1. června 2002
Byl jsi to Ty, Milovaný Otče, kdo stvořil mé nejhlubší nitro…
řekl jsem: požehnám její nejhlubší nitro bohatstvími, která pochází ode Mne; pak budu jako lampa pro Svou pomazanou, budu její nejhlubší nitro obohacovat Naší zářivou Přítomností; „zde budeme, Můj Syn a Já, přebývat navždy, protože toto je domov, který jsme si zvolili k přebývání;“
ach, pojď! ty, která sloužíš Mně a Mému Domu, přistup ke Mně a potěš Mě! přistup a pochop: je psáno, že i když hřešíš, jsi stále Moje, protože jsi uznala Moji moc, ale když poznáš, že jsem tě skutečně přijal za Svou, nebudeš hřešit; tudíž uznat Mne je skutečně dokonalá ctnost; poznat Mou moc je kořen nesmrtelnosti; přeji si, aby se tato slova stala námětem pro každého;
Má Vassulo, stal jsem se tvým Vůdcem, ale i Přítelem po všechna tato léta; vyučoval jsem tvou duši dokonce i v noci; dával jsem tvé duši nespoutanou radost z Mé Přítomnosti, školil jsem tě s nezměrnou láskou, aby tvé oči nepřetržitě sledovaly Mou zářivou Přítomnost a nikoho jiného; Já jsem a vždy jsem byl Tvůj jediný Duchovní Vůdce a Rádce, který dává tvé duši pokyny vycházející z Moudrosti; neposlal jsem tě ani na východ, ani na západ, ani jsem tě nevyslal na sever či na jih, abys hledala duchovní radu; neboť jakého lepšího průvodce bych ti mohl dát než Sebe Samého? neboť Já jsem byl jediný, kdo mohl proniknout temné stíny tvojí duše, abych k tvé duši promlouval slova pravdy a přitáhl tak tvou pozornost k tvé duchovní nemoci; nebyl jsem to snad Já, kdo způsobil, že jsi Mi přestala odporovat? nevyznačil jsem snad Já Sám cestu, po které máš kráčet v Mém Jménu, jež má být tvým znamením, abys následovala Mé Kroky a nezabloudila?
Ano, Pane, pokouším se dodržovat
každé přikázání Tvých Rtů;
je psáno, že existuje Řeka,
jejíž proudy občerstvují Boží město
a posvěcují příbytek Nejvyššího;
Bůh je uprostřed města,
a tak duše nikdy nepadne,
za svítání jí Bůh pomáhá;
když Bůh zahřmí do vřavy národů
a chvění království, svět se hroutí…1
Tvůj Svatý Duch je ta Řeka,
která neustále posvěcuje duši,
nejhlubší nitro nás samotných,
které Ti náleží, můj Bože…
Otvírám svůj sluch
a zůstávám na chvíli v tichu,
protože přichází Vznešený Král
se Svou mocí a milostivě udílí
Svou božskou nauku,
nauku, která nedělá
zmatek ve Tvém Zákoně;
ať se zaraduje země a lidé jásají
a plesají radostí,
když kolem nás prochází Král,
aby soudil zemi spravedlivě
a národy rozsuzoval podle Svého Práva;
oslavujme Skálu naší spásy
a s díkůvzdáním se shromážděme
v Jeho Přítomnosti;
umožnil jsem ti volný přístup k Mému Srdci, abys rozkvetla, květino, a abys Mi nepřetržitě vzdávala díky; nepřestávej Mi děkovat a Já přijmu tvé díkůvzdání jako tvou oběť, která Mě oslaví…
věz, Má milovaná, že hlásání Mého Jména Mi přináší chválu a slávu; miluji tě, Vassulo; mrtví Mě nemohou chválit, mlčí; svět nikdy nemůže žehnat Mé Trojjediné Svatosti, mlčí; tady i tam se vynořují stíny smrti; Já jsem Přítomný a Má moc hojí a zachraňuje, ale pohlédni na svět dnes; jen málokteří odpověděli na milost, aby nalezli své útočiště ve Mně, který jsem Jahve; jen málokteří se Mne bojí, Vassulo; smrt číhá za rohem, ale ani tak svět nevzývá Mé Svaté Jméno; tato generace odmítá kráčet se Mnou;
poslal jsem tě do země mrtvých, kde v mnoha srdcích panuje zpustošení a zoufalství; oprátka zlého je nyní zcela jasně patrná, a přesto svět ve své lhostejnosti dál nenávidí Má nařízení; Můj Zákon je nepřetržitě porušován;
Po celou noc ležím a bdím,
abych toto všechno promeditovala,
a stále nemohu skončit;
Kdybys mi, Jahve, nebyl tak blízko,
kdybys mě neprovázel, nezastiňoval,
neobklopoval, zemřela bych žalem;
V bolestech a s touhou
pozvedám oči k Tobě
a vím, že můj domov je v nebi,
ale dosud jsem na zemi;
Často se sama sebe ptám:
„co dělám na této zemi, na kterou
nepatřím, a kde nepatřím nikomu?
