Zvítězím pomocí Svatého Růžence; dcero, tento krok je začátkem mnoha dalších událostí; uvědom si, Vassulo, že jsem se ve Fatimě zjevila jako Královna Růžence;1 Vassulo, miluji tě nezměrně; chceš se denně modlit Svatý Růženec? (10. 6. 1988)
Tajemství radostného růžence
1. Zvěstování Panně Marii (Lk 1,26-38)
Duch i Já i Otec jsme řekli: „Maria, milostiplná, jsme s tebou; nezatajíme před Tebou žádné z Našich tajemství; Náš Dech bude tvým dechem, čistým vyzařováním Naší Slávy; Maria, obraze Naší Dobroty, dáváme ti Náš Pokoj do Tvého Srdce; v tomto dokonalém Srdci budu Já, Syn, triumfovat; Naše Srdce bude Tvým Srdcem, horoucí výhní božské lásky; Naše Duše bude Tvou Duší,1 drahocenným pokladem, Rájem pro Nás; Náš Duch bude Tvým Duchem; ano, každý, kdo je s Námi spojen, je jeden duch s Námi;“ (20. 4. 1996)
2. Navštívení Alžběty Pannou Marií (Lk 1,39-55)
Celá tvoje bytost bude pozdvižena a tvé srdce zaplaví radost a nadšení, protože z tvých očí spadnou šupiny, abys mohl spatřit Požehnané Srdce všech požehnaných srdcí, Nejsvětější ze svatých, Srdce Nedostižné, hořící bezmeznou láskou, ohněm rozpáleným a také jasným; pak, Můj příteli, porozumíš, co je to Ctnost, a jak jsem se Já, Bůh, v tomto Panenském Srdci plném Ctnosti stal Bohem-Člověkem; (20. 4. 1996)
3. Narození Ježíše (Mt 2,1-12 ; Lk 2,1-20)
V tomto Srdci, v této Propasti milosti jsem zjevil Svou moc; Stvořitel nebe a země, Stvořitel milosti nalezl Svoje nebe v tomto nebi, Svou milost v této milosti, aby tak vzal na Sebe úděl otroka; přišel jsem k Nádherné Pokoře1 sloužit, ne aby se Mi sloužilo; Já, Vykupitel lidstva, slíbený Mesiáš, jsem přišel k dokonalému obrazu Mého Nejsvětějšího Srdce, abych sdílel bolesti, radosti, utrpení, mučednictví, zázraky, zrady, agónie, bičování, probodení a ukřižování; obě Naše Srdce společně usmiřovala; (20. 4. 1996)
4. Obětování Ježíše v chrámu (Lk 2,22-38)
Dnes shlížím z nebe, abych sečetl čistá srdce; – co mám říci? byla Má Obět‘ marná? Můj Duch je zlomený… obětoval jsem Sám Sebe za vás, abych vás vysvobodil od veškerého zla a očistil lid, aby mohl být Můj zcela Vlastní a neměl jiné přání než konat dobro; učinil jsem všechno, abyste mohli být ospravedlněni milostí a stát se dědici Mého Království; intenzivně jsem vás všechny učil s velkým soucitem Můj Zákon a obnovoval vás Svatým Duchem Milosti, dokonce jsem se beze změny opakoval; nyní vás vyučuji a dávám vám hodiny o cestách Svaté Moudrosti; není to nové učení, ale totéž jako učení Nevěsty,1 na kterou se můžeš spolehnout; vy všichni patříte do Mého Domu; protože jsem vykoupil Svůj Dům Vlastní Krví a prolil jsem každou kapku Své Krve za všechny… vy jste Můj Dům…2 (January 20, 2001)
5. Nalezení Ježíše v chrámu (Lk 2,40-51)
Pojďte, vy, kdo stále ještě bloudíte v této pustině a říkáte: „hledal jsem Svého Spasitele, ale nenašel jsem Ho;“ najděte Mě, Moji milovaní, v čistotě srdce, tím, že Mě budete nesobecky milovat; najděte Mě ve svatosti, v oddanosti, kterou od vás žádám; najděte Mě v zachovávání Mých Přikázání; najděte Mě tím, že budete zlo oplácet láskou, najděte Mě upřímným srdcem; už nehřešte; přestaňte páchat zlo; učte se konat dobro; hledejte spravedlnost, pomáhejte utlačovaným; ať zajásá tato vyprahlá pustina; ať se vaše vlažnost promění v planoucí horlivost; opusťte svou apatii a nahraďte ji nadšením; dělejte všechny tyto věci, abyste mohli říci: „hledal jsem svého Spasitele a našel jsem Ho; byl blízko mě po celou tu dobu, ale já jsem Ho ve své temnotě neviděl; Ó, buď Bohu Chvála! Požehnán buď náš Pán! jak jsem mohl být tak slepý?“ pak vám připomenu, abyste zachovávali a střežili Mé Zásady, abyste mohli žít; (8. 7. 1989)
