12. ledna 1995

Pane, dej Svému Hlasu
zaznít v tomto roce jako nikdy předtím.
Jak dlouho k Tobě Tvoji lidé
mají křičet o pomoc?

Tradice, kterou jsi nám předal,
ztrácí svůj význam.
Rouhání Pravdě je na denním pořádku
a odpadlý muž
má převahu nad věrným.
Jistě vidíš všechnu tu hrůzu.
Jak dlouho, Jahve,
máme křičet k nebi: „Jsme utiskováni!“
A Ty nesestoupíš?
Naše zranění je vážné a Ty jsi lék,
tak nebude Tvůj Hlas
slyšet mocněji v tomto roce?

Odpadlíci už odstraňují
Oběť Tvého Syna,
stále ještě nepřijdeš
a neuděláš přítrž jejich zlu?
Pomalu jsme olupováni o naši spásu
a Ty, můj Pane, budeš mlčet?

Nařizuje se nám,
abychom neprorokovali
ve Tvém Jménu
a vytlačují nás z Tvého Domu.
Jsme vyháněni a špiněni,
když svědčíme o Tvé Lásce,
chtějí, abychom mlčeli.
Vidíš? Vidíš, jak nesmírný zmatek
způsobili ve Tvé Svatyni?
Vidíš, jak se denně rouhají
Tvému Duchu?

Když k Tobě křičel Jonáš
ve své úzkosti,
odpověděl jsi mu.
Když k Tobě volal z břicha Podsvětí,
odpověděl jsi mu
a on slyšel Tvůj Hlas.
Dnes, můj Bože,
ještě nebyl slyšet náš nářek?
Ještě nedosáhl Tvých Uší?

Když Jonáše spolkla ryba,
zůstal ve tmě tři dny a tři noci.
A co my, Pane?
My v té tmě máme zůstat navždycky?

Je o Tobě známo,
že zjednáváš spravedlnost
chudým v duchu a podporuješ
právo dobrého člověka,
obrať tedy Své Oči k naší bídě
a zachraň nás!

Svůj pokoj ti dávám;

Mé dítě, naslouchej Mi a piš: zrychlím Svůj Plán kvůli tomuto zbytku, proto zůstaňte bdělí, vždyť nevíte, kdy Mě bude slyšet v plameni… a Můj Svatý Duch se vyleje na mnohé; pokud někteří zoufají, podpořte je, ujistěte je, že jejich Otec v nebesích urychlí Svůj Plán;

brzy, a znamená to tvé brzy,1 promluvím a Můj Hlas bude oheň ničící ty, kteří ničí zemi;2 buď bdělá a trpělivá, teď už to nebude dlouho trvat a Má slova se naplní; 

budu soudit spravedlivě;


1 Mé brzy je lidské brzy. Boží „brzy“ může trvat i tisíc let.