20. března 1989

(Lurdy, Francie)

Vassulo, to jsem Já, Ježíš; nedovol podvodníkovi, aby tě klamal; všechno, co jsem ti dal, je Mé;

Svádí mě k pochybám…

proč mu nasloucháš? cvičil jsem tvé ucho nebo ne? otevřel jsem tvé oči, abys Mě viděla, tak proč pochybuješ? Mnozí Mí služebníci obdrželi tytéž dary jako ty, tak proč pochybuješ? Vassulo, Mé jehňátko, jsem tvůj Dobrý Pastýř, který tě vede na zelené pastviny, aby sis odpočinula; chráním tě ve Svém Náručí, sytím tě Svými Ctnostmi, dávám ti spočinout ve Svém Srdci; nikdy z tebe nespouštím Oči; tak proč pochybuješ o Mých Dílech?

Protože já sama nejsem dobrá.

vím, ale dovol Mi, abych tě zdokonalil; vidíš?1 jsem Láska; teď jsme spolu, Já a ty, tvá ruka v Mé Ruce; nepustím tvou ruku, abys pamatovala na Mou Přítomnost;

pojď, my, společně?

Ano, Pane.

dovol Mi to tedy slyšet;

(Později v Lurdech jsme se vypravili do jeskyně, kde se Panna Maria zjevila Sv. Bernadetě. Navštívili jsme Kryptu, která byla prvním kostelem postaveným poté, co začala zjevení. Tam mi Svatá Matka skrze dar vnitřní řeči řekla:)

„Nakonec Naše Srdce zvítězí;“


1  Cítila jsem, jak na mě Boží Láska dopadá jako teplá sprcha. Bylo to nádherné.