únor – duben 2003
(Pokračoval Ježíš Kristus…)
ano, Vassulo, tvůj něžný Pán a Spasitel tě osvobodil; Naše1 Nauka se neliší, v jednotě říkáme: objev Mne, svého Boha, objev Nás v čistém srdci; chci sdělit Svému stvoření důležité věci, které by jej zkrášlily;
ne, není mnoho těch, kteří porozuměli Svaté nerozdělené Trojici; jsme jediná Podstata, jedna Síla, jedno Vědění, jediný Bůh… a jsme zcela svobodní, chceme-li se spojit a komunikovat s jakoukoliv duší v jakékoliv době; Otec, Já a Duch Svatý, všichni tři sestupujeme jako tři svědkové, abychom znovu vyslovili Naše Slovo a převychovali tě, abys žila opravdový život v Nás;
jak ti Otec vysvětlil, tvé srdce bylo vytvořeno z Naší Jedinečné Lásky, aby Nám tuto Lásku vracelo; od samého počátku je tvé srdce naplňováno jen Naší Přítomností; je vytvořeno tak nepopsatelným způsobem, aby bylo schopno udržet všechnu Úžasnou Lásku a Sladkost Naší Přítomnosti; ale když je trní a hloží rozdrásá, pak podobně jako proděravělá cisterna ztratí svůj obsah; těmito trny jsou starosti světa a vábení bohatství, které mohou proděravět srdce, jež pak v sobě nedokáže udržet vodu Životodárného Pramene, a uschne;
Pane, Ty Sám jsi Brána,
kterou se mi dáváš poznat
a při tom jsi mě v Sobě
zcela skryl;
pro Svou ohromnou Lásku,
ses stal tělem a přebýval jsi mezi námi;
řekni mi, Pane, co dělat,
aby Tě člověk neztratil?
jak si Tě může člověk navždy udržet
ve svém srdci,
aniž by Tě ztratil
v tomto bouřlivém světě
plném jedu a pokušení?
neboť se zdá, že ten,
kdo na Tebe od samého počátku
nedbá, tak jak by měl,
nevyvyšuje Tvé Svaté Jméno,
tak jak by měl, nebojí se Tě,
ani nedosahuje takové lásky,
jakou Ty miluješ nás,
se vystavuje obrovskému riziku;
mnozí z nás jsou už od počátku
ztraceni…
ano, Pane, cožpak to není pravda?
tak mi, Pane, prozraď tajemství,
jak neproděravět,
a jak napravit utrpěnou škodu?
pro lidi je to nemožné, ale pro Boha je možné vše;2
a pak, každý má dar svobodné vůle; člověk, který se Mne bojí, bude ochoten nechat se vést k nápravě a neztratí Mě; ti, kteří Mne hledají, Mnou budou živeni a zůstanou plní; Láska je Duch Boží, skrze kterého získáváte Moje Světlo, které osvěcuje vaše srdce; každý, kdo opravdově a upřímně usiluje o to, aby měl účast na Mé Milosti, bude schopen zůstat odpoutaný od vášní tohoto světa a nepřijde o vznešený obsah ve svém srdci; ale pokud se člověk zastaví a začne se zabývat Pokušením, nechá se vábit světským bohatstvím, takový člověk zůstane ve světě a prach hříchu ho zasype;
řekl jsem, že Můj Otec a Já i Duch Svatý přijdeme a budeme přebývat s duší, která Mě miluje a dodržuje Má Přikázání; v těchto srdcích Jsem plně Přítomen; a skrze Světlo, které do nich vléváme, pak tyto duše nabývají Božského Poznání Mne Samého; toto nesmírné Poznání plné lásky vede jejich kroky do Svatební Komnaty, kde Já, jejich Ženich, na ně čekám, aby se radovali z nerušeného pokoje…
každá duše může dosáhnout výšiny Mé Lásky; každá duše je volána k Božské jednotě se Mnou; proč s vámi rozmlouvám ve vašich časech? proč rozlévám vůni Svých Božských Ód na tuto generaci? proč k vám promlouvám ve verších a oslovuji vás zbožností? proč jsem sestoupil do těchto temných míst, abych byl mezi vámi? proč na vás všechny rozlévám zář Svého nedosažitelného Světla? proč chodím po hřbitovech, otevírám hroby a hledám mrtvé? proč vás volám k Božské jednotě a do duchovního manželství?
