1. listopadu 1996

Můj Spasiteli, vzdávám díky
Tvému Svatému Jménu
za Tvoji Lásku a Tvé divy;

ale chtěla bych Ti říct,
že někdy ztrácím odvahu,
a v mé ubohosti,
která je zapříčiněná mým hříchem,
cítím, jak se kolem mne zvedá vichřice,
která se obrací proti mně,
jako vzdouvající se vlnobití;
a já křičím: „Ó, co mám dělat?“
A ještě než se vlny utiší,
má duše znovu zakouší Pokoj…

neboj se; snaž se jen, aby ses Mi líbila; neodpírej Mi, abych mohl být s tebou i takovýmto způsobem, jenom ty a Já…

buď Mou poutnicí, poutnicí Mého Srdce, a zůstaň v Mém Srdci navždy; ujišťuji tě, že tvá duše se bude radovat ze slastí Mého Nejsvětějšího Srdce; Mé Rty tě budou stále sytit a Mé Srdce tě bude stále milovat a utěšovat; každý krok, který učiníš, bude vykonán se Mnou, tvým Spasitelem;

jsi nyní šťastná, když jsi takto se Mnou, dcero Mého Srdce?

Pane, dodnes, po všech těch letech rozhovorů s Tebou, jsem stále omámena a nechápu Tvou volbu! Byla jsem mrtvola bez jakékoliv důstojnosti, a kdo mne přišel navštívit? Nepřemožitelný, Nejvyšší! A Ty se mne nyní ptáš, jestli jsem s Tebou šťastná?

ano, ptám, dcero…1

Nikdy jsem si nic z toho nezasloužila a nenapadá mne jediná myšlenka, která by byla hodná Tvého Daru, neboť Ty Sám jsi tím Darem;

Ty jsi má radost, můj pokoj,
mé kadidlo, můj úsměv, můj smích,
Ty jsi mé potěšení, můj život,
můj dech, světlo mých očí,
Ty jsi můj otec, má matka,
mé dítě, můj přítel,
Ty jsi můj Pán a můj Bůh!
Ty jsi záře mé duše
a nelze Tě k nikomu přirovnat,
ano, umírám štěstím, když jsem s Tebou!

ano! miluj Mne a dávej Mi přednost před čímkoli a kýmkoli; v Mé společnosti budeš zakoušet veškerá dobra; Má přítelkyně a Má sestro,2 nebude to příliš, když ti položím další otázku?

Ne, můj Pane;

Vassulo, je Můj Zákon tvým potěšením?

Ó, ano!
Tvůj Zákon jsi Ty Sám,
celé Tvé Bytí
a všechno, co jsi;
Tvůj Zákon, můj Spasiteli,
je mým Životem.

slyšel jsem Mého Ducha mluvit tvými ústy, a proto i ty jsi Mým potěšením; ať lidé poznají, jak Svou Láskou pozvedám duše k Sobě…

nyní poslouchej, Vassulo, a upřímně odpověz na poslední otázku: nakonec budu triumfovat Já, ale zatím musím trpět a snášet všechny triumfy Satanovy; triumfy nazývám všechny případy, když se mu podaří uvrhnout duši do záhuby; Moje otázka tobě zní: „můžeš Mně, svému Bohu, udělat radost a být jako lilie?“

Co Ti může dát prostá lilie?3

lilie se nestará o zítřek; každý den má dost vlastních starostí; můžeš svým staráním sama cokoli změnit? řiď se Mými plány, které jsem pro tebe připravil, a zcela Mi důvěřuj! chceš tedy být jako lilie?

Jestliže se Ti to líbí, ano.

ztrať se v Mém Objetí; zemři sama sobě a zřekni se sama sebe, abys mohla uchopit Můj Kříž spolu se Mnou; přilni k Mému Kříži a společně, Já a ty, Ho budeme sdílet pro spásu duší; skrze Svůj Kříž jsem zvítězil a dnes budu opět triumfovat nad Satanovými plány; buď se Mnou zajedno a dovol, abych tě nesl;

Já, Ježíš, ti žehnám; ic


1 V tuto chvíli jsem byla uchvácena Kristovou prostotou a způsobem, jakým to řekl, jako dítě.
2 Myslím, že Kristus mne úmyslně nazval „sestrou“, protože jsem Mu neřekla, že je mým Bratrem.
3 Byla jsem Jeho otázkou překvapena.