9. února 1987

pokoj tobě; miluji tě, dítě; Já jsem Jahve; vyvolil jsem si tě především proto, že jsem to chtěl, ale také proto, že jsi tak bezmocná;

Otče, velice Tě miluji.

vím to a miluji tě též, dcero; poslouchej; byla jsi předtím, než sis Mne zamilovala, také tak šťastná jako teď?

Ne, nikdy!

miluj Mě, Vassulo; byl jsem to Já, kdo tě učil, jak Mě milovat; chceš dělat pokroky?

Ano, Otče, abych Tě mohla oslavit. Chci dělat všechno, co po mně žádáš, protože chci, abys byl oslaven.

Vassulo, pomohu ti dělat pokroky; chtěl bych tě varovat před démony; nenávidí tě¹ a bez přestání ti strojí léčky; Já jsem u tebe a chráním tě, neměj tedy strach; 

Vassulo, miluji tě a miluji všechny Své děti; Má láska je jako stravující oheň, který stále plane; Má láska je žárlivá láska; žízním po lásce; neboj se, mluvím o Lásce, maličká; držím tě a tvá nepatrnost Mi působí potěšení; maličká, skrze tvou křehkost dám zaznít Svému volání po Míru a Lásce; naplním tě Svými slovy; vdechnu do tebe Svá zjevení; maličká, přilni ke Mně, důvěřuj Mi a vroucně Mě miluj;

ať poznají Mou lásku, řekni jim o Mé lásce, kterou k nim mám;