Cítím se tu propůjčená…
propůjčená…“
Byla jsem po Jeho boku,
když mi předložil Svá přikázání;
Vytrhl mě
ze země zapomnění a smrti
a povolal mě k bytí;
z bahna močálu pozvedl moji duši,
aby mi zjevil Svou Svatou Tvář;
Potom jsi mě vyslal ve Svém Jménu
a ani jsi nepomyslel,
že jsi ponížil Své Žezlo a Svou Nádheru;
Korunuješ Svá Díla Svou štědrostí
a hojnost prýští, kdekoliv projdeš;
Obdařuješ nás bohatstvím
a zušlechťuješ nás jako stříbro;
Kristus prochází s majestátem touto pouští
a otřásá zemí,
aby oznámil Svůj bezprostřední návrat;
Ale lidé tomu neporozuměli;
někteří říkají: „Kristus přijde v těle
z masa a kostí;“
jiní bezdůvodně oponují:
„Bůh přijde a zničí hlavy Svých nepřátel;“
– ale ani jedni neporozuměli Žalmům…
Jejich představy jsou jako přízraky
ze strašidelného snu;
zpočátku jsem se také
nechala tak lehce zmást,
přestože jsem byla
nepřetržitě v Tvé Přítomnosti;
dokonce, i když jsi vedl
mou pravou ruku při psaní;
Je psáno: „Pán posílá Své posly,
aby oznamovali…“
a to také dělá…
Když se blíží kroky Boha
a jsou už slyšet,
spravedliví se radují,
plesají a jásavě zpívají;
říkají: „postavte cesty
pro Jezdce z Oblaků,
radujte se v Kristu, zajásejte
nad Jeho příchodem!“
V době Noemově, při Tvém příchodu,
nebesa zaplavila zemi…
při příchodu Boha…
ale neviděli Tě přicházet jako osobu
z masa a kostí…
A dnes, při návratu Tvého Syna,
bude zapálena země;
při příchodu Boha…
Kristus sestoupí z výšin;
Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců.
