19. ledna 1990
pokoj tobě; rozjímej nad tajemstvím Mé Přítomnosti;
Ó, Vassulo, ve světě je tolik pokušení, že duše si nemohou dovolit ani chvilku pospávat; měly by se neustále modlit a bdít; tato pokušení vyvstávají skoro z ničeho; pasti, které nastražil Satan, jsou tak lstivě zamaskované, že duše do nich okamžitě padají, přičemž nemají ani ponětí o tom, že padly! ale kdyby Mi duše naslouchaly, častěji se modlily a častěji vnímaly Mou Přítomnost, mluvily se Mnou jako se svým přítelem a společníkem nebo se ke Mně modlily jako ke svému Otci, byly by si těchto pastí více vědomy; neustálá modlitba drží ďábla vpovzdálí a duši blíže ke Mně;
pojď, dcero, tu a tam Mě chval, to Mě oslavuje a také Mě to těší; říkej tato slova:
Sláva Bohu Nejvyššímu,
Požehnáno buď Jeho Jméno;
už když vyslovíš tato slova, jsem oslavován; pak říkej toto:
Můj Ježíši,
Ty, který jsi mi prokázal Svou přízeň,
dobrořečím ti;
pojď, tyto řádky Mě těší; my, společně?
Ano, Pane.
my, společně?
Ano, Svatá Matko.
jsi Má květina;