25. listopadu 1994
(Francie)
Můj Pane!
Já Jsem;
opři se o Mě… pokoj, Mé dítě; poslouchej a chápej: spolehni se na Mou mocnou sílu a Nekonečné Milosrdenství; mluv tak, jako Já jsem mluvil k tobě; sleduj jádro Zákona;1 připomenu ti všechno, co je třeba říci;
(Pak mi Kristus předal toto poselství pro Francii.)
v těchto dnech jsem si oblékl žíněné roucho, abych dal najevo Svůj žal; nevšimli jste si, jak jsem začal prohledávat poušť, abych našel Svou nejstarší dceru?2 jestliže jsem se tě dnes vydal hledat do pouště, je to proto, abych ověřil ryzost tvého jména, protože tys byla první povolána, abys šířila Mou Lásku;
nikdy nezapomenu, jak jsi byla Mou pýchou a Mou chloubou a jak jsi bývala poslušná; co se stalo s tvou někdejší velikou horlivostí? kdysi jsem se odvolával na tvé srdce; jak jsi mohla zapomenout na všechny milosti, kterých se ti ode Mě dostalo teprve včera? jsi dědičkou, Dcero-Mé-Církve, jsi dědičkou Mého Království; přišel jsem k tobě, abych oživil tvou oddanost Mému Nejsvětějšímu Srdci, prostřednictvím slibu;3 Dare-Mého-Otce! dávná strážkyně Mých Zájmů, nenuť Mě říci: „Mé vlastnictví bylo prodáno a zaplnili je správcové; místo toho, aby dovolili Mému Duchu zůstat ve Svém sídle, Mé sídlo teď řídí tělo;“ vrať se ke Mně a naprav opět své srdce; lituj a uznej svou vinu v Přítomnosti Mého Otce a odpovím na tvé volání lítosti;