3. září 1991
Pane,
Otče a Mistře našich životů,
neopouštěj nás nyní
ani ve dnech soužení.
Pane,
Otče a Mistře našich životů,
pomoz Rusku růst ve Tvém Duchu.
Probodl jsi Rudého Draka,
který ho ovládal.
Pane,
Otče a Mistře našich životů,
vysvoboď nás od Rebela,
který mezi námi stále zůstává.
ach, Mé dítě, všechny vás budu učit Svým Očistným Ohněm, počkej a uvidíš; Slyš Mě teď a piš, Mé dítě:
ještě nedávno by většina národů nevěřila tomu, že nepřítel, Rudý Drak, tak náhle ztratí v Rusku svou moc; Vassulo, jestli se tvá sestra Rusko proti Mně bouřila, bylo to kvůli hříchům světa a jeho zločinům; tyranie přichází zdola;
Ale jak bylo jejím dětem, mučedníkům, kteří patří Tobě?
jak bych popsal, co její děti vytrpěly, k čemu bych to přirovnal, dcero? celá Nebesa naříkala nad jejími dětmi; její synové leželi bez pomoci, ale kdo byl nablízku, aby je oplakával? byl někdo z nich dost silný, aby probodl Draka? ne, vždyť byli vyzáblí na kost; její děti žebraly o chléb, zdeptané nepřítelem, klesaly pod svým břemenem; když tajně prchaly, aby se utekly do Mé Náruče, byly krutě trestány; nebylo jim dovoleno, aby ukázaly svou horlivost pro Mě; jejich pronásledovatelé byli hbitější než zmije, hlídali každý jejich krok, a když měli podezření, že je pod jejich matrací schovaná Kniha Života, byly Mé děti pronásledovány, špehovány, a pak zatýkány;
ach, dcero, z Mých Očí nepřestávaly téct slzy, když viděly tento národ, jak byl násilně umlčován; kněží a proroci byli vězněni a nuceni přebývat ve tmě; mnozí z nich byli nelítostně zavražděni přímo před Mýma Očima; – národ, který Mě dříve veřejně ctil a velebil, zářící jako safír, Pevnost, která byla Mým potěšením, se pro hříchy a zločiny světa stal vyschlou zemí, suchopárem; říkám ti, dcero, ještě jste neviděli nic z toho, čeho dosáhne Rusko, tvá sestra, v Mém Jménu;
tento Radostný Den musí ještě přijít,
a jak si přeji, aby už tu byl!
modli se, modli se za tento Slavný Den;
9. září 1991
Můj Ježíši?
Já Jsem;
miluj Mě, Vassulo, to zmírní Otcův hněv vůči této generaci; modlil jsem se za tebe k Otci, Moje maličká, aby tě zbavil „trnu“, který jsi Mi vzala1 …
Pane, prosím, potvrď mi to, co jsem od Tebe slyšela tím, že mi dáš pasáž z Písma.
(Náhodně jsem otevřela Písmo Svaté a můj pohled padl na Lk 22,42. Píše se tam:)
„Otče,“ řekl, „chceš-li, odejmi ode mě tento kalich, ale ne má, nýbrž Tvá vůle se staň.“
buď požehnána, povedu tě;
