16. července 1991

Můj Pane?

Já Jsem;

maličká, neztrácej odvahu v tomto exilu; jsem po tvém boku, abych ti pomohl nést toto břemeno; pojď a odpočiň si v Mém Nejsvětějším Srdci; učiň je svou Oázou, zatímco přecházíš tuto poušť; neopustím tě ani tě nebudu zanedbávat; jsem tvá Naděje a tvoje námaha nebude zbytečná; nejdražší duše, nabízím ti Svou Trpělivost prosycenou Mou Láskou, ach, co bych pro tebe neudělal…

podél stezky, po které kráčíš, jsem umístil záhon růží; nebudu skrývat, jak tě Já, tvůj Spasitel, miluji; dnes celému lidstvu odhaluji Svou Žárlivou Lásku; odhaluji vám všem Svou Svatou Tvář, abych vám připomněl, že máte být svatí a žít svatě; patříte Mně, utvořeni ze Zdroje Mé Vznešené Lásky, abyste měli svůj věčný základ ve Mně a byli obrazem Mé Božské Přirozenosti, Smrt vám nikdy nebyla určena, ale přiklonilo ses k silám podsvětí, pokolení;

– dcero, Já, Nejvyšší, jsem předvídal zradu Své Církve a rány, které budou zasazeny Mému Tělu; dnes už vám slunce nedává denní světlo ani na vás nesvítí měsíc; Satan pokryl celou zemi svým kouřem; odpadli jste… z Mé Věčné Oběti jste udělali směšnou imitaci, bezcennou náhražku, pustošící ohavnost; zakrýváte Pravdu Lží; provinili jste se rouháním… Má Svatá Přítomnost v Mém Svatostánku vás ruší, proto jste si udělali vlastní zákon, kterým Mě vyháníte z Mého Trůnu;¹ zeptali jste se na Můj souhlas, než jste to udělali? ale toto jsou znamení Časů; vaše velké odpadlictví a duch Vzpoury, kterým je ve vašich dnech Antikrist a ohavnost zpustošení;

ach, Vassulo, uváděj do praxe všechno, co jsem ti dal, a sdílej, Mé dítě, Mé utrpení; všechno, co chci, je láska, věrnost a milosrdenství;

(Ježíšovy rty se zachvěly, zadržoval Slzy.)

cítím se zrazen, tak jako když Mě zradil Jidáš;

Pojď, Pane, a odpočiň si v srdcích, která Tě milují.

květino, říkám ti; tímto způsobem zjevuji lidstvu Svého Svatého Ducha, abych vás zachránil a připomněl vám Své Slovo; Svatý Duch Pravdy je Můj Svědek; Svatý Duch nepřináší nic nového, ale dává vám základní pravdy, které jsem vám dal Já Sám;