8. listopadu 1987

Ježíši?

Já Jsem;

kdybych tě nebyl probudil, spala bys
ještě dnes hlubokým spánkem;

kdybych tě nebyl probudil, spala bys ještě dnes hlubokým spánkem;

Cítím se velmi zahanbena. Jsem skutečně ta poslední, která by měla mluvit. Cokoliv udělám, abych se pokusila konat pokání a abych Ti poděkovala, Pane, je nic proti tomu, co Ty jsi učinil pro mne. Dokonce, i když se snažím modlit se za druhé, cítím se vinna a váhám, neboť, Pane, jak bych se mohla odvážit modlit se za druhé, kteří jsou mnohem lepší než já? Jak se může „ta nejubožejší“ modlit za někoho, kdo je lepší než ona? To mi připomíná Tvá slova o trámu v mém oku a třísce v oku druhého. Cítím, že mám v oku trám, celý les, tak, jak bych se mohla se vším tím dřevem v oku opovážit říci jediné slovo? Ledaže mě osvobodíš, Pane. Prosím Tě, abys mi dovolil Tě žádat, abys mě očistil. Smiluj se nad mou duší. Chceš-li, učiň mě hodnou k tomu, abych se mohla důstojně modlit za své bratry.

jsem spokojen, Vassulo, když slyším tvá slova, protože, dokud si neuvědomuješ svou nehodnost, nezačne tvá cesta k dokonalosti;

Je-li to Tvá vůle,
dovol mi, Otče,
prosit o Tvou pomoc.

dcero, doplň svou lampu ode Mě, neváhej; ať rosteš v Mém Světle, maličká; kdo uvěří v toto Poselství, nebude věřit v tebe, ale ve Mě; Já, Světlo, sestupuji na zem skrze tebe, aby každý, kdo uvěří v Mé Poselství, už více nemusel přebývat v temnotě; tvoji svědkové znají pravdu; oni vědí, že tato slova nejsou tvými slovy, ne, Má Vassulo, všechno, co je zde zapsáno, pochází ode Mne, Pána; vpravdě ti říkám, že každý, kdo přijímá tebe, přijímá Mne;

Ne, můj Bože, toho nejsem hodna!

proč, Vassulo? což jsem tě neočistil? což jsem tě Sám nepomazal, abys byla Mou? skutečně se dám poznat tvým prostřednictvím, proto Mě chval, dcero;

pojď, budu tě učit Svým cestám; Já a ty; nechej Mě v sobě dýchat a odpočívat, dcero; dovol Mi, abych si odpočinul od těch, kdo zraňují Mou Duši; ach, Vassulo, kdybys jen věděla… dnes znovu teče Má Krev;

Ó, Bože, a to je neděle! Proč?

maličká, probodávají Mé Srdce skrz naskrz;

Můj Bože, kéž by místo Tebe probodávali !

naslouchej Mi, budeš probodávána; budou tě probodávat; teď pojď a dovol Mi v tobě spočinout, sdílej Můj Kalich, dcero;

(Proč, proč je tomu tak? O co vlastně jde? Proč to našemu Bohu dělají? Bohu Lásky a Míru, Otci a Příteli? Jak jen mohou? Je mi z toho nanic. Dnes Ježíš znovu krvácí, trpí naším zlem. Mohli bychom říci, že svět byl zajat Satanem a Ježíš se nás snaží znovu zachránit.)

Můj Bože, tak moc to bolí, když mi dáváš pocítit, jak Ti ubližují. Ty, který jsi Nekonečná Dobrota a Propast Lásky, proč Tě mučí? Už více nemohu snést Tvá utrpení, ale nemohu se nestarat o Tvé utrpení, o Tvé bolesti. Pane, záleží mi na Tobě a miluji Tě.

Vassulo, Má Vassulo, oběti Mé Duše, oběti Mého Srdce, snášej Mé bolesti a sdílej je se Mnou, pij z Mého Kalicha, vnímej ty, kdo Mě bičují; milovaná Mé Duše, co bych pro tebe z Lásky neudělal? dovolím ti sdílet Mé bolesti; vyvolil jsem tě, abys byla obětí Mého Krvácejícího Srdce skrze všechna trápení, která tvé srdce může unést, obětí Mé Duše, všemi úzkostmi, zradami a posměchem, které snese tvá duše; pojď, budeš sdílet Můj Kříž;

Já jsem tvá jediná Láska; dosáhl jsem Svého cíle; dovol Mi být sladkou trýzní tvé mysli a duše; líbíš se Mi, neboť teď jsem vymýtil všechny Své rivaly, všichni  jsou pryč; nezůstal ani jeden! zůstal jsem s tebou sám, Já, tvůj Ježíš! jak Mě to těší! a teď Mě nechej milovat tě  neomezeně; nechej Mě vládnout ti; našel jsem místo pro Svou velikost a pro Svou hojnost; nemiluji tě kvůli tomu, co jsi, ale kvůli tomu, co nejsi;

pojď, tvá nicotnost Mě uchvacuje, nemám slov, když vidím tvou neschopnost;

Pane, jsem v rozpacích.

