli bosí, ale bohatí duchem;
Vassulo, odvahu; Já jsem ukřižovaný, přibitý na Kříž Svými vlastními; dělíme se o Můj Kříž, Já a ty, ty a Já; Láska trpí…
