3. listopadu 2020

Pane, jedině Ty nás můžeš vtáhnout do pokojné a tiché kontemplace; vtáhni nás do ticha Svého Srdce, kde může být pozvednut náš duch, aby vnímal Tvou Svatou Přítomnost a slyšel Tvůj milostný šepot, který nás učí modlit se Modlitbu Sjednocení;

přitáhni nás blíž k Sobě, do kontemplativní modlitby, která je sice beze slov, ale pozvedá naši duši, aby stoupala do výšin Tvé slávy, aby unikla všemu, co jí tento svět nabízí, a umožňuje nám proniknout do samotných hlubin Tebe, mého Boha;

ach! dcero, Mým jediným přáním je, aby ses rozplynula ve Mně! a abych odstranil vše, co není láska! Já budu podněcovat tvoji touhu, Má lásko, abych udržoval tvoji touhu živou, tvoji touhu proniknout do hlubin Moudrosti, do samotného nitra Mne, tvého Boha;

žádal jsi nás, abychom upřeli svůj zrak pouze na Tebe, abychom oddělili našeho ducha od pozemských věcí a dychtili pouze po věcech nebeských, které trvají věčně, které nikdy nepominou; když jsi byl na zemi v těle, tak jsi mluvil s Otcem o Svých učednících slovy, „oni nejsou ze světa, jako ani Já nejsem ze světa“ (Jan 17,16), uč nás, abychom byli jako oni, odděl nás od světa, abychom náleželi pouze Tobě a ne světu;

nevěděla jsi, že když ses oděla do Mne jako do zářivého Roucha, které tě činí odlišnou od zbytku světa, tak už tomuto světu více nepatříš? nevěděla jsi, že jsem vždy s tebou, s tou, která Mě pila a přijímala Mne jako božský Pokrm?

učil jsi nás, jakým způsobem k Tobě máme přistoupit a být znovuzrozeni z Tvého Ducha, učil jsi nás, že máme opustit vřavu a neklid tohoto světa, který tak zneklidňuje naši duši, abychom tak byli schopni, v této harmonii znovuzrození, porozumět Tvé Vůli; dnešní svět se kvůli své hříšnosti nikdy nepřestane zmítat, naplněn bezcílným chaotickým neklidem, bezohledností a násilím;

ty, kterou jsem vlákal daleko do pustiny, abych byl s tebou sám, neboj se Mě, protože Já ti ukážu, že Má Láska je opojnější než lahodné víno, a že tě provoní nardem a nejjemnějšími vůněmi; pak budu stát před tebou jako sloup kadidla, oděn Důstojností, zatímco tvé nesmělé srdce bude ke Mně volat: „vdechni na mne Své kadidlo, obmyj mě Pramenem Vody Živé, Původce Života, zaplav mne jako proudy vodopádu Svým požehnáním!“

ach, Pane! vyléváš na moji nehodnou duši tolik požehnání! po všechny tyto roky jsi nás žádal, abychom se s Tebou smířili, a až nastolíme Mír v našich srdcích a sjednotíme je s Tvým, se od Tebe nikdy nevzdalovali; co je skryto za Tvým Závojem?

za Mým Závojem je skryto Mé Božství; Já dávám Svůj Pokoj všem, kdo přicházejí v pokoře a lásce a chtějí se se Mnou smířit; na oplátku je žádám, aby přinášeli Mému lidu poselství pokoje; tito tvůrci pokoje, které jsem pomazal olejem radosti a které jsem poslal, se budou vznášet nad národy jako holubice s křídly pokrytými stříbrem, aby na všechny národy jako déšť vylévali klenoty Mé zachraňující pomoci, aby tak všechny národy zakoušely důvěrné a slastné útěchy Mého Nejsvětějšího Srdce;

pouhý Tvůj letmý pohled bezpochyby projasní naši duši a dodá nám odvahy, a my, v těchto chvílích blaženosti, svedeni Tvou Božskou Láskou, k Tobě pevně přilneme z obavy, abychom Tě znovu neztratili; Tvůj Duchovní Svět je náš Život, Tvé Království je náš Domov, a mají mnohem větší cenu než všechny poklady světa; Ty jsi Nevyčerpatelným Pokladem našeho života, nevyčíslitelným Bohatstvím, Radostí našeho srdce, jasným světlem naší duše, drahocennou Perlou, Ty jsi Sám Život!