řeknu vám proč: i když jste „utrpěli škodu“, jak jsi řekla, Vassulo, ještě zůstala naděje na nápravu; právě o to se jedná; přicházím zachránit hříšníky, a jak jsem už řekl, pro lidi je to nemožné, ale pro Boha je možné vše;3 jinými slovy, Já jsem nekonečně bohatý Milostí a právě Milostí můžete být zachráněni; nepřeji si smrt hříšníka; Já jsem Vzkříšení a přeji si, abyste vy všichni žili v Mém Světle; z tohoto důvodu sestupuji na zem skrze tyto Ódy, ale také jinými způsoby, abych vás vzkřísil, vás, kteří jste dopustili svůj pád z Milosti do hrobu a nyní tam ležíte a hnijete po miliónech, kvůli hříchu…
v Mém nezměrném soucitu jsem řekl v Palácích Nebe: „nechci se donekonečna a navždy dívat na smrt hříšníka a rmoutit se proto; ať se raději vrátí ke Mně a žije;“ z výše jsem uviděl nesmírné pohřebiště a zápach hnijících těl se šířil po celém vesmíru… svět v rozkladu je pokrytý tmou, polyká ho temnota; cožpak se stále musím dívat, jak jsou Moji synové a dědici zotročováni a hynou? jak dlouho se ještě budu dívat na Své vlastnictví trhané na kusy a rozpolcené? ano, už je čas oddělit plevy od pšenice; pak jsem přísahal slovy:
„skrze Moc Svého Svatého Ducha jim dám Milost, aby jejich vnitřní já mohlo růst a zesílit; dám tuto Milost každému, kdo odpoví na Mé milostiplné Volání, aby ve Mně mohli žít a abych Já mohl skrze víru žít v nich; pak zasazeni v lásce a vystavěni na lásce budou vyvýšeni, aby obdrželi naprostou plnost Mne Samého;“
takto jsem, Vassulo, odpověděl na tvoji otázku; řekl jsem ve Svém nekonečném Milosrdenství: „vnesu světlo do tohoto nerozumného světa, abych osvítil jejich mysl a obnovil je duchovní revolucí; Já Sám je povedu do této obnovy mysli a osobnosti; každého povedu v dobrotě a svatosti pravdy; touha zachránit každého plane v Mém Srdci; neodvrátím Svou Tvář, ale naopak každého budu učit a převychovám jej;“
ano, je to tak, Pán nebe a země roznítí tuto zemi Svou Láskou; půjdu a navštívím Své marnotratné syny, zavolám je zpět k Sobě a připomenu jim tento oceán Dobroty; připomenu jim, že Mi mají důvěřovat; s velkou něžností je naučím konat dobro a nikdy nepodlehnout zlu; poté je sladce převychovám, budu pronášet Své Slovo jejich slovníkem,4 abych si je tím spíše získal;
jinými slovy, Božská Moudrost se přizpůsobí jejich potřebám, aby Mi jejich tak zubožené duše mohly porozumět; dám jim Poznání spásy skrze odpuštění jejich hříchů a jako vycházející Slunce ozářím jejich srdce; zasadím je do Svého Srdce a tam rozkvetou a budou s radostí hlásat:
„jak ohromná
jsou Tvá znamení, Mistře;
jak četné a mocné Tvé Divy!
