5. listopadu 1987

důvěřuj Mi, dej se ode Mne vést, kam si
přeji; ponechej svou ruku v Mé Ruce;
neměj strach, povedu tě do samotných
hlubin Mého zraněného Těla; Vassulo,
naplň Má Slova;

důvěřuj Mi, dej se ode Mne vést, kam si přeji; ponechej svou ruku v Mé Ruce; neměj strach, povedu tě do samotných hlubin Mého zraněného Těla; Vassulo, naplň Má Slova;

dcero, neboj se; přeji si, abys zkrášlila Mou zahradu;

Otče, Spravedlivý,
nemohu zapřít svůj strach. Pomoz mi.
Dovol mi, abych získala Tvou Sílu.
Dovol mi růst ve Tvém Světle, v Tobě.
Neopouštěj mě.
Je-li to Tvá Vůle, učiň mě hodnou,
abys mě mohl použít
a abych se směla podílet
na dosažení toho, po čem toužíš.
Prosím Tě, abys Mi ve Svém Milosrdenství
odpustil mé slabosti a nedokonalosti.
Konej, co si Tvé Srdce žádá.
Tvá Vůle se staň, ne má.
Amen.

Láska ti pomůže; pamatuj přece na to, že jakmile bude ustanoveno Mé Slovo, přijdeš ke Mně! už více nesnesu, abys byla tak daleko ve vyhnanství; Má Duše po tobě žízní!

Otče! Působíš mi takovou radost! Jakým štěstím a útěchou jsou Tvá slova pro moji duši! Jsem tak šťastná!

milovaná, ano, miluj Mě, měj touhu po Mně; potěš toto Srdce, které tě hledalo; brzy k tobě přijdu, ale zatímco jsi na zemi, Mi buď nablízku tím, že Mě piješ a jíš, že Mě chválíš a uctíváš; dovol Mi, aby Má radost byla úplná;

neztrácej odvahu, když tě svět odmítá, protože nepatříš tomuto světu, úplně stejně jako jsem Já nepatřil tomuto světu, když jsem byl v těle na zemi; pocházíš ode Mne; Já jsem tvůj Otec a žiji v tobě, jako ty žiješ ve Mně; cti Mé Jméno, oslavuj Mé Tělo, zůstávej v Mé Lásce; řiď se Mými instrukcemi a zůstávej v Mé Lásce; nezklamu tě ani tě neopustím; neboj se tedy nikoho, milovaná; rozsévej Má semena, která přinesou plody ve svatosti; buď svatá, neboť Já jsem Svatý;

„Naslouchám. Co říká Jahve?
To, co Bůh říká,
znamená Pokoj a Lásku jeho dětem, zemi, Jeho Tělu,
jen když se zřeknou své pošetilosti.
Těm, kdo se Ho bojí, je spása blízko
a Sláva bude žít na zemi.
Láska a Slitování nyní sestoupily,
Spravedlnost a Pokoj nás nyní obejmou.
Spravedlnost Ho vždy předchází
a Pokoj kráčí v Jeho Šlépějích.“

(Bůh mě vedl, abych napsala tuto pasáž z Žalmu 85, 9-14, přičemž pozměnil pár slov.)

milovaná, řekl jsem: zaliji Svou ovocnou zahradu, mám v úmyslu zavlažit Své květinové záhony; naslouchej Mi: Můj potok se změní v řeku a z Mé řeky se stane oceán; a obnovím kázeň; své Světlo rozešlu široko daleko pro oslavu Mého Těla; pojď tedy, vezmi Mě za Ruku a nechej se ode Mne vést;

dcero, to pro dnešek stačí; odpočiň si v Mém Srdci;