7. června 1988
Pane?
Já Jsem; Já jsem ti velmi blízko, dítě; naslouchej tlukotu Mého Srdce… vtáhnu do Svého Srdce všechny Své anděly, aby viděli a cítili Mé Rány; pocítí Rány svého Boha, a až se tak stane, nabude jejich hlas takové síly, že se Můj nepřítel otřese a zachvějí se základy země; až uvidí, v jakém stavu je Mé rozdrásané Srdce, jejich srdce zahoří láskou ke Mně, jejich Bohu; tito andělé, vyučováni vaší Svatou Matkou, vychováváni s láskou, tvoří onu legii, kterou vaše Svatá Matka vyzbrojila k obraně Naší Církve; tito andělé mají zlo oplácet láskou;
pojď, Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, Já, Pán, tě miluji; pohleď na Mě; pamatuj, přicházím dnes se Svým Srdcem na Dlani a nabízím Je celému lidstvu;1 jak vás všechny miluji!
(Ve vnitřní vizi jsem viděla Slunce, v němž byla Panna Maria, srdce a kříž.)
Vassulo, nezanedbávej modlitbu Svatého Růžence;
(Ne, Ježíši, nebudu.)
pojď, společně? my?
Ano, Pane, společně, my. Pochválen buď Pán!