25. listopadu 1994

(Francie)

Můj Pane!

Já Jsem;

opři se o Mě… pokoj, Mé dítě; poslouchej a chápej: spolehni se na Mou mocnou sílu a Nekonečné Milosrdenství; mluv tak, jako Já jsem mluvil k tobě; sleduj jádro Zákona;¹ připomenu ti všechno, co je třeba říci;

(Pak mi Kristus předal toto poselství pro Francii.)

v těchto dnech jsem si oblékl žíněné roucho, abych dal najevo Svůj žal; nevšimli jste si, jak jsem začal prohledávat poušť, abych našel Svou nejstarší dceru?² jestliže jsem se tě dnes vydal hledat do pouště, je to proto, abych ověřil ryzost tvého jména, protože tys byla první povolána, abys šířila Mou Lásku;

nikdy nezapomenu, jak jsi byla Mou pýchou a Mou chloubou a jak jsi bývala poslušná; co se stalo s tvou někdejší velikou horlivostí? kdysi jsem se odvolával na tvé srdce; jak jsi mohla zapomenout na všechny milosti, kterých se ti ode Mě dostalo teprve včera? jsi dědičkou, Dcero-Mé-Církve, jsi dědičkou Mého Království; přišel jsem k tobě, abych oživil tvou oddanost Mému Nejsvětějšímu Srdci, prostřednictvím slibu;³ Dare-Mého-Otce! dávná strážkyně Mých Zájmů, nenuť Mě říci: „Mé vlastnictví bylo prodáno a zaplnili je správcové; místo toho, aby dovolili Mému Duchu zůstat ve Svém sídle, Mé sídlo teď řídí tělo;“ vrať se ke Mně a naprav opět své srdce; lituj a uznej svou vinu v Přítomnosti Mého Otce a odpovím na tvé volání lítosti;