10. prosince 1992
(Adelaide – Austrálie)
(Před shromážděním)
buď šťastná, že jsem tě zachránil; dovol Mi teď užívat tě ke Své slávě; přiveď Mé děti k Poznání, které jsem ti předal; pokračuj tak jako v předcházejících shromážděních; usměj se na Mě, Má Láska k tobě je větší, než si myslíš! pojď, milostí jsem pozvedl tebe a miliony dalších, dovol Mi teď řídit tvé kroky; ic
Ježíši!
Já Jsem;
Neodcházej ještě!
proč? chceš, abych zůstal?1ach, vidíš? nikdy se ti nebudu vnucovat…
Ježíši?
Já Jsem;
Mluv ke mně, prosím.
Láska tě miluje; miluj Mě a prahni po Mně, jako Já prahnu po tobě; hýčkej Mě občas tím, že Mi dovolíš, abych mluvil ve tvém srdci; chápej, duše, že nejsi stvořena pro tento svět, ale pro Mé Vlastní Království v Nebi, proto se zříkej všeho, co tě váže ke světu, a hledej nebeské věci;
pojď, my, společně?
Ano, Pane!