Tajemství růžence světla
1. Ježíš je pokřtěn v Jordánu (Mt 3,13-17)
K čemu lze přirovnat Mé Nejsvětější Srdce? k Prameni, který zúrodňuje zahradu? ano, jestliže kdo žízní, ať přijde ke Mně! ať přijde a pije; Mé Srdce je studnicí živé vody; pojďte a ponořte se do těchto potoků,1 které vytékají z Mého Nejsvětějšího Srdce; (28. 11. 1996)
2. Sebezjevení na svatbě v Káně (Jan 2,1-12)
Nacházej uspokojení v Jejím objetí, v tom náručí, které chovalo Mého Syna na cestě pouští do Egypta; uctívej Matku, která Mě ctila se Svým půvabem, vždyť i Já jsem Jí poskytl nejvyšší možná privilegia; veliké věci jsem udělal pro Ženu sluncem oděnou, aby Ji od toho dne, kdy Ji Můj Duch zastínil, všechna pokolení nazývala Blahoslavenou; (…) kdo vám
řekl, že Ji nevyslyším? copak se vaše Matka nepřimluvila v Káně? tato znamení byla dána, aby váš duch mohl pochopit to, co váš rozum dnes odmítá;1 toto znamení bylo určeno pro všechny budoucí věky; Žena sluncem oděná, ozdobená Mým Svatým Duchem, třikrát Svatým, který naplňuje svět, má důstojnost Matky Boží; (27. 1. 1996)
řekl, že Ji nevyslyším? copak se vaše Matka nepřimluvila v Káně? tato znamení byla dána, aby váš duch mohl pochopit to, co váš rozum dnes odmítá;1 toto znamení bylo určeno pro všechny budoucí věky; Žena sluncem oděná, ozdobená Mým Svatým Duchem, třikrát Svatým, který naplňuje svět, má důstojnost Matky Boží; (27. 1. 1996)
3. Hlásání Božího Království a výzva k obrácení (Mk 1,15)
Bůh přichází k vám všem, i k těm nejubožejším; vraťte se k Bohu a Bůh se navrátí k vám; pojďte a udělejte si domov v Jeho Srdci, jako On si udělá domov ve vašich srdcích; ať všichni vědí, že bez opravdové modlitby nebudete schopni vidět Království Boží; Jeho kralování na zemi se blíží; pamatujte, Bůh od vás chce proměnu srdce; nebojte se přiznat své hříchy; žijte a praktikujte svátostnou zpověď; (23. 4. 1993)
4. Proměnění na hoře Tábor (Lk 9,28-36)
Jako při proměnění proměním Svou Církev, dám Jí všechnu zářivou slávu Její mladosti, Jejích svatebních dnů; (20.10.90) Má Vůle bude na zemi tak jako v Nebi, protože budete jedno, budete Mě uctívat kolem jednoho Svatostánku s láskou ve svém srdci a v nitru vám bude planout Oheň; naplním Svou kněžskou modlitbu na zemi jako v Nebi; vaše duše budou zakořeněny ve Mně, v Lásce, v Jednotě a vrchovatě naplněny Mým Duchem; ano, Moji milovaní, dám vám nejenom váš denní chléb, ale i skrytý Poklad ze Svého Srdce: Nebeskou Manu,1 která promění a pozvedne vašeho ducha, aby byl kopií Mého Ducha; budete proměněni vylitím Mého Ducha; (19. 12. 1990) Z každého z vás udělám zářící město, úplně vás obnovím, protože to je způsob, kterým vás připravím ke sňatku s Mým Svatým Duchem; (13. 5. 1991) Vracím, abych proměnil celé Své stvoření v dobrotě a svatosti Pravdy; (21. 12. 1992)
