1. února 1988

Vassulo, už tolikrát jsem prosila o to,
aby Mi byla zasvěcena Má dcera,
Rusko; úpěnlivě jsem prosila o její
zasvěcení; dnes3

Vassulo, už tolikrát jsem prosila o to, aby Mi byla zasvěcena Má dcera, Rusko; úpěnlivě jsem prosila o její zasvěcení; dnes1 přišel ten den, kdy opět uviděla Světlo; bude slavit tisícileté výročí svého založení;

Vassulo, tvá sestra2  je mrtvá, ale Pán je jí nyní nablízku a vzkřísí ji, a Láska bude milovat Nemilovanou a ona k Němu zvolá: „Ty jsi Můj Bůh a Spasitel!“ při tomto zvolání démoni prchnou; vyděšení démoni se dají na útěk, neboť tento národ se sjednotí a stane se nejoddanějším služebníkem Božím; uzdravená a vzkříšená Boží Silou bude svou svatostí a oddaností Všemohoucímu přitahovat pozornost okolních národů; Rusko se stane symbolem Boží Slávy, Božího Milosrdenství a Lásky; jeho chvalozpěvy a hymny, které jsou tak milé Našim uším, budou stoupat k nebi jako dým kadidla; Láska ho vzkřísí z mrtvých, tak jako tomu učinila před tisícem let;3

Já jsem Pán, Já jsem Vzkříšení; až vzkřísím Rusko z mrtvých, Rusko obnoví Mé dary, svou láskou opět zkrášlí Můj Dům a Já se s ním opět sjednotím; nabídnu mu Svůj Chléb a Své Víno a ono Můj Pokrm neodmítne; přijme, co mu nabídnu, bude jíst Můj Chléb a pít Mé Víno, obnoví se a bude Mě chválit; zahalím ho Svou Nádherou; vznešeně ho ozdobím; dám mu pít ze Svých Vlastních Pramenů a doplním jeho zásoby; Mé Oči na něm spočívají, ach, Vassulo, jen počkej a uvidíš!4 dcero, jak velice toužím po tom vidět Petra, Svého Petra, na návštěvě u tvé sestry…

Povzbuď ho, aby šel, Pane. Připrav mu cestu, je-li to Tvá Vůle.

pojď, působím v mnoha srdcích; Vassulo, modli se, abys nalezla přízeň u Mého Otce; obnovím Svou Církev; běda nevěrným!

Vassulo, rád bych ti připomněl, že jsem to Já, kdo brání růstu stromům vysokým a dává růst stromům nízkým; pojď nyní; my, ano;5 společně, ano;6 ano, Vassulo, nikdy nepochybuj; učil jsem tě vidět Nás očima své duše; Já jsem tvůj Učitel; miluji tě, nikdy nepochybuj;

 

2. února 1988

pokoj s tebou, květino; to jsem Já, Ježíš, tvůj Spasitel; Láska tě našla ubohou mezi ubohými, milovaná! Já, Pán, jsem na tebe vložil Své Božské Ruce a učinil tě krásnou… oslavuje Mě, když se na Mne díváš;7

Ježíši, protivím se sama sobě pro svou ubohost.

co to říkáš, Vassulo!!8 zdá se, že jsi zapomněla, jak jsem s tebou spojen; uvědom si, co říkáš; zapomněla jsi: „spolu, my“?

Ó, Ježíši, tvá trpělivost je Veliká…

miluji tě; pojď a naslouchej Mé Matce;

9jak tě miluji, Vassulo; to Spiti Mou se zitai, i portes ine orthanikhtes yia sena pethi Mou10 to noritero meta ti thefteri praxi;


1 Tzn. tento rok.
2 Rusko.
3 Zde končí poselství Panny Marie.
4 Z Ježíšova hlasu bylo zřejmé, že toho má mnohem více, co je skryto a bude odhaleno. Byl velmi šťastný a nadšený.
5 Náhle jsem uviděla Ježíše sedícího v křesle, Jeho obličej byl překrásný. Zatímco říkal „my“ ukazoval svou rukou na nás oba. Jeho „ano“ mělo poukázat na to, že jsem správně rozlišila Jeho Přítomnost.
6 Toto další „ano“ mě ujistilo, že skutečně v blízkosti Ježíše byla Svatá Maria, která se usmívala.
7 Podívala jsem se na Jeho obraz.
8 Ježíš byl překvapený! (angl. „shocked)
9 Mluví Svatá Maria.
10 Tady jsem se Svaté Matky na něco zeptala.