Panovník je mezi nimi,
ze Sinaje táhne do svatyně;2
David říká: „Vystoupil jsi na výšinu,
pochytal zajatce,
přijal jako poplatek muže, ba i buřiče,
aby měl Bůh, Jahve, příbytek…“,3
ale oni Tě nespatřili
v těle z masa a kostí…
a přesto jsi tam byl…
Když pozvedáš spravedlivé,
radují se, ale nevidí Tě v těle…
a přesto jsi zde;
Když ses Sám postavil do čela
Svého lidu a kráčel jsi přes poušť,
nepřišel jsi v těle z masa a kostí…
a přesto jsi tam byl…
a tak to bude, když Kristus v našich dnech
vyhlašuje, že Jeho Návrat je blízko…
nebe i zem bude v plamenech
a On obrátí srdce otců k jejich dětem
a srdce dětí k jejich otcům…
a přesto žádný Tě nespatří v Těle
z Masa a Kostí…
Láska se vrátí jako láska…
neboť všichni budeme v Pravém Bohu,
Stravujícím Ohni,
Trojjediném a Svatém…
4nyní jsi vyjádřila duchovní zákon; takovým způsobem se odehraje Můj bezprostřední návrat… Můj příchod vás obnoví a mnohé z vás osvobodí od vašich provinění; když se obnova uskuteční, mnozí budou oděni do Mne Samého a všichni svatí a andělé budou děkovat za dar Mého Svatého Ducha;
co je to Den Páně? ti, kteří Mi stále a urputně odporují, okusí ten Den se vším, co obnáší; přijde na tyto hříšníky náhle jako blesk, jako hrůzostrašný oheň, a oni se promění v lidské pochodně; ano, jak jsi řekla, zem bude v plamenech a jim bude zjeveno jejich svědomí; až nastane Můj Den, Můj božský oheň promění tvrdošíjná srdce v srdce poddajná; v této agonii si země bude plně vědoma svých provinění a nedostatků, své zkaženosti a svého bezpráví a v neposlední řadě hanebného odmítnutí Mého Vzkříšení a Mé Všudypřítomnosti ve vašem životě;
Mého Dne se nebesa otevřou a ti, kteří Mne odmítli a vydávali sami sebe za bohy, budou přísně souzeni;
může někdo říct, že jsem vám celá tato léta o tom nic neřekl? nepotvrzoval jsem Svoji moc po všechna tato léta zázraky? změřili jste někdy vznešenost Mé Trojjediné Svatosti a nepopsatelný majestát Mého Jména? zvěstovali jste Mou sílu anebo hlásali Mou bázeň budící slávu a moc? říkám vám: běda tomu, kdo se bude nacházet v Můj Den bez Mého Světla… tito budou čištěni Mým Ohněm;
ale co se týče těch, kteří dodržují Má nařízení a Můj Zákon založený na lásce, kdo jsou solí země, ti nebudou zkoušeni ohněm, neboť Já jsem jejich Bůh a oni Mne uznali za Pána jejich života; oni už byli prozkoušeni a jsou nyní Mou součástí, jsou stále v Mém Božském Světle v jednotě se samým Božstvím; a jak jsi řekla, dcero, v době Noemově při Mém příchodu nebe zaplavilo zemi vodou; nyní projde země zkouškou ohně;
Můj Den je blízko a běda mrtvolám v Den Mého Návratu;5 běda také těm, kdo do středu svého života umístili pouze materiální věci, běda jim, až přijde Můj Den; objevím se v podobě ohně; Mé Kroky je už slyšet a Mé Stopy mnozí spatřují; když se zjevím těm, kteří Mne nepoznali v těchto dobách milosti, kdy se představuji jako Milosrdenství a Světlo, budu mít podobu stravujícího Ohně;
