23. září 1991

Po celý den po Tobě vzdychám,
můj Jahve, můj vlastní.
Na Tvou lásku, kterou jsi mi projevil,
nemohu zapomenout. – Nikdy –
Tvou Laskavost, můj Jahve, můj vlastní,
si budu připomínat, pokud budu žít.

Chřadnu láskou k Tobě,
můj Jahve, den za dnem,
a už se nechci více spolčovat
s tímto světem, který Tě zraňuje,
a vědět, že jsem první mezi těmi, kdo Tě zraňují…
Má duše chce hlásat světu všechny Tvé divy
a mé nohy se chtějí rozběhnout
až na vrcholky hor
a provolávat do světa:

„Tvůj Stvořitel je Tvůj Choť!
Jahve Sabaoth je Jeho Jméno.
Ano, jako opuštěnou a sklíčenou ženu
tě povolal Jahve, jako ženu svého mládí,
jež byla zřejmě zapuzena, říká tvůj Bůh.“1 
Přesto se bojím,
ó, můj Jahve, můj Abba a můj vlastní.

Má duše teskní
a chřadne touhou po Tvém Domě
a to je to jediné, po čem teď toužím,
být s Tebou. Proto se mě neptej,
proč je můj duch sklíčený,
vždyť mé vzdechy pro Tebe
nejsou žádným tajemstvím
a znáš všechno, po čem toužím:
má duše na Tebe čeká, můj Jahve,
přijď a zmocni se mě, přijď a strav mě.

Vassulo… neschovávej se, Mé dítě2… dcero Egypta, ustanovil jsem tě jako zkoušku ryzosti mnoha národů a jsi pro Mě drahocenná; nevykládej si to špatně, nepotřebuji tě a nejsi ani nepostradatelná pro toto dílo; ale to, že jsem vyvolil tebe, úplné nic, Mě oslavuje a tebe očišťuje; a pak, všechno, co vlastním, chci sdílet s tebou; neboj se; když hlásáš Má Poselství, Můj Svatý Duch tě naplní Mými Slovy a ty je budeš směle přednášet; teď jdi k těm, ke kterým tě posílám, neopustím tě, ani tě nenechám neobydlenou; Můj Svatý Duch je tvým Průvodcem a tvým Rádcem;

teprve jsem začal sklízet Svou Úrodu… sklízej se Mnou… nezasévala jsi tuto Úrodu; Já jsem zasel v tobě a teď chci zasévat všude; teď, když úroda dozrála, od tebe pouze chci, abys ji se Mnou sklízela, Má dcero; nabídni svou účast jako oběť, nežádám mnoho…

…co vidíš, dcero?

Svatou Tvář Tvého Syna, zmučenou bolestí. Jeho Tvář vypadá jako na Svatém Plátně.

není to dostatečný důvod k tomu, abys pokračovala a obětovala trochu svého času a energie? podívej se znovu, dcero… co vidíš teď, Vassulo?

Vidím něco jako kupovitý červený mrak, jak zaplňuje oblohu, vznáší se nad námi, přitom se šíří jako mlha a zabírá stále větší část oblohy. Rozšiřuje se pozvolna, ale vytrvale.

piš: „jako úsvit se po horách rozestírá početný a silný zástup, takový, jaký nikdy nebyl, takový, jaký po něm nikdy nebude, od pokolení do pokolení;“3 ano, je to blízko… a co vidíš nyní, Vassulo?

Živé lidské pochodně.

podívej se pozorně na tyto duše, které jsem stvořil… nikdy se nedostanou na Místo, které jsem pro ně připravil; tyto duše jsou v moci Satana a nebudou se podílet na Mém Království ani na Mé Slávě, směřují do zatracení… řekni Mi, odepřel jsem některé duši Svou Lásku, Svou Slávu a Své Království?

– Ne, Pane.

ale ony se rozhodly nemilovat Mě a dobrovolně následovaly Satana; ze své vlastní svobodné vůle zpřetrhaly svazky našeho spojení; a teď se znovu podívej, Vassulo, co vidíš?

Ó, Pane, Ženu, sedí na bílém kameni. Vidím Ji zezadu, má dlouhé černé šaty a také Její Hlava je zahalena dlouhým černým šátkem. Zdá se, že má velký zármutek a je zdrcená Svou bolestí. – Vidím samu sebe, jak se k Ní blížím, pozvedla Svou Tvář a já jsem začala plakat s Ní. Je to Ježíšova Matka, naše Matka. Její Obličej je velice bledý a plný slz. Když mě uviděla, vztáhla ke mně Svou levou Ruku a přitiskla ji na mou paži.

