28. září 2000
Ze Svého Chrámu, můj Pane,
slyš můj hlas a dovol mi slyšet Tvůj;
ať se tato generace otevře k naslouchání,
aby slyšela Tvá Slova,
která jsou sladší než med,
sladší než med stékající z plástů;
David řekl: „Tví služebníci
jsou formováni Tvými Slovy…“1
ano, jsou, však se podívej! co jste všichni viděli? co jste slyšeli? elitu, promenádující se mezi elitou? filosofa či vysoko postaveného člena teologické akademie? viděli jste někoho bohatého oblečeného v královském purpuru nebo toho, kdo shromažďuje světské vědění? ne? co jste tedy slyšeli vy, kdo jste přišli poslouchat? autoritu pocházející od lidí? Ó, ne, neboť ti, kdo sami sebe dosazují a vládnou vám, nejsou pomazáni olejem proroctví; co jste tedy slyšeli po všechny ty roky?
srdce? ano! právě na to jste se přišli podívat a poslechnout si; srdce formované Mými Slovy, které poráží zlé síly a panství Zlého, a vyvyšuje Mé Jméno chválou a jásotem, utěšuje sklíčené a stísněné, vyhladovělé živí Mými Slovy; přišli jste si poslechnout mírné srdce, utvářené Mnou a Mými Slovy; ano, Moji služebníci jsou formováni Mými Slovy a dodnes sedím na Svém Trůnu, vládnu tomuto městu a zvu všechny kolemjdoucí:
„kdo se rozhodl ukáznit svůj život ve Mně? kdo je ochoten nechat se ukáznit, přijít a přebývat ve Mně? běda ochablým srdcím, běda lhostejnému srdci, běda pyšnému a nepoddajnému srdci, tíha jejich vin je stáhne do pekla! dnes k tobě znovu přicházím, generace, abych tě formoval Svými Spásnými Slovy a pomazal tě, abys konala dobro; nezůstávej jako uschlý strom, pojď ke Mně a dám ti rozkvést a tvé ovoce bude dobré; pojď ke Mně a až se dotknu tvých rtů, tvé rty budou přetékat dobrotou a budeš vysvobozena ze smrti;“
Jahve řídí naše kroky,
jak jinak bys ty sám
mohl vědět, kam jít?
Trůn Jahveho lze založit
jen na dobrotě,
říká Písmo.
a tak tomu je… proto neříkejte: „s čí autoritou přišla,2 aby k nám mluvila?“ Já jsem její Autorita a tato Autorita přišla, aby řekla posměvačům:3 „vykáži vás z vašich míst a pozvednu pokorné, abych je rozeslal a evangelizoval odkřesťanštěný lid;“ zhluboka jsem si povzdechl, když jsem šel kolem těchto posměvačů; jejich duch je úplně zarostlý kopřivami; když jsem se díval na Vinohrad,4 který jim5 Můj Syn Ježíš Kristus svěřil, opět jsem si zhluboka povzdechl: „kde je hostina s vybranými víny? plná hojných a šťavnatých pokrmů, vybraných ušlechtilých vín? je to to samé místo, kde kdysi rostly tisíce keřů vinné révy?“
ach, pokolení, jak je Mi tě líto! tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako žebrák;6 „jez med,7 protože je dobrý; med, který kane z plástů, chutná sladce a zachrání tě!“ pravím Já; ale nikdo doopravdy neposlouchá, pouze zbytek touží naslouchat;
byl zbudován Dům Moudrostí, vykoupený Drahocennou Krví; náhle se vynořila Satanova pomsta, aby Jej zničila; „koho pošlu vykonat dílo zkázy? proč neposlat Šelmu a její následovníky, aby bořili a rozdělovali, aby znesvětili a odstranili to, co je Nejsvětější…“
když přišlo protivenství, přišel jsem na pomoc, ale z představených Církve nikdo doopravdy nenaslouchal; „je to jen soukromé zjevení, nemusíte tomu popřávat sluchu,“ říkali;
zatajit Můj Hlas je smrtelný hřích; stále dokola Mě prosívat a kriticky zkoumat je v Mých Očích odporným hříchem; jednoho dne vaše nedůvěřivost řekne: „ale podívej se, my jsme nevěděli; my jsme nevěděli, že urážíme Tvé Milosrdenství;“ skutečně jste uráželi Mé Milosrdenství; nejen, že jste uráželi Mé Milosrdenství, ale kvůli vaší nedůvěřivosti se silám zla podařilo upevnit svoji pozici a vyplenit Dům, který Můj Syn vykoupil Svou Drahocennou Krví; a běda! jak důmyslně dokážete obejít Má Slova, abyste ospravedlnili svou nedůvěřivost!