jak si mohl někdo myslet, že projdu kolem nepovšimnut? a ještě se pořád domníváš, že Mistr tě ponechá bez odplaty? proto je dobré činit pokání denně; a ty, kdo neseš Mou setbu, zpívej si, když ji rozséváš; dcero, nedívej se zpátky; jak jsem tě učil, teologie je kontemplace Mne samého, tvého Boha; to je tvůj duchovní základ; na tomto základě jsou vystavěny různé úrovně; jedna úroveň zahrnuje Poznání Boha; toto Poznání Boha se získává skrze Moudrost a ne z knih; bez Světla Ducha Svatého je Bůh pro tebe nepoznatelný a zůstane skrytý; ano, není to ovoce intelektuálního přemýšlení, ale božského vlití, které je darováno milostí duši, která byla proměněna, aby milovala; na jiné úrovni najdeš chudobu duše; taková duše je nositelem Slova, protože ve své chudobě Mne duše vlastní a Mé Království je její; v nicotnosti takové duše existuji jedině Já;6 pouze Já jsem její Učitel a všechno…
na stejném duchovním základě jsou i další úrovně; je zde úroveň Božské jednoty mezi tvorem a Tvůrcem; duše okouzlená Božskou Dokonalostí a Boží Krásou se dobrovolně vzdává vášnivému objetí Boha; na tomto Božím prostoru dobytém Stvořitelem, neboť je to dobyté území a vítězství, se zcela zmocňuji duše a s potěšením jí odhaluji Svou Svatou Tvář, ale jen tak, abych duši tímto pohledem nevyděsil; i v mdlém světle si takto probuzená duše uvědomuje, když patří na Mou Svatou Tvář, že nestojí daleko od hranic věčnosti a blaženého patření; rozpačité a třesoucí se duši se skýtá oblažující pohled na Mou Slávu a ona si je vědoma zářivého světla, které ji náhle obklopuje; duše se ke Mně dobrovolně připojuje a sjednocuje se se Mnou, stává se jedním se Mnou, svým Bohem a Stvořitelem…
když se Mi člověk plně odevzdá, Já, který jsem Dárce Světla, Dárce Života, Dárce Lásky a Dárce všech Darů, ho uvádím do všech těchto Božských pokladů, zatímco promlouvám k jeho duši ve verších a oslovuji ho zbožností; Ó, Vassulo, co všechno bych neudělal pro takovou duši! Moudrost bude její každodenní společník, koruna její radosti;
je psáno: duše v bázni Boží „bude přijata jako panenská choť;“7 poté, co se člověk odevzdá s tělem i duší Mě, svému Tvůrci, se stane částí Mne; Já pak, jako Ženich, který se raduje ze své nevěsty, budu dbát o to, aby jí nic nechybělo; v dalším kroku se začnu starat o její tak zuboženou duši a zároveň jí předám přísahu, kterou bude dodržovat, poté, co bude vznešeným způsobem připravena, a tak bude bez výhrad následovat svého Ženicha; bude Mne doprovázet, ať půjdu kamkoliv;
potom jako Ženich, který miluje svoji nevěstu, vyjádřím Svou Božskou Lásku tím, že ozdobím Svou nevěstu nejvybranějšími šperky, jaké nelze najít na zemi, protože pochází z bohatství nebe; v tomto důvěrném spojení ji budu zkrášlovat Sám Sebou, posilovat její duši k vzájemné věrnosti a porozumění mezi námi; náhle před jejíma očima celý svět vybledne; našla svou svobodu… našla svého Boha… a při tomto letu do svobody zvolá:
„svět je nyní vyhnanstvím; nejsem v něm a ani se k němu nepřibližuji; má duše, Milovníku lidstva, je přemožena nezměrnou touhou po Tvých výnosech; nyní, Milovaný mé duše, jsem připravena a mé srdce Tě hodlá následovat bez výhrad;“
a Já odpovím: „kráčej se Mnou a Já tě budu učit o Mé spravedlnosti; Já a nikdo jiný budu tvůj Vychovatel; budu šeptat do tvých uší původ všech neviditelných věcí a dosud nedostupné se stane viditelné a dostupné skrze Božské vyučování tvého Mistra; bude ti nabídnuto Slovo Života, zadarmo…“