ty, Všemocný a podivuhodný Bůh,
jsi mne ozářil Svou Tváří
a zahrnul jsi mne přízní,
celou mou duši jsi okrášlil Sám Sebou;
ať je Tvé Jméno chváleno a oslavováno;“
a Já s potěšením odpovím: „od nynějška, Má milovaná, Já budu přebývat v tobě a ty budeš přebývat ve Mně, svém Bohu;“
pak budou andělé jednohlasně zpívat: „Boží Panství5 je nezměrné; to On je naším Bohem; nikdo jiný se s Ním nemůže rovnat; On vede Své dědice jako bohy do Svého Panství; přivádí je jako královské prince ve slávě a vede je za ohromného jásotu do Svého Království; ty, Úžasný, jsi nesrovnatelný; ať Ho celá země ctí a bojí se Ho, protože On je náš Bůh a náš Král!“
ano, tyto ušlechtilé Ódy budu zpívat tomuto pokolení a dalším, které přijdou po něm; zatímco je zpívám, Mé Srdce je sevřeno dojetím, protože jsem nemocný láskou k vám…
6myrho-Mého-Srdce, zapiš Moje Slova, když se na Mne díváš… říkám ti, právě tak, jak řekl Můj Otec: když hovořím, nepoužívám žádné zkostnatělé obraty; to není Náš způsob vyjadřování, ani takto netvoříme svaté a mučedníky, ale ctnost a zbožnost je Naše sladká rozmluva s tebou; oslovuji tě Svými Ódami bez meče po boku, ale pod jazykem mám med; Můj úžasný vzhled je v této temné generaci jako Slunce, které nikdy nezapadá; Mé nebeské Dvory bez přestání kontemplují Mé Světlo s bázní, ale také s velikým nadšením;
– požehnaní ti, kdo se očistí a dovolí, abych je sevřel ve Svém objetí; sami se stanou světlem;
– požehnaní ti, kteří skrze Mé Světlo nabudou Moudrost, obdrží milost Poznání;
– požehnaní ti, kteří se stanou plamenem Plamene a vstoupí do nedosažitelného Ohně, splynou s Ním, aniž by byli stráveni; jaké spalující touhy roznítí tyto duše; budou chtít zapálit celou zemi Mými Pokyny a Mým Zákonem Lásky!
– požehnaní jsou ti, kteří navzdory své tak zubožené duši mají uši, které Mi naslouchají; také oni obdrží pro svůj rozum světlo k následování Mých předpisů; ano, požehnaní jsou ti, kteří slyší Mé Slovo a uskutečňují ho, nevypověditelné Světlo je zcela zastíní a přetvoří je v bohy účastí na božství; jak jinak vstoupíte do Nebeského Království? budete muset být náležitě oděni, aby vás Otec rozpoznal;
Nebeské Království lze přirovnat ke královské hostině, kterou vystrojil král při příležitosti svatby svého syna, tak jako v podobenství, které jsem vám řekl;7 Já jsem Tentýž, který mluvil tehdy a který mluví nyní; svatba byla připravena, ale ti, kteří byli srdečně zváni, nebyli ochotni přijít; vlastně se mnozí ušklíbli královu pozvání; toto je časté pokušení těch, kteří se domnívají, že pracují pro Mé Zájmy a jsou povoláni, ale nemají čas, aby na Mé Volání odpověděli; ve skutečnosti je jejich smýšlení daleko ode Mne; pohlcují je jejich malicherné záležitosti nebo osobní zájmy; jsou líní se pohnout či ztratit svoje pohodlí a všemi způsoby se vymlouvají; nakonec zůstanou bídní a ubozí na duchu; ti, kteří Mě nikdy neznali a neslyšeli o Mně, Mi vzdají čest a chválu, protože oni jsou vyvolení a neodmítli Mé Volání, jako ti dříve pozvaní či jako onen polovičatý člověk, který přišel na hostinu, aniž by se obtěžoval náležitě se vystrojit; král tedy vydal příkazy svým sluhům, aby šli na rozcestí ve městě a pozvali všechny, dobré i zlé… to jsou ti, kteří nebyli Moji,8 ale nyní o nich mohu říct: „jste Můj lid“ místo, aby jim bylo řečeno: „nejste Mým lidem, ale vyvrženci veškeré společnosti;“ nazvu je syny a dcerami živého Boha, dědici Mého Království…
