8. června 1988
Ježíši?
Já Jsem; vysvětlím ti, co jsem měl na mysli výrazem, který jsem před několika dny uvedl v jednom ze Svých Poselství; když jsem ti řekl, aby sis, až se setkáš s Petrem, oblékla Má Někdejší Roucha,1 znamená to, že Mé Evangelium se nemá měnit, ale má se hlásat tak, jak jsem Je hlásal Já; k tomu jsem dodal, že Má Roucha jsou Prostá; tím míním, že máš k Evangeliu přistupovat jako dítě a stejně tak Ho přijímat, vírou-dítěte;
dnes, Vassulo, už mnozí kněží nevěří v Má Tajemství, a proto nehlásají Evangelia tak, jak by měla být hlásána; zajímají se jen o to, jak se zalíbit vašemu století a vycházet vstříc vaší kultuře; tito kněží nosí „nová roucha“, která se od Mých liší; měli by vědět, jak velice Mě to trápí; Mé Evangelium by mělo být kázáno bez chyb a Má Tajemství mají zůstat Tajemstvími;
Děkuji Ti, Pane. Chvála buď Bohu; amen.
