12. srpna 1998

(Po třech modlitbách)

ach, dítě!1 dítě Otce a Syna a Svatého Ducha! Já, Ježíš, stojím před tebou;2 Mé potěšení a Má zahrado, v níž jsem zbudoval Své nebe;3

protože se přiblížil den, kdy všichni ti, kdo se bouří proti Mému Božství, mají být zničeni4 a zbaveni všech svých pomocníků, posílám tě do země,5 kde rozšíříš své výhonky až za moře; posílám tě k národu,6 který vzdoruje všem Mým Božským Výzvám ve vaší době a který ve své noci ve chvíli pošetilosti řekl: „musíme něco udělat, abychom této ženě zavřeli ústa;“ pošlu tě tam, Má milovaná, kde pro ně Mé Srdce stále lká jako flétna… pošlu tě k nim, aby olivovník znovu nesl své olivy a réva své plody;7 ….

Ó, strážce8 Věže! jak dlouho ještě budeš požírat svou kořist? ale všechny tvé nenávistné hrozby budou nadarmo…9 a ty, který pálíš kadidlo Šelmě, jak můžeš přijít ke Mně, vstoupit do Mé Svatyně a postavit se před Můj Trůn se slovy: „jsem v bezpečí a mám moc vyvrátit každé království; klidně mohu dál páchat všechny tyto ohavnosti, nikdo mě neviděl;“

Já jsem tě viděl; viděl jsem tě a ukážu tě národům… hleď, jak lživým perem svého klanu falšuješ Můj Zákon a Mé Ustanovení Eucharistie! můžeš stále ještě říkat: „Kristus nevidí?“ jak to, že ty, který říkáš „vidím“, nevidíš či nepoznáváš svého Spasitele a své Dědictví? vždyť i krtek vidí lépe než ty a poznává svou noru;

pojď a lituj, nebo nejsi schopen litovat? čiň pokání a prolévej slzy lítosti; pojď a lituj z celého svého srdce a Já tě něžně napravím a odpustím ti všechno, co jsi udělal;

přestaň zarmucovat Mého Svatého Ducha; nenávidím pýchu a aroganci, ale když budeš litovat, neboj se; vidíš? tvůj Vykupitel k tobě vztahuje Svou Ruku; Svatý, který ti dal tvé kněžství a ozdobil tě královským rouchem, svěřil ti znaky moci, abys pásl Jeho stádo, ti teď jako otec svému synu říká: „z území Šelmy, Můj synu, nezdědíš nic, ale ode Mě, svého Pána, dostaneš věčný život: Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví;“

zdalipak od tebe uslyším tato požehnaná slova:

„jásám radostí ve svém Pánu; má duše se raduje v mém Bohu třikrát Svatém, protože mě oblékl rouchem spásy, do Svého Božství mě oděl; a jako ženich zdobí svou nevěstu, korunoval mě věncem, který nevadne; jako nevěsta ozdobená klenoty jsem byl oděn Jeho klenoty; ať se nyní Bůh ve Své Trojičné Slávě raduje ve mně; ať Jaro10 rozkvete v mém srdci a v mých kostech; ach, jak se má duše raduje z Jeho Božství, které bude znamením mého zbožštění;

Ty, který každý rok zdobíš zemi a oživuješ její vyprahlost, proměňuješ ji v záhon květin všech barevných odstínů, přijď a ozdob mé srdce a proměň je v jaro, aby se všichni andělé radovali a řekli: „hleď! má v sobě Jaro Jahveho! Ženich všeho tvorstva teď může vstoupit do Své zahrady, do Svého Ráje; a nyní se v něm může Pán pánů radovat a s obdivem hledět na Svůj Vlastní odraz; krása a sláva náleží Nejvyššímu; Roucho Slávy,11 neotálej obléci své dítě do Královského Purpuru;“