uvědomujete si, že jste se posadili na Můj Trůn? uvědomujete si, že se stáváte nepřáteli celého lidstva, protože Mi kladete překážky a znevažujete Má Slova vyřčená Mými proroky a bráníte jim v tom, aby Mému lidu oznamovali Mou Vůli, shromažďovali jej a sjednotili Dům Mého Syna?
neslyšeli jste: „chybějí-li vidění, žije lid bezuzdně; šťastný, kdo zachovává Můj Zákon;“8
Modlím se za toho, kdo k tobě zvolal: „Mé srdce z toho nakonec pozbylo odvahy kvůli vší té námaze, kterou jsem pod sluncem vynaložil.“
a Já mu řeknu: „nelopotil ses nadarmo; nemám zalíbení v tomto rozdělení, které je těžkým hříchem, vždyť jednota není mimo váš dosah;“ z mnoha srdcí vyjde mnoho překroucených slov, ale což taky nevolám? když ztrácíte odvahu, obraťte se ke Mně…
„Moji služebníci jsou formováni Mými Slovy,“ řekl Můj Duch Davidovi; a poznáte je, když mluví a podle toho, co říkají; toto pokolení hyne, nemám tedy zasáhnout v takovém odpadlictví? pustošitel ničí Naše Vinice, plení Písmo a vy to víte; nemám zasáhnout? hleďte! Moji Ábelové naříkají v poušti; Moji vyslanci míru hořce pláčou nad tvrdostí vašich srdcí, tak jako Můj Syn hořce plakal nad tvrdostí srdce Jeruzaléma, který pronásledoval každého proroka…
Jak dlouho ještě, Pane?
dokud se nenaučí, jak zvolat:
„požehnaný, jenž přichází
ve jménu Páně!“9
a tobě, Vassulo, říkám: mám z tebe radost, když střežíš a nezapomínáš na Má Slova, která tě formovala a skrze tebe ostatní; měj oči otevřené, abys kontemplovala Mé nezměrné poklady a Mé divy obsažené v Mých Slovech; řekl jsem, Má Vassulo, že kontemplovat světlo Mé Slávy je nade všechnu teologii; což je na světě něco většího než pronikat do vašeho Boha a radovat se v Jeho Přítomnosti? co je na světě většího než vidět Mě, Plnost Božství? ten, který je oděn Velebností a Mocí, k vám mluví; stojím nade vším a vládnu ve výšinách Slávy, a proto byste měli právě tam bez přestání upírat svůj zrak a budete spaseni;
to je to, co bys měla toto pokolení neustále učit; jdi a mluv o Mých činech, aby Mi tato generace otevřela své srdce a Já abych jí na oplátku otevřel brány ctnosti; volej k pastýřům střežícím Církev a zeptej se jich: „je tu někdo, kdo zakusil sladkost a dobrotu našeho Pána? je tu někdo, kdo vyniká v poznání Boha?“
jestliže na první otázku odpovíte „ano“ a na druhou „ne“, proč Mě pronásledujete? Já jsem snažně prosil, a vy jste odsuzovali; navštívil jsem vás a zahrnul jsem vás Svým dobrodiním a shovívavostí, ale vy jste Mi nabídli jen aroganci a nepřátelství; klepal jsem na vaše dveře, ale vy jste Mi neotevřeli a postarali jste se o to, aby byla zabedněná i vaše okna; nedali jste prostor svému Pánu; mám teď chválit vaše diskuse a přívaly slov, která Mi v Mých Shromážděních nabízíte? vždyť všechna ta slova jsou samá prázdnota; o co se snažíte? pokořte se dřív, než onemocníte; ať se Má Slova stanou vaším vychovatelem, vaším rádcem a vaším potěšením; a budete žít…
Př 29,18. Pojmem „vidění“ se zde pravděpodobně naráží na prorocký dar. „Zákon“ zde může znamenat prorokovu nauku nebo prostě Boží Zákon.