podívej, tvůj Král k tobě přichází v těchto temných dnech s družinou Svých andělů, aby tě pozval na Svou svatební hostinu; mnoho je povolaných, ale málo vyvolených… kdokoliv bez svatebního šatu, kdo se neobtěžoval takový šat obléci z nedostatku nadšení a úcty, nevstoupí do Nebeského Království;9
vpravdě vám říkám, pokud nebudete oděni do Mne, jako do svého svatebního šatu, Otec Mne ve vás nerozpozná…10 „přivedu domů mnohé z cizích zemí; žádná zeď nebude stát v jejich cestě, ale Moji andělé, strážci Mého Území, jim otevřou cestu a posypou ji safíry,11 aby je přivedla až ke Mně…“
a vy, kteří ke Mně křičíte: „hrobaři na mě číhají, Pane, zachraň mě! chci se zříci hříchu a být s tebou na svatební hostině!“, nezoufejte si, také vy budete zachráněni, pokud jste ochotni nechat se zachránit; a hrobníky zaženou Moji andělé; pak tě Moji andělé na oslnivě bílém kusu plátna, které uchopí za jeho čtyři rohy, důstojně povznesou k nebesům, ponesou tě až na výšiny, aby ošetřili tvé rány12 nebeským balzámem, myrhou, kořením a mastmi;13 to proto, abys byla očištěna a připravena, než tě přivedou až ke Mně; toto očišťování a omývání je obvyklá příprava pro nastávající nevěstu; jako každá nastávající nevěsta musíš projít určitým obdobím očišťování, než tě Moji andělé přivedou do Svatební Komnaty, aby ses setkala se svým Ženichem;
Moji andělé tě doprovodí až k Prahu a zatímco budeš stát před Svatební Komnatou, na mysl ti přijde nepatrná vzpomínka na minulost; na předešlou dobu, kdy jsi byla poskvrněna a pohrdala jsi Mnou; na dobu, kdy jsi byla netečná k Mému Volání, stále ještě zapálena vášněmi tohoto světa; nyní, od této chvíle, tě čeká nový život; oděna v plné nádheře, zářivá svou krásou, očištěná a vonící, jsi připravena vstoupit do Svatební Komnaty a setkat se se svým Králem; naplněna štěstím a chvějící se, zvolna přistoupíš ke Svatebnímu loži; tvůj pohled náhle spočine na Mém Božství; když spatříš Mou Svatou Tvář, třebaže ještě přes závoj, tvá duše se stane světlem;
„Ó, přežádoucí Králi,
jak požehnaná jsem,
že si mne Tvůj Majestát vyvolil
a povolal mne ke sňatku
se Svrchovaností!“
tvůj hlas Mi bude zpívat:
„požehnaní jsou jistě ti,
které voláš a kteří s Tebou
vstupují v manželství
a nacházejí Nebe
ve Tvém žhnoucím objetí;
požehnaní ti,
kteří se něžně dotýkají
tvé Svaté Tváře
a těší se v blízkosti Tvého Srdce;“
s těmito slovy Král, Ten, Jehož krása předčí všechny krásy andělů, ve Své nesmrtelné nádheře náhle spatří Sebe Samého v tobě; je to pohled budící úctu; v ohni Božské Lásky přistoupí ke Své nastávající nevěstě a zve ji do Svého objetí se slovy:
„nabízím ti, Má milovaná,
jako záruku naší mystické jednoty,
pomazání Duchem Svatým;“
pak se k tobě skloní, přitáhne si tě blíže na Své Srdce a na tvou hlavu vloží Tento14 Božský Královský Diadém nepopsatelným polibkem Svých Úst…
a zahalil mě
září nesmrtelnosti…
nyní se staneš součástí Mne, budeš se Mnou jedno a Já okrášlím každý tvůj úd Božstvím a Světlem, ryzostí a blažeností tak, aby ses hodila ke Mně, svému Bohu a Králi;