5. Ustanovení Eucharistie (Jan 13)
Má Milost, kterou vám odhaluji, a spása vám byly dány skrze Mého Syna, Ježíše Krista; obětoval se za vás, aby vás osvobodil; abyste se mohli podílet na Božském Životě, ustanovil Svatou Eucharistii, aby vás posvětil a učinil účastnými na Svém Těle a Krvi; nepožíváte pouhý chléb a víno, ale Samého Boha; kdybyste jen uvažovali o tomto Tajemství a plně je chápali! Nedostupný Bůh je vám Dostupný, Neviditelný Bůh je pro vás viditelný a ochotný vás zbožštit; On, jehož velikost převyšuje všechny andělské mocnosti a všechny bytosti a všechno, co bylo stvořeno, je ti k dispozici, stvoření! nabízí se ti Sám Bůh, aby ti vrátil tvé božství tím, že zbožšťuje tvou duši, aby vešla do Věčného Života; (June 30, 1999) “I will re-erect My Eucharist in the houses1 that have been despoiled of My Presence and they shall become holy;” (October 16, 2000)
Tajemství bolestného růžence
1. Ježíšova smrtelná úzkost v zahradě Getsemanské (Mt 26,36-50 ; Mk 14,32-46 ; Lk 22,39-48 ; Jan 18,1-8)
Ó, Getsemany! co nám odhalíte, ne-li strach, úzkost, zradu a opuštěnost? Getsemany, vzaly jste lidem všechnu odvahu; váš vzduch naplněný mlčením uchovává Mé smrtelné úzkosti po celou věčnost; Getsemany, co nám oznámíte, co ještě nebylo oznámeno? v Posvátném tichu svědčíte o zradě svého Boha, jste Mým svědkem; přišla ta hodina, Písma se musela naplnit; dcero, vím, že mnoho duší si myslí, že jsem jen mýtus; věří, že jsem existoval jen v minulosti; pro mnohé jsem jen prchavý stín, překonaný časem a vývojem; jen málo jich chápe, že jsem žil na zemi jako člověk a také dnes žiji mezi vámi; Já Jsem Všechno, co se stalo a co se má stát; znám jejich strach, vím o jejich úzkostech; znám jejich slabosti, což jsem v Getsemanech nebyl svědkem všech těchto křehkostí? dcero, když se Láska v Getsemanech modlila, tisíce ďáblů se třáslo, démoni se ve strachu dali na útěk; ta hodina přišla: Láska oslavovala Lásku; Ó, Getsemany, svědku Zrazeného, svědku Opuštěného, povstaň svědku a vydej svědectví; dcero, Jidáš Mě zradil, ale kolik podobných Jidášovi Mě stále ještě zrazuje; věděl jsem hned, že jeho polibek se stane vlastním mnohým, a to i v následujících generacích; týž polibek dostávám stále, a tak se znovu a znovu obnovuje Mé utrpení a trhá Mé Srdce; Vassulo, pojď, dodej Mi útěchy a nech Mě odpočinout si ve tvém srdci; (16. 5. 1987)
2. Bičování (Mt 27,26 ; Mk 15,15 ; Jan 19,1)
Když Mě zbičovali, plivali na Mě a vícekrát Mě prudce udeřili do hlavy, takže jsem byl omráčen; kopali Mě do žaludku, což Mi vyrazilo dech; spadl jsem na zem; sténal jsem bolestí a oni se začali bavit tím, že do Mě jeden po druhém kopali; byl jsem znetvořen; byl jsem zlomen na těle i na duchu; z celého Mého těla visely kousky masa, které byly odtrženy bičováním; jeden z nich se Mě chopil a vlekl Mě po zemi, protože už jsem nebyl schopen stát na nohou; (9. 11. 1986)
3. Korunování trním (Mt 27,27-30 ; Mk 15,16-20 ; Jan 18,37 ; Jan 19,2-15)
