Květen 1996

(Španělsko)

Můj Pane?

Já Jsem;

opři se o Mě; v Mém Nejsvětějším Srdci nacházej Můj Pokoj, který ti dávám; pamatuj, Já jsem s tebou; dcero, nenechej jediný kámen neobrácený, abychom jednou, Otec a Já, nemuseli říci: „nesnažila ses udělat všechno, co bylo v tvých silách;“ podporuj všechny, všechny ty, jejichž srdce jsou ode Mě vzdálená, jako je vzdálená země od nebe; chyť se Mé mocné Ruky a neboj se; všichni, kteří chtějí slyšet, uslyší; pojď; ic –

modli se, modli se, modli se; není těžké se modlit; Vassulo, říkej: „Kristus vstal z mrtvých!“

Měla bych to tedy říkat, jak to vyžaduje zvyk…1

ano! řekni to teď…

(Řekla jsem to.)

opravdu jsem to učinil; dělej Mi radost a chval Mě! květino, Má vlastní dcero Mé Církve, tvůj Kristus opravdu vstal z mrtvých; pojď, žehnám tobě a všem těm, které jsem vybral, aby tě doprovázeli; nakonec dostanou svou odměnu; Můj Otec a Já žehnáme těmto srdcím a říkáme jim: šiřte Naše Poselství, ona zachraňují…


1 Po 40 dní po Velikonocích se pravoslavní zdraví slovy: „Kristus vstal z mrtvých!“, na což se odpovídá: „Vpravdě vstal z mrtvých!“ Ježíš chtěl, abych tento zvyk zachovávala.