náhle minulý svět se vším, co obsahuje, před tebou jakoby navždy vybledne; v jediném okamžiku ve tvém srdci vykvete andělská ctnost nedotknutelnosti a zároveň začneš duchovně zakoušet, jaké by to bylo být v blízkosti Blaženého Patření; od této chvíle budou nejrůznější andělské ctnosti tvou korunou, neboť ti je nabídnu jako dar k dosažení dokonalosti; v jemných vůních Svatební Komnaty pak Absolutní Bůh Sám tebou prolne a bude s tebou jedno, zcela tě zalije Svým Světlem, až se sama staneš světlem;
zahalená Mým Duchem Svatým, tvá ústa budou Má Ústa, tvé údy budou Mé Údy, tvé oči Mé Oči, tvé výroky budou Mé Výroky, tvé skutky a myšlenky budou božské; od té chvíle celé tvé zářivé bytí a duše budou oživovány Mnou; to bude začátek tvého nového života ve Mně… Já tě budu vlastnit a ty budeš zase vlastnit Mne; touha po tvém Ženichovi nikdy neuhasne; ačkoliv budeš živena Božskou Láskou, tvá žízeň bude stále narůstat… Já budu, Má milovaná, tvůj mystický Pohár, tvá božská Liturgie, plamen ve tvém srdci, tvé zářivé věno, tvé oslňující Slunce, tvé Svaté Přijímání, tvůj pokrm nesmrtelnosti; budu poezií tvých Žalmů, zlatý sluneční svit ve tvých očích, tvůj hmatatelný svatební šat, tvůj odpočinek a úleva; budu tvé důvěrné sladké objetí a líbezná vůně tvojí duše;
teď, když tě mám u Sebe blízko, můžeš odhrnout závoj z Mojí Tváře a kontemplovat Mé Božství; čím více na Mne budeš hledět, tím víc poroste tvá láska; tvé srdce bude téměř pukat a ty Mě budeš toužit milovat ještě více; tvá láska ke Mně se stane vášní; tu vášeň jsem ti nabízel za tvých školních dnů a v době našich zásnub;15 ctnosti vlité Duchem Svatým, který dobývá tvé srdce, aby žilo jedině pro Mne, budou podporovat růst tvé lásky, až ti způsobí nezhojitelnou ránu… symbol našeho dokonalého a nerozdělitelného duchovního manželství; symbol naší shody, symbol tvé blaženosti, symbol naší dokonalé Božské jednoty, symbol toho, že jsi okusila Život;
Ó, bázeň budící tajemství!
Tajemství Spasení!
Planoucí Šípe mého srdce!
kontemplovat Božství znamená
stále více toužit a žíznit po Bohu;
jako nebeská rosa,
jejíž drobné kapičky se jiskří
jako rozsypané diamanty,
naše duše se třpytí
ve Tvém Zářivém Světle.
Oslnivé Světlo, které lidské oko nespatřilo,
nedotknutelné a nedosažitelné,
přesto tak pravdivé ve Své podstatě,
jež sjednocuješ tvory se Sebou,
aby sdíleli Tvé vlastní Božství
a působíš, že mají účast na božství;
vzdávám Ti chválu a slávu.
od té doby, co jsi přijal tělo,
brány zbožštění
jsou nám otevřeny dokořán;
žiji v radosti navzdory své ráně;
ano, poodhrnujíce závoj
z Tvé Svaté Tváře
a hledíc na Tebe,
Tvá Krása se stala mým zraněním
a mým dilematem;
moc Tvých Tajemství nelze s ničím srovnat,
člověk Je není schopen slovy popsat,
i když se o to pokusí;
slova a úvahy jsou jako popel,
který rozfouká i ten nejjemnější vánek…
jaké to je okusit Život?
okusit Život znamená
strávit život v Bohu a s Bohem;
jaké božské šperky, můj Pane,
to sypeš na Svou nevěstu,
a když je dáváš, raduješ se;
a jak toužíš, aby každý poznal
toto Tvé nové vítězství!
jednou jsi řekl, můj Pane:
„nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo,
ale duši zabít nemohou;
bojte se raději toho, kdo zabíjí
tělo i duši v pekle;“
ano, proč bychom se měli bát,
když jsme se stali
Tvým majetkem a Tvým vlastnictvím?