přesně, Moje žačko, uchovala jsi Mé Slovo v sobě živé, neboť Já jsem Ten Jediný, kdo tě může učinit šťastnou a milovat tě skutečnou, bezpodmínečnou Láskou; ti, kdo Mne objevili, Mne mohou přirovnat k drahocenné Perle, k Nevyčerpatelnému Pokladu, ke Stromu Života; Má záře obklopuje každého, kdo je sjednocen se Mnou a stává se jedním se Mnou, rozpuštěn v Mém Světle; protože Já jsem Světlo světa; Já jsem jako křišťálově se třpytící živý Pramen, který vyvěrá jako proud světla podobající se vodopádu drahokamů, vylévajících se z Mého Trůnu na tuto zem; kdokoliv Mne pije, bude ještě více žiznit; ti, kdo Mne pijí, jsou Mými navěky, neboť se v nich stávám Životodárným Pramenem;

ach! musím se ještě tolik učit! Vykupiteli a Ženichu: žádal jsi nás, abychom aspoň na krátkou chvíli byli s Tebou sami a těšili se v soukromí ze Tvé Přítomnosti; veď nás do ticha pouště, kde budeš něžně mluvit k našim srdcím, Ty a já, já a Ty, sami, kde budeme mít v soukromí, pod hvězdnou oblohou, radost jeden z druhého; mám ráda, co jsi tehdy řekl o Izraeli Svému proroku Ozeášovi: „proto ji svedu, zavedu ji na poušť a budu promlouvat k jejímu srdci;“ (Ozeáš 2,16)

v těchto chvílích soukromí, daleko od vřavy světa, daleko od jeho chaosu, se pak budu těšit z Tvé Otcovské a Důvěrné blízkosti, neboť do mne budeš v této poušti vlévat Porozumění a Poznání Sebe Samého, které převyšuje jakoukoliv pozemskou moudrost a schopnosti, které bych nabyla, pokud bych náležela tomuto světu; můj nezájem Tě poznávat a rozumět Ti bude minulostí, bude pohřben v zemi zapomnění, budu-li teď kráčet po Cestě, kterou jsi pro mě připravil…

na této poušti obdržíš více než toto; budeš znovuzrozena ze Mne skrze milost, která převyšuje vše, co si lze představit, a poté, co promluvím k tvému srdci, tvá duše pohrdne vším, co nejsem Já; ano, budu lákat ty, kdo se bezcílně potulují po této zemi jako temné stíny, jako saze, které znetvořují jejich duši, takže připomínají Smrt, budu je vábit do pouště, a když budu mluvit k jejich srdci, jejich duše, dotčena Mou Něžnou Láskou, ve Mně roztaje a oni se Mi odevzdají; oději je tím, co jim schází, začnu je odívat Vírou, nepřítelem Mého Nepřítele, který nesnese pohled na zářivý jas Víry, a od této chvíle se bude takováto duše držet pouze Mého Slova a Já budu v této duši růst, zatímco ona se bude menšit; pak bude naše duchovní jednota dokonalá; této duši bude v Mé Přítomnosti naprosto zřejmé Mé vroucí přátelství, fascinována Mými Slovy, neboť budu mluvit čistě duchovním jazykem a napájet ji Poznáním a Porozuměním Mě Samotného; Mé metody, jak pozvednout duši, jsou citlivé, vlévají do jejího nitra paprsky Mého Božství;

ve Svých Poselstvích, která mi dáváš, Pane, jsi řekl, že pouhým Světlem Tvé Přítomnosti nabývám Moudrost a získávám Boží přátelství, kterým mě On obdarovává prostřednictvím Poučení, prostřednictvím darů, které osvěcují mé myšlenky a skutky božským Poznáním a Porozuměním, darů, které jsi nám vždy chtěl nabídnout…

Já, Ježíš, jsem Zdroj tvého života; Duch Svatý ve Své milostivosti je Svědkem, který tě zná, vyučuje a osvěcuje tvé myšlenky; dnes pozvedám apoštoly lásky, kteří jsou naplněni láskou, aby vyšli dosvědčovat světu, že Mě mohou poznat všichni lidé; dnes, ve vaší době, Má milá dcero, jsem tě pozvedl, aby ses těšila z Přítomnosti Ducha Svatého a aby skrze Ducha Svatého tebou vyslovená slova zapalovala ty, kteří naslouchají, protože budou pronášena s mocí a s důvtipem; tak ať každá duše zvolá v této poušti jako svatý Petr na hoře Tábor: „Mistře, je dobře, že jsme zde s Tebou;“ (Mk 9, 5 a Lk 9, 33)…

mým potěšením jsi Ty, Tvá věrnost trvá od věků do věků, ponech mě uzavřenou ve Svém Srdci; Ty Sám sis mě vyvolil ještě před mým narozením, abych byla Tvým poslem, proto dovol Svému Svatému Duchu, aby mě obezřetně vedl ve všem, co podnikám, a aby mě chránil pod Svými Křídly; pak s potěšením přijmeš vše, co vykonám;

jako Král, který uděluje příkazy, Já, který jsem též i tvým Ženichem, budu zajišťovat úspěch všemu tvému počínání tak dlouho, dokud zůstaneš sjednocena se Mnou; po všechny tyto roky jsme cestovali společně a Já jsem ti ukazoval Své Království; řekni Mému lidu, že jim bohatě vynahradím všechno jejich úsilí, které vynakládají při rozšiřování Mého Poselství; všechny vás miluji! ic