poté, co jsi byla poučena o spravedlnosti, pozvednu tvou duši na další úroveň; pozvednu tě na úroveň, do které jsi byla povolána před svým narozením; je to úroveň, na které tě Duch Svatý naplňuje Svou milostí, abys byla součástí Mého Spasitelného Plánu, a dělá z tebe apoštola; na této úrovni ti ukážu cestu, po které jsem se vydal kvůli Zánícení Své Lásky; pokud Mi budeš sloužit, služ Mi se zanícením; Já tě pošlu střežit svět a hlásat Pravdu; požádám tě, abys zvěstovala křesťanství této nekřesťanské generaci a zbořila Babylonskou věž a přivedla k pokání všechny odpadlíky, kteří oslavovali Baala; toto všechno vykonáš s Mým Křížem v jedné ruce a s růžencem v ruce druhé…
ty, dcero, která neseš Mé sémě, rozsévej ho rázně; neznám snad všechno, co říkáš? Dovol Mi, abych se ti svěřil: jako proudy vod se Mi hromadí Slzy v Očích, když tě vidím, jak zápasíš mezi vyschlými a rozházenými kostmi; stejně jako by se díval každý jiný otec na tento obraz svého potomka ponořeného v temnotě a trpěl by, také Já, jako tvůj Otec, trpím; trýzní Mě pohled na Své dítě, které jsem vychoval ve Svých Královských Palácích, a které je mučeno8 mrtvými v údolí smrti; tvé dědictví je v zemi živých, ale Já jsem tě stvořil a vyzbrojil svatou Moudrostí, abys znovu hlásala lidskému pokolení Mé mocné skutky a vznešenou nádheru Mé Svrchovanosti! připomeň jim, že Mé jednání je vedeno pouze Láskou a Soucitem; a tak každá pohroma, která doléhá na tuto generaci, není víc než napomenutí Milosrdenství;
Pane, je psáno, že stačí Tvá Vůle a hned je zde Tvá moc…
je také psáno, že po hříchu poskytnu příležitost k pokání; Má nezměrná shovívavost vloží do obnoveného srdce spásné prostředky pokání, a tak Mi bude prokazovat velkou vroucnost a upřímnost lítosti; skutečně, každý, kdo se pokoří pokáním, nalezne poklad blízké důvěrnosti se Mnou; tento poklad důvěrnosti představuje Mé přátelství; čím je kajícník upřímnější, tím větší bude Mé přátelství; každé slovo vyřčené upřímně činí Mé přátelství důvěrnějším, protože Mé přátelství vyplývá z míry lítosti kajícníka;
je psáno: „k Němu volala má ústa a také můj jazyk Ho velebil; kdybych byl zpozoroval ve svém srdci zlobu, Pán by mi vůbec nebyl naslouchal; a přece mi Bůh naslouchal, byl pozorný k hlasu mé modlitby…“9
každý, kdo zatouží po spáse, ucítí potřebu pokání a Já vyslechnu jeho lítost; odplata za hřích je smrt; hřích se podobá jedu uvnitř vašeho těla, a čím déle v těle zůstává, tím je vaše nemoc těžší a tím více se blížíte smrti; čím méně jste ochotni zbavit své tělo tohoto jedu, tím více riskujete smrt; můžete být osvobozeni a uzdraveni z jedu hříchu, jestliže se pokoříte a pochopíte, že jediný prostředek očištění od hříchu je lítost a pokání;
řekni Mi: kdo z vás by riskoval svůj život, kdyby zjistil, že spolkl jed a neučinil by vůbec nic, aby se jedu zbavil? abyste se vyléčili z této smrtelné dávky, budete muset sklonit hlavu a přiznat, že jste hříšníci, nabízet Mi svou lítost a pak budete zbaveni vší hořkosti jedu, včetně samotného hada, kterého jste živili ve svých útrobách po celý váš život;10 když budete osvobozeni, nahradím tyto špatnosti Svou sladkostí… ano, jakmile toto zlo zmizí, budete uzdraveni a jakmile budete uzdraveni, už vám nebude Můj Zákon cizí; ochotně se otočíte zády ke světu, protože před sebou spatříte Mou Slávu a Nádheru; pohled na Mou oslňující Přítomnost bude zářit ve vás a skrze vás;