Pak Mi oblékli jeden ze svých plášťů; vláčeli Mě kupředu a znovu Mě bili; udeřili Mě do tváře a zlomili Mi nos; 1 trýznili Mne; slyšel jsem jejich urážky; dcero, s jakou nenávistí a posměchem zaznívaly jejich hlasy a plnily kalich Mého utrpení; slyšel jsem, jak říkají: „kde jsou shromážděni tvoji přátelé, když jejich král je s námi? jsou všichni židé tak proradní jako tito? podívejte, jejich král!“ pak Mě korunovali korunou spletenou z trní, dcero; „kde jsou tví židé, aby tě pozdravili? jsi král, nebo nejsi? můžeš nějakého napodobit? směj se! neplač, jsi král, nebo nejsi? tak jednej jako král!“ (9. 11. 1986)
4. Ježíš nese svůj kříž (Mt 27,31-33 ; Mk 15,20-22 ; Lk 23,26-32 ; Jan 19,16-17)
Pak Mi provazem spoutali nohy a řekli Mi, abych šel na místo, kde byl Můj kříž; dcero, nemohl jsem tam dojít, protože spoutali Mé nohy, a tak Mě hodili na zem a za vlasy Mě vlekli k Mému kříži; prožíval jsem nesnesitelnou bolest, odtrhávaly se kousky Mého těla, rozbitého bičováním; uvolnili Mi pouta na nohou a kopali Mě, abych vstal a vzal na rameno Své břímě; neviděl jsem, kde je Můj kříž kvůli krvi, která Mi stékala po obličeji a natekla Mi do očí, když Mi trny probodly kůži na hlavě; tak zvedli Můj kříž, položili Mi ho na ramena a postrkovali Mě směrem k branám; dcero, ach, jak hrozně těžký byl kříž, který jsem musel nést! vnímal jsem, kudy vede cesta k branám jen podle toho, jak Mě zezadu poháněli bičem; snažil jsem se dívat na cestu přes krev, která Mě pálila v očích; tu jsem ucítil, že někdo osušil Můj obličej; byly to ženy, které se strachem vystoupily z řady, aby omyly Mou oteklou tvář; slyšel jsem je plakat a naříkat, vnímal jsem je; „buďte požehnány“, odvětil jsem; „Má krev smyje všechny hříchy lidstva; hleďte, dcery, nadešla doba vaší spásy;“ s námahou jsem postupoval vpřed; dav úplně zdivočel; neviděl jsem kolem žádného přítele; nebyl tam nikdo, kdo by Mě potěšil; Má agónie se prohlubovala, spadl jsem na zem; ze strachu, abych nezemřel ještě před ukřižováním, poručili vojáci jednomu muži, jmenoval se Šimon, aby nesl Můj kříž; dcero, to nebyl projev dobroty nebo soucitu; bylo to proto, aby Mě ušetřili pro kříž; (9. 11. 1986)
5. Ukřižování (Mt 27,34-61 ; Mk 15,23-47 ; Lk 23,33-56 ; Jan 19,18-42)
Když jsme přišli na Horu, srazili Mě na zem, servali Mi šaty z těla a nechali Mě nahého přede všemi přítomnými; Mé rány se znovu otevřely a Má Krev tekla na zem; vojáci Mi nabídli víno smíchané se žlučí; odmítl jsem to, měl jsem už hluboko v nitru hořkost, kterou Mě napojili Moji nepřátelé; nejdřív Mi rychle probodli zápěstí, a když Mě hřeby přibili na kříž, natáhli Mé zničené tělo a bezohledně probili Mé nohy; dcero, ó, dcero, jaká to bolest, jaký smrtelný zápas, jaká trýzeň pro Mou duši! opuštěn Svými milovanými, zapřen Petrem, na němž jsem založil Svou Církev, zapřen zbytkem Mých přátel, osamocen, vydán nepřátelům; plakal jsem, protože Má duše byla naplněna bolestí; vojáci vztyčili Můj kříž a usadili ho do díry; díval jsem se na lidi, které jsem z kříže téměř neviděl; opuchlýma očima jsem sledoval svět; neviděl jsem žádného přítele mezi těmi, kdo se Mi posmívali; nebyl tu nikdo, kdo by Mě potěšil; „Můj Bože, Můj Bože, proč jsi Mě opustil?“ opuštěn všemi těmi, kdo Mě milovali; Můj pohled spočinul na Mé Matce; pohlédl jsem na Ni a naše srdce hovořila: „dávám ti Své milované děti, aby byly i tvými dětmi; máš být jejich Matkou;“ všechno se chýlilo ke konci, vykoupení bylo blízko; viděl jsem nebesa otevřená a všichni andělé tam stáli vzpřímeně, všichni stáli mlčky; „Můj Otče, do Tvýchrukou odevzdávám Svého Ducha; teď jsem u Tebe;“