jestliže v tomto božském
duchovním manželství
vlastníš duši a duše vlastní Tebe, můj Pane,
kdo by se vůbec opovážil přiblížit
a narušit toto spojení?
ani celé peklo dohromady!
nyní je mou radostí
být Bohu nablízku,
na nikoho jiného v nebi nehledím,
jen na Toho, ve kterém žiji,
a který ve mně přebývá…
kdokoliv sjednocený se Mnou bude obklopen rozličnými ctnostmi; ohradím jimi zahradu, ve které mám potěšení a zapečetím ji touto andělskou ctností: nedotknutelností, aby dosáhla dokonalosti; Svatý, který přesahuje nebe i zemi, ti může pomoci skrze Svou Milost dosáhnout takové svobody; osvobodí tě od smyslných pocitů a pokušení; způsobí jim smrt; vyhladí tento satanův zápach a nahradí ho vonným světlem; když se se Mnou sjednotíš, nabídnu ti opravdovou svobodu těla a zušlechtím tvého ducha tak nepopsatelným způsobem, že budeš jako diamant; Já, který jsem Dokonalý16, ti vleji touhu Mě uctívat, touhu být neustále uvnitř Života, touhu být oděn vonným světlem, touhu, abych na tebe stále vydechoval Svou vůni, abych udržoval Svůj Plamen v tobě živý; nyní jsi, Má milovaná, když tě mám u Sebe, obklopena Mou září, která tě halí do Mé Slávy, narouboval jsem tě na Sebe;
Pane, Ty, který jsi Láska,
nikdy jsi mě nepřestal udivovat
Svou volbou
svěřit tak ohromné a vznešené Ódy
někomu, kdo tak často zaměňuje
levou ruku za pravou!
jak jsi mohl pověřit takovým Dílem mne?
ale nemohu popřít,
že je to skrze Tvou nezměrnou Lásku,
že mě učíš všem těmto
pro mě nepoznatelným Věcem
a dáváš mi poznání těchto Věcí!
narouboval jsi mě na Sebe,
abys dal tvar beztvarému bytí17
ujištěním, že takové bytí zdokonalíš;
mrtvola ožije.
pak toto bytí nebude sloužit
všem světským bohatstvím,
ale naopak jimi pohrdne,
protože objevila18
nevýstižné Království
a Toho, který je oděný do Slávy;
objevila Zázrak zázraků,
ať tedy na mne skane
Tvé Slovo jako rosa;
propletena s Tebou
rozkvétám jako květina a vše,
co ve mně bylo vyprahlé,
se proměnilo jako mávnutím proutku
v zahradu;
nyní provoň svého Ženicha a Já obdaruji tvou duši půvabem a milostí; nech svou lásku denně vzrůstat; ať se každý dozví tuto základní pravdu:
„Pán Bůh zná ty,
kdo jsou Jeho
a dovoluje jim k Němu přistoupit;“
toto jsou ti, kteří mají výsadu dosáhnout zbožštění sdílením Mého manželského lože v božské jednotě se Mnou; to jsou ti vyvolení k tomu, aby se stali světlem tím, že Mi darovali život a dovolili Mi zcela je proměnit v Sebe; tento Úžasný Ženich, jehož Láska je příčinou tvé rány a zaujetím tvého srdce, tě žádá, abys něžně nesla tuto ránu Lásky, protože tímto nyní ještě více vzroste tvá horlivost nabádat své srdce, aby nepodlehlo pokušení;
oltáři! tvé výroky přitahují Mou pozornost, tvá neodbytná troufalost uchvátit Mne a pevně Mne svírat, abych nemohl odejít a vydechoval Svůj dech na Svou zahradu a šířil kolem Svou sladkou vůni, Mě nutí, abych rozšířil tvou ránu; je to proto, že jsi objevila med a mléko pod Mým Jazykem? nebo je to vůně Mých rouch? či snad je to Má Božská nadvláda a moc, která sjednocuje tvora s jeho Tvůrcem? snad je to Mé zářivé ryzí Světlo, které tě ke Mně přitahuje, že dychtíš po tom chopit se Mě a vlastnit Mě?