je psáno: „a vy, kteří jste byli mrtví v důsledku vin a hříchů, v nichž jste kdysi žili podle běhu tohoto světa, podle knížete moci v povětří,11 onoho ducha, který nadále koná své dílo v těch, kdo vzdorují…“12 ale nyní po vašem pokání a skrze milost, která vám byla dána, jsem vás přivedl k životu ve Mně…
ve Svých úsměvech vám ukážu cestu života; už nebudete chodit po žhavém uhlí, ale budete kráčet po safírech; nepopsatelný a nedosažitelný Bůh ti do srdce vloží nespoutanou radost a bude se z tebe radovat: „dříve jsi byla jako neobydlené a prokleté pole, kde neroste nic než bodláčí a trní; ale nyní se Mnou budeš jako pole, které jsem si vyvolil; budou tě zavlažovat prameny Svatého Ducha a vydáš úrodu, která je Mi příjemná;“13
jak jsem dříve řekl, poznání Mne je dokonalá ctnost; dnes pro Mě svět nemá místo; Mé místo zaujímá škvár; buřiči a hříšníci křičí odevšad a jejich skutky a slova veřejně urážejí Mou Trojjedinou Svatost; ve své drzosti se domnívají, že Mé místo může být nahrazeno zčásti jistým druhem seberealizace a zčásti chtivostí konat jenom zlo; nestydatě odmítají uznat Mou oslňující Přítomnost a místo toho se ubírají po svých vlastních cestách a oslavují jen sebe; vynášejí a chválí své vlastní úspěchy a hrají si na Boha… domnívají se, že všechno vědí, ale ve skutečnosti nevědí nic; pokud Mě nepoznají z dobrých věcí, které jsou kolem nich, a dokud Mě nenaleznou, zůstanou neteční jako mrtvoly…
lidé vaší doby vyhledávají falešné bohy,14 následují všechny druhy pohanských nauk15 a domnívají se, že tak získají vědění a moc; a tak je svět více než kdy jindy okouzlen krásou kamenů, listů a přírodních sil, které staví nad Mou Všemohoucnost; hledají pomoc v těchto léčivých silách namísto vlídné a uzdravující síly Mého Svatého Ducha; když na ně dělá dojem tvar kamenů, ať si odvodí, oč mocnější jsem Já, který jsem vytvořil kameny, listy a vše ostatní; Já jsem Autor všech věcí!
dokonce, i když tito lidé skutečně hledají Moji Přítomnost a ve své snaze se stali kořistí Lháře, který je zmátl, aby zbloudili, ani tak nejsou bez hříchu; provinili se svou duševní zaostalostí; když jsou schopni pátrat po energiích, jejich obsahu, prozkoumávat svět a vesmír, jak to, že jsou tak těžkopádní a neschopní objevit Autora a Tvůrce toho všeho?
ale Satan znovu obelhává svět stejnou lží, kterou podvedl Evu… že i oni mohou být jako Bůh,16 že jsou soběstační a že Mě nepotřebují…
(Pak se ke mně Otec otočil a řekl:)
obnovím tvá ústa, Vassulo, abys mohla dobře zaznamenat, co říkám a vylíčit všechny Mé divy; uvědom si, jak jsem se Já, Jahve, musel sklonit, abych tebe a každého, kdo Mi popřál sluchu, oděl důstojností a slávou; přeji si oživit víru této generace, přeji si něžně a se soucitem uzdravit váš tak politováníhodný stav;
ať jsou tvoje ruce obnoveny, abys také žehnala v Mém Jménu; ať je tvá pravá ruka, kterou jsem požehnal, jako varhany Mého Domu; ať je hudebním nástrojem, skrze který mnozí uslyší zvuk Mých Slov; hraj a zpívej Mému Jménu s radostí ve stínu Mých křídel;
ach, Vassulo, obnov svůj sluch, abys naslouchala Moudrosti, která vyslovuje svá přísloví, posvěcuje tě, když nasloucháš; sděluje soudy a poznání Trojjediného Boha; Má citadelo, nejdražší Mému Srdci, zůstaň Mi věrná a Má milost bude bez přestání s tebou; nezapomeň na svůj původ…
záře Mého Majestátu je nad tebou; odvahu! neboj se;
(Celé toto poselství skončilo 7. srpna 2002.)
Ž 46,4-6