Vassulo, nikdy se nepokoušej být něčím; zůstaň ničím, neboť tak každé božské dílo, které vykonám, bude Mým, a ne tvým;

Má Církev bude jedno, pod jednou Autoritou; což jsem Sám nepožádal Petra, aby pásl Mé beránky? nevyvolil jsem ho, aby pásl Mé ovce a neřekl jsem Já Sám tato slova:

„ty jsi Petr a na této skále
postavím Svou Církev;“

proč tato arogance mezi národy, tyto zbytečné úklady mezi lidmi? vybral jsem Petra, muže podle Mého Srdce, skálu, na které jsem vybudoval Svou Církev; proč pak překrucovat Mé Nařízení?

Koho tím míníš, Pane?

mluvím o těch, kdo pletichaří a osnují plány proti Mému základnímu kameni; copak si neuvědomujete, že vaše intriky jsou marné?

Pane, stále nevím, o kom mluvíš.

vím, Vassulo, že všechno toto je pro tebe neznámé, ale těm podvodníkům je to jasné jako bílý den! Mé Oči jsou na ně upřeny; Můj meč je pozvednut a připraven udeřit; oni vědí, co dělají, a věř Mi, jejich dny jsou sečteny; ano, rozhlédněte se kolem sebe, podvodníci! proč jste překvapeni? zahynete, neboť Já v těchto dnech vykonám něco, čemu byste stěží uvěřili, kdyby vám to někdo řekl!

milovaná, dovol Mi odpovědět na otázku, kterou máš ve své mysli: Mé Poselství budou číst i tito podvodníci; milovaná, vnímej Mě; trpím tak jako ty; spočívá na tobě Můj Kříž, nes Ho s láskou; Můj Kříž je branou k opravdovému životu; ochotně Jej obejmi; Vassulo, umrtvování a utrpení vedou na božskou cestu svatosti a ctnosti;1 

Ó, pojď, milovaná, jsem s tebou;2 

Pane, je mi tak strašně smutno. Vím, že bych neměla prolévat více slz a šetřit si je na později, abych konala zadostiučinění. A až mi dojdou slzy, jsem připravena prolévat krev.

Má Vassulo, uvědom si, že nejsi z tohoto světa, ty patříš Mně… vidíš Mé Nejsvětější Srdce?3 vstup do Mého Nejsvětějšího Srdce; v jeho hlubinách nalezneš spočinutí; vezmu tě a vrhnu do jeho hlubin; Má bolest je nesnesitelná…4 pamatuješ si, co jsem ti udělal, když jsi byla malé dítě?

(Ježíš mi ukázal tu samou vizi, jako když mi bylo deset let. To bylo Jeho první Volání.)

nebyla jsi schopna se pohnout; Já jsem božská Moc, milovaná, sem patříš;5 teď pojď, potřebuji být utěšen; odpočiňme si jeden v druhém;

(Ježíš trpěl a byl velmi smutný.)

Jak bych mohla utěšit takovou úzkost?

tím, že Mě vroucně miluješ; miluj Mě a těš Mě, Vassulo; miluj Mě z celé své duše;

Miluji Tě a Ty to víš, Pane.

ať je tvá láska bez hranic!

Uč mě, aby má láska neměla hranice.

dělám to; teď pojď, mám tajemství, které bych ti chtěl svěřit; neboj se, pošeptám ti je do ucha;

(Ježíš mi svěřil tajemství, které mi udělalo velikou radost!)

Ó, Bože! Skutečně to uděláš?

udělám, milovaná, udělám; nikdy nepochybuj, že všechno bude provedeno podle Mé Vůle, Má Vassulo;

Ježíši, můj Bože, děkuji Ti. Dovol mi požehnat Ti…

žehnám ti též, milovaná; pojď, je pozdě; odpočineme si jeden v druhém;

Ano, Pane.

pojď tedy;


1 Cítila jsem se bezmocně a smutná.
2 Ježíš mě hladil po hlavě.
3 Ježíš ukázal prstem na planoucí Hruď a Srdce.
4 Kvůli tomu, že jsem ve vyhnanství.
5 Ježíš ukázal Svým ukazováčkem na Své Srdce.