Všechno, co jsi, dává sílu mé vášni;
jinak to nelze vysvětlit.
Ty jsi neviditelný Bůh
a přesto se Tě mohu zmocnit
a vlastnit Tě,
aniž bych riskovala, že uhořím,
neboť Ty jsi i Božský Oheň;
teď, když jsem se Tě zmocnila
a držím Tě pevně,
zcela jistě už Tě nepustím!
nedovolím Ti oddělit se ode mne,
ani nedovolím, abys mě opustil
a ponechal samotnou v tomto světě.
ach, ne! nikdy….
ačkoliv vím, že se můžeš vzdálit
a zeslabit Své Světlo,
stále s Tebou budu rozmlouvat.
budu s Tebou rozmlouvat
i ve slabém světle hvězd a měsíce.
ale vždyť noc je krátká
a jistě přijde svítání;
Znovu s Tebou budu rozmlouvat
v paprscích a záři Slunce!
v Tobě shromažďuji svou myrhu;
Ty mě sytíš medem
a napájíš mlékem;
Má milovaná, buď dychtivá vlastnit Mě; slavně odměním každého, s kým jsem vešel ve sňatek; Mé Srdce se spojuje s každým, kdo po tom opravdově touží a vznešeně jej zvu do Božské jednoty se Mnou; Má Přítomnost přesahuje všechno chápání, dokonce, i když říkáš, Má Vassulo, že jsem neviditelný, Já opravdu přebývám v tobě; znovu a znovu budu uchvacovat tvoje srdce, abych mohl být od Své milované stále zahrnován nejvybranějšími vůněmi; a jak ti jednou řekl Otec, říkám i Já: „jako ten, kdo napřahuje ruku, ve které drží kadidelnici naplněnou kadidlem, tak i Já pozvednu tvé srdce, aby všechny vzácné vůně mohly stoupat a zahalit Mne i provonět zemi; tvá líbezná vůně bude všude kolem Mě, bude Mě těšit spolu s celým nebem; tak veliká bude Má radost, že se dám do svatebního tance…“
a ty, který až posud čteš tuto Ódu, buď plný touhy hledat Mne i odhrnout závoj z Mé Svaté Tváře ve Svatební Komnatě; odhal Mou Svatou Tvář a uč se kontemplovat Mou Krásu a Můj půvab; a pak, jakoby kouzlem, také ty Mě budeš objímat, zatímco se budeš ztrácet v Mém Světle; ozářím všechny tvoje údy a kdokoliv tě uvidí, nebude schopen rozlišit tvé světlo od Mého… hledej Mě zcela vědomě, žízni po Lásce, pronásleduj Mě, dosáhni Mne… to kvůli tobě Já zpomalím Svůj krok a dovolím ti Mě najít; cožpak netoužíš po Životě? Život je Má Přítomnost v tobě, a tak vstup do Života; Já jsem Brána, která vede k Věčnému Životu;
jsem tvůj Mystický Pohár, ze kterého, když se napiješ, vytryskne v tobě životodárný pramen; život strávený se Mnou je vpravdě život strávený v nazírání Božství, v přijímání nevypověditelných požehnání, která přesahují rozum a chápání; pak potěšení světa jednoduše ztratí svou hodnotu, protože Ženich tě bude napájet vodou Života; pozvedne tě do třetího nebe; ráj znamená být prolnut Mnou, tvým Bohem, v našem duchovním sňatku, znamená to splynout s Božstvím; ponořena ve Mně budeš mít jen jedinou touhu, a to bez přestání se odevzdávat Mé Vůli, zatímco Já se budu bez přestání odevzdávat Své milované; toto jsou Mé sladké Ódy, které jsem nyní zazpíval vám všem, Má sladká Nauka, Má Rozmluva, kterou by měla slyšet každá duše;
Mt 19,26
