18. února 1995
(Dháka)
Pane!
Právě tak jsi mě vychoval.
Štěstí je připraveno pro ubohé a chudé.
Tak jsem mohla pozorovat,
co je očím neviditelné,
není-li mu to dáno shůry.
pokoj s tebou; nemohl jsem se dívat na to, jak hyne květina-Mého-Srdce;1 nemohl jsem tě navždy vidět raněnou slepotou, Mé Srdce je tvým příbytkem a tvou spásou; jak bych se mohl dívat na mrak, který vrhá stín na Můj stan a mlčet? stačil jediný závan Mého Dechu, aby odvanul, co zastiňovalo Můj stan2…
a teď, jedna otázka: stále ještě chceš pokračovat ve všem, co jsem ti dal a evangelizovat s láskou pro Lásku?3
Ano, Pane.
říkej: „ano, Pane, ale s vnitřním zápalem, s horlivostí pro Tvůj Dům a Tvou Slávu;“4
obnov tedy svůj slib věrnosti Mně,5 a Já obnovím Své milosti tobě… budu na tebe dál vylévat Své milosti a Svá učení; buď Mým potěšením a tiš Mou žízeň, uvědom si, co jsem ti dal;6 Mou radostí je dávat…
připomeň svému rádci,7 jak Mě těší oběť; štědrost je také příjemná Mým Očím; rád bych vám oběma připomněl, jak důležité je držet krok se Mnou,8 jak naléhavé je Mé Poselství; stojíte na počátku velikých událostí, které přijdou; dejte se do díla celým svým srdcem; buďte jeden ke druhému laskaví; vlažnost ve vaší práci se Mi nelíbí;
ach, co jsem vám ještě mohl dát a nedal? dal jsem vám tento Nevyčerpatelný Poklad, který byl skrytý očím lidstva a byl odhalený jen Gertrudě;9 tento Poklad naprosto uchvátil její srdce, tento zázrak upoutal její pohled;10 tento Nevyčerpatelný Poklad byl zachován pro vaše časy: konec časů; Mé Nejsvětější Srdce schraňovalo tato bohatství pro vaši generaci; nyní chápeš, Má Vassulo, proč jsi pro ďábla tak důležitá a proč jsi jeho hlavní cíl určený ke zničení!
Teď to chápu, Pane.
nikdy tě neopustím; pracuj se Mnou11 a těš Mě; Já jsem tvůj Život… modli se, aby se Zlý neodvážil přiblížit k vašemu spojenectví12 … modli se za dokončení svého díla; modli se a pros Otce, aby tě udělal dokonalou; Já, Ježíš, vám oběma žehnám a pamatujte si: mějte důvěru jeden ke druhému, žehnejte si navzájem a buďte příkladem toho, jaká má být jednota! buďte jedno;
(Poznámka: Svatá Gertruda je často nazývána Velikou, protože byla jednou z největších mystiček katolické církve. Přestože žila téměř o čtyři století dříve než Svatá Markéta Marie, byla velmi oddaná Ježíšovu Srdci. Její kniha „Hlasatel božské něhy“ („The Herald of Divine Tenderness“), je živou básní o Boží Lásce, lásce, která je vždy spojena s Nejsvětějším Srdcem.
Jedna z jejích nejznámějších vizí se týkala Kristova Srdce. Tato vize jí byla dána na svátek Sv. Jana Evangelisty. Ve své knize o sobě mluví v třetí osobě.
Čtení ze Sv. Gertrudy:
Když byla jako obvykle plně ponořená do modlitby, zjevil se jí učedník, kterého Ježíš tolik miloval, a kterého by proto měli milovat všichni. Ona mu pak řekla: „A jaké milosti se může dostat mně ubohé, v den tvého svátku?“ On odpověděl: „Pojď se mnou, jsi vyvolená mého Pána, spočiňme na Jeho hrudi, v níž jsou ukryty všechny poklady blaženosti.“
– Pak ji vzal k našemu Pánu a oba se položili na Jeho Srdce. Tam objevila tento Nevyčerpatelný Poklad, který choval ve Svém Srdci. Když se ptala evangelisty, proč tento Poklad nebyl dán předtím nebo proč o něm evangelista nemluvil, Sv. Jan řekl:
„Mým posláním bylo předat Církvi v jejích prvních dobách jednoduché sdělení o nestvořeném Slovu Otce, aby o něm celé lidstvo mohlo rozjímat do konce světa, ale aniž by ho někdo mohl plně pochopit.
Ale slova o tepání Ježíšova Srdce byla rezervována pro moderní dobu, aby až svět, starý a chladnoucí vůči lásce Boží, o těchto věcech uslyší, mohl být znovu zapálen a jeho vlažnost pomine.“
(Sv. Gertruda (1257-1302), Legatus Divinae Pietatis, svazek IV, kap. IV))