Já jsem Žena Smutku, která dobře zná utrpení; jsem ta, která pro vás znovu získá: Naději; Já jsem ta, která Svou patou rozdrtí hlavu hada; Mé Oči v těchto dnech bez přestání pláčou, Mé Oči jsou zarudlé kvůli vám, Mé děti;

Vassulo, Má dcero, nezacpávej si před Bohem uši, nebuď hluchá k Mé žádosti; slyšela jsi Můj pláč; bránila jsem tvou věc a vždy budu; když tě Pán k Sobě poutá, je to z Lásky, aby vylil Své Srdce do tvého srdce; dnes4 ti na oplátku bude podán Jeho Kalich, neodmítej ho pít, nesmíš váhat; vaše ulice jsou potřísněny nevinnou krví a Naše Srdce jsou zdrcena bolestí, toto je důvod Mých Slz, proto prolévám Slzy, to je důvod, proč se s tebou bude Pán dělit o Svůj Kalich;

zrada brání jednotě mezi bratry, neupřímnost srdce působí, že Boží Pohár překypuje; překroutili Tělo Mého Syna, rozdělili Je, zmrzačili Je a ochromili Je; připomínám vám všem, že skrze Něho má každý z vás v Jednom Duchu přístup k Otci, ale vy přesto zůstáváte rozděleni ve Jménu Mého Syna; mluvíte o jednotě a pokoji, ale nastražujete léčky těm, kdo je praktikují; Boha nelze oklamat ani Ho nelze přesvědčit lidskými argumenty; Království Boží není pouhým slovem na rtech, Království Boží je láska, pokoj, jednota a víra v srdci: je to Pánova Církev spojena v Jednu ve vašich srdcích; Klíče k Jednotě jsou: Láska a Pokora;

Ježíš po vás nikdy nechtěl, abyste se rozdělili – nynější rozdělení v Jeho Církvi nikdy nebylo Jeho přáním; snažně vás prosím, Mé děti, spojte se srdcem i hlasem a znovu zbudujte prvotní Církev Mého Syna ve svých srdcích; říkám prvotní Církev, protože tato Církev byla založena na Lásce, Prostotě, Pokoře a Víře; neříkám, že máte postavit novou budovu, ale že máte obnovit budovu uvnitř svého srdce; to znamená zbourat staré cihly uvnitř svého srdce, cihly nesvornosti, nesnášenlivosti, nevěrnosti, neochoty odpustit, nelásky, a smířením obnovit Církev Mého Syna; potřebujete velkou chudobu ducha a překypující náruč velkodušnosti, a dokud nepochopíte, že se musíte sklonit, nebudete se moci sjednotit;

– proto, Má Vassulo, se ke Mně připoj v modlitbě, jak jsi Mě předtím viděla se modlit; jsem s tebou, Mé dítě; přizpůsob se přáním Lásky; Ježíš tě nikdy neopustí, buď svou láskou spojena s Ním,

abys Ho oslavovala;

teď, dcero,5 chápeš, proč bys neměla přestat sklízet se Mnou?

vytrvale se modli; žehnej těm, kdo tě pronásledují; tvá hodina ještě nepřišla, Má holubice; budu k tobě něžný, a budu tě o to více milovat; nesnaž se pochopit, co přesahuje tvé možnosti; uchop svůj srp, když vidíš, že Já se chápu Svého Srpu; nezpomaluj svůj krok, pokračuj zároveň se Mnou; když se zastavím, zastav se také; mluv, když ti pokynu, a zůstaň potichu, když se na tebe podívám; vždy braň Pravdu, i kdybys pro Ni měla dát život; občas na tebe budou útočit, ale dovolím to jen proto, aby tvá duše zůstala čistá a poddajná; věz, že jsem vždy vedle tebe; sklízej, když Já sklízím; uč se být trpělivá, jako Já jsem Trpělivý; buď vždy pokorná a nenápadná; svěřil jsem ti Své Zájmy,6 abys pracovala se Mnou a po Mém boku, a ustanovil jsem i další, aby připojili své služby k tomuto dílu;

– Vassulo, Mé dítě, už jen chvilku a tvá duše poletí ke Mně, proto není důvod cítit se sklíčená, jak Mi říkáš; jen musíš zvednout hlavu a podívat se, Kdo přichází až do tvého pokoje, Kdo s tebou stoluje, Kdo se o tebe stará; pros Mě, abych ti odpustil tvé hříchy, abys mohla přijmout Můj Pokoj a měla zase radost; řekni Mým dětem, že brzy sešlu v plné síle Svého Svatého Ducha, aby se o vás staral a vedl vás zpět do jediného pravého Stáda a k tomu, abyste žili

Opravdový život ve Mně, svém Bohu.


2 Doufala jsem, že už nebude potřeba, abych cestovala po světě a vydávala svědectví. Doufala jsem, že Otec bude souhlasit s mým přáním: zůstat doma, rozjímat, milovat Ho, setkávat se s Ním v psaní, setkávat se s Ježíšem ve Svaté Eucharistii, a tak se vyhnout davům.
4 Tzn. v nadcházejících dnech.
5 Opět se ozval Otcův Hlas.
6 Také jsem slyšela „Služba“.