20. srpna 2004
Vassulo, věnuj Mi pozornost a dobře naslouchej; zapiš každé slovo, které uslyšíš…
Svítání přijde z Východu; nešeptej Má Slova, ale mocně je hlásej; žádné zjevení jako je toto nezůstane utajeno; láska k bližnímu by měla být vaší hlavní starostí; ať jsou tvá ústa naplněna Mými Slovy, vydechují Mou vůni a naplňují jí celý vesmír; proto Mě dávej poznat ostatním, aby i oni mohli růst a zakoušet radost; vydávej svědectví a nedovol zatvrzelým srdcím ani lidem malé víry, aby ti brali odvahu; i Já jsem měl kolem sebe takové lidi v době, kdy jsem byl na zemi!
Já jsem Vzkříšení a Život a kdekoliv projdu, přivádím k životu a věčnému světlu; každého, kdo kráčí se Mnou, chráním, ale běda těm, kdo Mi brání projít, v Soudný Den potrestám jejich nedůvěru! Vassulo, shromažďuji Svou myrhu a balzám v každém obráceném srdci; už jen tato skutečnost ti může dodat odvahy; už jsem získal velké množství duší, tak si nevšímej zrádných řečí, ale raději hleď na plody Mého Díla; Mé Dílo má připomenout každému, jak má žít opravdový Křesťan; tato umírající generace ztratila svoji důstojnost; všichni mocní si navzájem lžou, a z oddaných nezůstal téměř nikdo, mám tedy mlčet?
nad Mým plodem je slyšet radostný hlahol Mých svatých a andělů; ano, dcero, pozvedl jsem tě, abys sázela; ďábel byl vždycky známý tím, že pozvedá své příznivce a vede válku proti Mému Dílu a proti těm, které jsem vyvolil a pomazal; ti, kteří tě obviňují, jsou ti, kteří překrucují Můj Zákon a Evangelium, když nazývají dobro zlem; ale Já jsem k vám přišel se Svým panovnickým Žezlem, abyste Mne napodobovali, abych shromažďoval a sjednocoval, povzbuzoval a dával naději, miloval a uzdravoval; přišel jsem, abych upevnil Svou Církev; pomazal jsem tě, abys mluvila v Mém Jménu; možná nejsi uhlazený řečník, ale zkrášlil jsem tě Poznáním, abych tak zkrášlil Svou Církev a vedl ji k jednotě;
den za dnem jsem tě vytrvale posílal svědčit tvým vlastním lidem1, ale oni Mi nenaslouchali, nevěnovali Mi pozornost; přimlouvej se za ně…
Vassulo, od chvíle, kdy ti bylo skrze nevýslovnou milost dovoleno pozvednout Ženichův závoj a odhalit Jeho Božství, od chvíle, kdy jsi sejmula Můj závoj, odráží tvoje tvář Mou záři, když jsi v souladu s Mou Vůlí; Písmo říká, že každá duše, která Mne2 chce objevit v pravdě, musí v prvé řadě konat pokání, protože dokud se neobrátí ke Mně, tak její mysl zůstane zastřená; jestliže Má Slova nepronikají tímto závojem, pak je tento závoj na těch, kdo nejsou na cestě ke spáse; jejich otupená mysl vždy zůstane v temnotě a neobdrží světlo poznání Boha ani nebude schopna vidět Moji Slávu; světlo Ducha, který vše objímá a snímá závoj těm, kdo činí pokání a kdo se modlí, je svoboda; Duch bude přitahován upřímností, která je vyjádřená modlitbou vycházející ze srdce a On3 se stane vaším Utěšitelem, vaším Přítelem, vaší neustálou modlitbou, právě tou neustálou modlitbou, které si tak cením, neboť vychází ze srdce a zahrnuje vše, co děláte po celý den;
– jak jsem ti říkal na začátku4, měj svou mysl obrácenou k Východu; světlo přijde z Východu a vše se promění v kvetoucí zahradu; od začátku jsem Své Srdce upínal k Východu; pokoušel jsem se skrze Svá Navštívení očistit svět, ale ten stále zůstává ve špíně své zhýralosti; neúnavně jsem volal, ale tato generace nenaslouchá a nedovoluje Mi očistit ji od její nepravosti; „Den Páně“, který na ně přijde, je překvapí… přijímám oběť, kterou Mi Východ nabízí, protože Mě uctívá s velkou horlivostí a velkorysostí; tvá cesta zůstane za tebou jako stříbrná nit, jako vzor, který pomůže zbytku světa, aby ho následoval; stejně jako ovlivnilo Můj lid Áronovo požehnání, bude Východ ovlivňovat zbytek světa, aby Mne uznal jako svého věčného Boha;
v Mé Církvi nebylo nic ztraceno, spíše se lidem vytratila Církev z jejich srdcí; dnešní svět, ve své nesmírné zhýralosti, není naplněn pouze omyly, ale též otevřeně vyzývá Mé Božství a Můj Zákon; jak v nich mám poznat Svou Církev? přišel jsem tímto způsobem, Má Vassulo, abych probudil ten nepatrný zbytek života, který ještě zůstal v této generaci; přišel jsem, abych ukázal v samotné moudrosti a vnitřním poznání, jak nekonečný jsem v Milosti; modli se, aby viděli a aby byl osvícen jejich duchovní zrak, aby v tomto světle pochopili, jakou je Mé projití tímto světem ve vaší době pro všechny nadějí! uč je, Má Vassulo, co znamená „smířit se s Bohem“; uč je, co znamená být částí Mého domu5; co se týče tebe, neodcizuj se Mi; zůstaň ve Mně a buď jako vůně nabídnutá Mně, svému Bohu; dal jsem tě této generaci jako Znamení Své veliké Lásky, kterou mám k vám všem;
pověz Mi, může někdo změřit Mou velebnost? od věků do věků zjevuji Svou mocnou Ruku, Svou nádheru a Svou slávu chudým v duchu; sestupuji z výšin slávy, abych mezi vámi procházel a byl mezi vámi; šťastné jsou národy, které Mi naslouchaly! šťastní jsou ti, kdo uznali Má díla lásky! šťastné jsou národy, které Mě vítaly jako déšť, který dopadá na pastvinu a zavlažuje vyprahlou zemi! ať je každý z nich ve Mně požehnán; Mé Jméno je Ježíš Kristus a Já vpravdě stále konám zázraky; když to říkám, žehnám ti, neboť ty, Vassiliki, jsi zázrak, který jsem učinil před očima celého světa; – miluj Mě, Mé dítě a čiň skutky nápravy svou láskou, kterou máš ke všem duším, jež projevují nezájem vůči Mně a nenávidí Mě a Můj Zákon a za všechny ty, kdo bez přestání zarmucují a uráží Mé Srdce! Žehnám ti a dávám ti Svůj Pokoj; ic
Ef 2,19