Já, Ježíš Kristus, jsem ti diktoval Svůj smrtelný zápas; nes1 Můj Kříž, Vassulo, nes jej pro Mě; Můj Kříž volá po Pokoji a Lásce; budu ti ukazovat Cestu, protože tě miluji, dcero; (9. 11. 1986)
Tajemství slavného růžence
1. Vzkříšení (Mt 28,1-15 ; Mk 16,1-18 ; Lk 24,1-12 ; Jan 20,1-28)
Pane pánů, pomazání naší duše, Světlo třikrát svaté, proměnil jsi silou Svého božství Své božské Tělo, když jsi byl na zemi, skrze Své Vzkříšení a změnil je v duchovní a neporušitelné; přemohl jsi všechno hmotné na světě; zvítězil jsi nad Smrtí; navěky jsi stvořil Zjevení,1 Milovníku lidstva, Ty jsi živý Bůh, který nám dal Svou Nevěstu2, v níz Ona zachovává Pravdu a udržuje ji v bezpečí; ach, Světlo třikrát svaté, bylo jsi učiněno viditelným v těle, abys nám ukázalo Otce; Otce, který je v Tobě a ve kterém jsi Ty;“ (31. 12. 2000)
1 Písmo Svaté
2 Církev
2. Nanebevstoupení (Lk 24,39-53 ; Mk 16,19-20 ; Sk 1,6-9)
Zůstaň Mi věrná a prahni po všem, co jsem Já, abys vymazala všechno, co jsi ty; ať zmizí všechno, co jsi ty, vstřebáním všeho, co jsem Já; modli se za obrácení duší, modli se o pokoj, lásku a jednotu; pamatuj si, Má Láska je Nekonečná, je to Láska, kterou na zemi nemůže nikdo plně pochopit; žehnám ti; obrať se ke Mně a chval Mě; (20. 7. 1990)
3. Letnice (Sk 1,14 – 2,47)
Můj Svatý Duch opakovaně vyslovoval pro vás všechny pravdy sladší než med, med, který stéká z plástů; provoněl jsem celý vesmír, pomazal a posvětil celé Mé stvoření a dovolil jsem každému, kdo po tom zatoužil, aby Mne poznal, přiblížil se ke Mně a vdechoval milosti z Mých Úst; musí utišit svou duši a své srdce naroubovat na Mne a na Můj Zákon… kdo jiný než Můj Duch Svatý by mohl dát duši takový pokoj a svobodu? kdo jiný by mohl pozvednout tvoji duši k Božství než Má velkorysost a nevyslovitelná blahovůle Mé Lásky? (7. 8. 2002)
4. Nanebevzetí Panny Marie (Sk 2,11)
dNeposkvrněné Srdce Mé Matky je spojeno s Mým Srdcem; přeji si od každého z vás, abyste vzdávali Jejímu Neposkvrněnému Srdci úctu, kterou si zaslouží; chápeš, dcero, jak jsou Naše Srdce korunována trním od lidí, kteří pro Nás mají jen nevděk, rouhání a nedostatek lásky; to všechno je jejich hřích; Vassulo, Já, který jsem Slovo, miluji a ctím Svou Matku; přeji si, abyste se přiblížili k Mé Matce a ctili Ji, jako Ji ctím Já; přeji si, aby se v úctě k Ní sklonilo každé koleno; přeji si, abyste se modlili Růženec a Zdravili svou Svatou Matku; chci, abyste činili pokání za své hříchy a prosili Ji, aby vás učila; (25. 1. 1988)
5. Korunování Panny Marie v Nebi (Sk 12,1)
„Je to Královna Nebes, Ona je Má Matka a vaše Matka, nejkrásnější z žen, krásná jako Nebe, zářící jako Má Sláva, jedinečná ve Své Dokonalosti, Potěšení Mé Duše, Ona je ta Žena s korunou dvanácti hvězd, Nádoba Mé Slávy, Odraz Mého Věčného Světla; Její Přítomnost na Mém Dvoře zastíní všechna souhvězdí dohromady; Ona je Nádobou Pravého Světla, Slova, které se stalo tělem a žilo mezi vámi,“ (11. 11. 1993)
Podívej, nejenže jsem Ji určil za Královnu Svých Andělů a Svého stvoření, ale určil jsem Ji i k tomu, aby byla Mým Trůnem; (20. 3. 1996)
