26. října 1997

Pane, Otče a Mistře mého života,
nedovol, aby mě ovládlo pokušení,
že bych pochybovala.
V mém srdci plane touha
jako pec, která nemůže být uhašena,
dokud nebude ukojena
touha přitahovat duše k Tobě,
ale zmocňuje se mě pokušení,
pochybovat o tom,
že jsi opravdu otevřel má ústa a
pozvedl mne do Svých Nádvoří.

Já jsem tvou Silou; nechápavé děťátko, což jsi neporozuměla? Já jsem Ten, kdo tě naplňuje Svým Poznáním; Já jsem Svatý, který naplňuje tvé srdce radostí; Já jsem to, tvůj Otec; nevšímej si svého rozčarování; modli se ke Mně srdcem, důvěřuj Mi a nech se ponořit do Oceánu Mého Milosrdenství; utišuj Mou žízeň po duších;

Dobrota a Milosrdenství jsou světlem tvým nohám; projevil jsem ti Svou Lásku, abys Mi porozuměla; buď jako hlasitá kniha a mluv, říkej všechno, co jsem Já řekl tobě; prolom mlčení smrti a cituj Má Slova; dej Mne poznat těm, kteří Mne nikdy nehledali, aby uvažovali o tom, že Já Jsem, který Jsem, je jejich Ženich; to je tajemství, které se staví na odpor nejen odpadlíkům, ale i všem těm, kteří, ač kážou Mé Slovo, se se Mnou nikdy nesetkali a neznají Mne;

Já, tvůj Pán, Otec, Ženich a Mistr tvého života, ti žehnám v Naší Trojjediné Svatosti; rozumíš? v Mém Jménu také žehnej Mému lidu;