14. prosince 2018

Má Vassulo, balzáme na Mé Tělo,

Tvou Církev, Pane…

ano, Mé Tělo je plné trnů všeho druhu…1  bída a tíseň proměnily Mé Tělo, kterým je Má Církev, v knihu nářků; nyní může kdykoliv povstat Svatý Michael, Můj Archanděl, a všechny národy okusí, co zasely; zkaženým se podlomí kolena hrůzou, když si uvědomí, kam jejich chování dovedlo jejich duši; a pronikavý nářek smrtelné úzkosti zatřese základy země, ale věrní a čistí zůstanou nedotčeni!

dnes smutně shlížím na Svou Církev, která stále leží rozptýlená jako suché kosti z Ezechielova vidění, bez Ducha; seslal jsem na národy nouzi jako upozornění, že beze Mne, odloučeni ode Mne, budete žít v úzkostech a bídě; seslal jsem zmatek na národy, abych vám připomněl vaše pravé základy; brzy se objeví oheň a síra, abyste uznali svou hříšnost, a jestliže tak učiníte, zachráním vás pro Sebe;

víte, co tyto trny udělaly Mému Tělu? usadily se v Mém Těle takovým způsobem, aby mohly zapustit kořeny, zakořenily se v Mém Těle, a z těchto kořenů nyní vyrostlo jedovaté bodláčí; toto bodláčí spáchalo v Mém Těle zločiny, které se podobají zločinům Sodomy, zvrácenost, pýcha, nenasytnost, arogance, samolibost, cizoložství a k tomu nečisté praktiky;

ach, Pane, žádal jsi mne před lety, abych vytáhla trny z Tvého Těla, ale nezanedbala jsem to? nezklamala jsem Tě? proč stále zůstává tolik trnů ve Tvém Těle?

ach, Vassulo, nezklamala jsi Mne, sledoval jsem, jak se snažíš vytáhnout tyto trny z Mého Těla;

nicméně to vypadá, že se mi nepodařilo vytáhnout všechny, a zdá se, že trpíš…

ne, Vassulo, skutečně jsi Mi byla útěchou a všechno tvé úsilí nebylo zbytečné; tvá ruka nikdy nepřestala vytahovat tyto trny; některé byly vykořeněny, jiné v Mém Těle zůstaly, protože se skrývaly v temných koutech a vyrostly z nich jedovaté stromy, které je nad lidské síly vykořenit;

tak co může člověk dělat?

je jediný způsob, jak je vykořenit, a to Mou Vlastní Rukou; budu muset spálit jejich kořeny, osekat jejich větve a na jejich místo vysadit vinice, které ponesou plody!

Má učednice, rozhlédni se kolem sebe a pochopíš; je nějaký národ, který nešíří strach mezi lidmi? skutečně vaše doba je dobou temnoty, ztělesněním hrůzy! bolest a soužení se staly vaším denním chlebem, generace, zkracují dny vašeho života, a přitom Já Jsem zde, dávám vám znamení Své Přítomnosti mezi vámi, ale ach, jak málo vás to zajímá! Já Jsem zde a natahuji Své Ruce, abych vás zachránil a vysvobodil vás z vaší bídy; proč jsem pro vás tak nezajímavý a nepřijatelný, generace? je ve Mně nebo v Mém projevu nějaká přísnost? kdo vám říká, že je Mi zatěžko odpouštět vaše hříchy, když litujete? v souladu s milostí, když litujete, tak odpouštím a zapomínám;

ve vaší době, generace, vám spěšně sesílám Svatého Ducha, abych vás oživil; formuji apoštoly a proroky, aby obnovovali Mou Církev, když zápach hniloby dosáhl Nebe kvůli samolibosti Mých pastýřů; vzpomínáš si, co jsem ti řekl tehdy u večeře?2

ano! chybí láska! nahraď tyto trny v Mém Těle ctností lásky; dovol, ať její kořen pronikne hlouběji do Mého Těla, zalévej ji modlitbou, vírou a nadějí, a Já na ni vyleji Své Světlo, abych jí umožnil růst a budu ji sledovat, jak roste ke svatosti; Já budu též přítomen mezi vámi, kdo zakořeníte v Mém Těle; a bude slyšet, jak lidé říkají: „hleďte, zde Bůh přebývá mezi lidmi;“ a Já potvrdím, co jsem řekl v minulosti: „hle, činím celé Své stvoření novým!“ Já obnovuji Své stvoření, nevídaným způsobem vylévám Svého Svatého Ducha ve vaší mrtvé éře, abych vás zachránil před nepřítelem; Svým Světlem osvítím vaši mysl a pozvednu závoj, který přikrývá vaše oči, a dám vám rozpomenout se, kdo Já Jsem; a vy se vrátíte ke Mně;

a v ty dny se přede Mnou skloní každé koleno a všichni, kdo se vydali cestou zapomnění, se skloní a budou Mě ctít; nakonec všechna pokolení, která přijdou, budou velebit Mé Jméno a vyprávět lidem o Mé zachraňující pomoci…

dcero-Krále, s olejem radosti jsem se ti dvořil jako nikomu jinému v této generaci; Mé Vladařské Žezlo, které je Žezlem dobroty a milosrdenství, je vloženo na tvé zápěstí, aby tě uschopňovalo zapisovat Má Slova v tomto vznešeném tématu a oslovovat vás skrze tebe Básní, Ódou;

Vassulo, Má síla tě bude neustále pozvedat, abys stále zvěstovala Církvím Mou neochvějnou Lásku; jsi Mou radostí, květino Mého Srdce, tvůj Ženich je ti neustále nablízku; buď požehnána; ic


1 Zároveň jsem slyšela slovo „typu“.
2 To bylo před více než 30 lety, když jsem se ptala Ježíše: „Co ještě chybí?“ Odpověděl: „Chybí Láska…“