1. června 1987

Vassulo, obě Mé Ruce jsou zraněné, obě Mé Nohy jsou zraněné, Můj bok je otevřený, široce otevřená rána odhaluje Mé Srdce; znovu Mě křižují;

Pane,

ničí Mou Církev;

Pane, je to tak moc zlé?

je, zlý je oslepil; chybí mezi nimi láska; nejsou upřímní, překroutili Mé Slovo, zmrzačili i Mé Tělo; Můj pohár Spravedlnosti je plný, nenechte ho přetéci! chci, aby přestali dusit Mé Tělo; Já, Ježíš, jsem Láska; chci, aby po sobě přestali střílet otrávenými šípy; jejich vzájemná harmonie obnoví část z toho, co bylo zničeno; upřímnost¹ sejme masku zlému, nač tedy všechny ty ceremonie, když Mi vpravdě nemají co nabídnout? potřebuji čistotu, lásku, věrnost, pokoru, svatost;

hledejte ve Mně všechno, po čem toužím Já, a dám vám to; hledejte Mé zájmy, ne své; oslavujte Mě, uctívejte Mě; slova nestačí, skutky Lásky a spolupráce oživí Mé Tělo; bratři! milujte se navzájem! Ó, milovaní, ještě tolik toho budu muset obnovit!

pojď, dcero, spočiň ve Mně; pokoj tobě;