milostivě mě vyslyš a osvoboď mě od Mého tak ubohého těla, které mi vládlo a udělalo ze mě vězně této země a jejího majetku; přicházím před Tvůj Trůn, abych ti na důkaz své lásky nabídl své srdce,12 jedinou věc, kterou vlastním; ach, obdivuhodný Ženichu, proměň mé srdce v čisté srdce a zbožšti mě božskou mocí Svého Svatého Ducha, Parakleta, Božského; ať ve mně nyní zazáří jako Parusie, a má duše bude žít a oslavovat Tvé Trojičné Božství;“

poté ti Já, Ježíš Kristus odpovím a řeknu: „odměním tvou pokoru tím, že nechám zkázu, aby pozřela sebe samu; už nebude tvým temným společníkem, protože jsi teď zlo nahradil láskou a tmu jsi vyměnil za světlo; a i když budeš dál žít ve svém těle, tvůj duch se bude procházet v nebi a tvé srdce, které jsi mi dal, se za Mě provdá; ano, Mé dítě, protože tak, jako se ženich raduje ze své nevěsty, tak se bude tvůj Bůh a tvé Všechno radovat z tebe; od této chvíle ti bude Bezmezná Dobrota vlastní;“

…a tobě, Má Vassulo, říkám: v příhodné době tě k nim pošlu a ty se jim představíš; nyní tě propouštím, Mé potěšení, abys také zastala své další povinnosti;13

Ráda bych byla jako Marie,
a ne jako Marta;
jsem šťastná, když sedím u Tebe,
Obdivuhodný,
raduji se a oslavuji Tvou Přítomnost.

nestěžuj si, Vassulo, raduj se ve Mně; poslyš, potěší tě, když ti řeknu, jak jsem tě ve Své nevýslovné Lásce, kterou k tobě mám, zasadil jako smaragd do Své královské koruny? potěší tě, Má Vlastní, když ti řeknu, že jsi Můj věnec voňavých květin, které nikdy nevadnou, protože zdobí Mou Hlavu, a že jsi pro Mě jako líbezná hudba v Mých Uších? utěší tě, když ti řeknu, že ses stala Mým duchovním trůnem a že Mé návštěvy u tebe jsou jako vůně nejjemnějších parfémů Mně věnovaných?

Pán potřebuje šlechetné srdce; už tolikrát Mé Oči spočívaly jen na tobě a pouze na tobě; ach, Vassulo!

ach, můj Nejvyšší Pane!
mé oči jsou upřeny na Tebe,
stejně jako celá má mysl a mé srdce…
vskutku jsi získal mé srdce
Svou Božskou Láskou
a Svou královskou štědrostí.

a ty Mé;

Jsi mé jediné potěšení!

a ty, Má Vassulo, ty jsi Mé jediné potěšení, když Mě tvé oči hledají horlivě, s vroucností a s láskou… mít Mě ve svém srdci je Život;

Život jsi Ty…

Mé Dílo,14 skryj se ve Mně a raduj se ve Mně, tak vstup do radosti svého Spasitele; Já, Pán, ti odhalím více ze Svého Srdce;

pojď, žehnám ti;


1 Ježíš vypadal velmi radostně.
2 Zároveň jsem uslyšela slovo „Jsem“.
3 Zároveň jsem slyšela slovo „Království“.
4 Pochopila jsem, že spíše bude zničena „idea“ než samotní rebelové.
5 Itálie.
6 Řím, „Věčné město“.
7 Zde nastala pomlka, jako by Kristus přemýšlel, poté pozvedl Svůj Hlas jako Soudce…
8 Ježíš mluvil ke konkrétní osobě.
9 Poté se obrátil na někoho jiného.
10 Zde to znamená: „Bůh“.
11 Andělé volali k Bohu: „Roucho Slávy“, neboť o tom, kdo je v milosti posvěcující, lze říci, že je oblečený v Krista.
12 I svobodnou vůli.
13 Domácí práce, samozřejmě…
14 Všichni jsme dílem Jeho stvoření, ale tady to také znamená proměněnou bytost, kterou ze mne Pán učinil: mé obrácení.