23. dubna 1992

Můj Bože, Racionalismus, Modernismus,
Sekty a Ateismus útočí na Tvou Slávu.
Znesvětili Tvůj Svatý Chrám
a pošpinili Tvé Svaté Jméno.
Z Tvé Svatyně udělali hromadu trosek.
Na jejich cestě leží mrtvoly Tvých dětí,
kořist pro supy.
Jak dlouho ještě budeš pryč, Pane?
Ještě dlouho?

PASTÝŘI!
Kde jsi?
Odpadlictví požírá Tvé ovce
a racionalismus pobíjí Tvé stádo.
Zasáhni jemně a rychle,
už to sotva může být horší.
Pomoz nám, Bože, náš Spasiteli,
pro čest Svého Svatého Jména.
Jsme Tvůj lid, nebo ne?
Stádo, které paseš.

Pastýři?
Jak dlouho ještě, Pastýři?
Proč zadržuješ Své kroky?
Ó, projdi spěšně těmito
všudypřítomnými ruinami:
Odpadlictví zuří tam,
kde kdysi bylo Tvé Srdce,
rozhodnuté zničit všechno,
co vzešlo z Tvých Rukou.

Můj Pastýři,
hlasitě k Tobě volám,
dochází nám síla,
tak mi řekni, jak dlouho ještě
budeme muset čekat?
Přišel čas, aby ses nad námi slitoval,
slyš naše vzdechy,
ať naše volání pronikne k Tobě!

Duše! Já, váš Pastýř, jsem se sklonil dolů z výšin Svého Příbytku, pohlédl jsem z nebe na zemi, abych slyšel vzdechy Svých beránků a zachránil ty, kdo měli zemřít krutou smrtí; jako se

Mé Slovo

stalo lampou tvým nohám, světlem na tvé stezce, tak rozšířím Své Slovo v každém národě; všechny vás zahrnu Svým Transcendentním Světlem, takže když budete kráčet, nebude vašemu procházení bráněno, a když poběžíte, neklopýtnete;

miluji ty, kdo milují Mě, ti, kdo Mě horlivě hledají, Mě najdou! dal jsem vám Své Srdce, abyste Je milovali: proto Mě milujte, a budu ve vás konat velké věci;

– maličká, Můj Návrat je blíž, než si myslíš; přicházím, Má Vassulo, abych kraloval v každém srdci; naslouchal jsem ti; nedovol svému srdci strachovat se nebo se trápit, protože nic nepřijde mezi tebe a Mě; prosím tě, Má milovaná a Má nevěsto, měj stálost a víru, abys ve Mně rostla;

žehnám ti, žij ve Mně;