18. srpna 1994
(Naše Přesvatá Matka)
dcero, Mé Srdce se raduje, kdykoli se připojíš k modlitbám svatých… Mé drahé dítě, bojuješ1 stejný boj jako všichni svatí v nebi; jsem také přítomná, ať tvá poslušnost Bohu nemá hranic;
hleď, přijímej všechno, co ti Bůh dává; dostáváš to z Jeho Rukou a má svůj vlastní ušlechtilý důvod, proč ti dává možnost, svobodu a sílu pracovat pro oživení Církve; když zůstaneš jako nezakalené zrcadlo, budeš odrážet Boží Obraz a Jeho Dílo bude pokračovat a osvěcovat vás, takže každý národ bude číst Slovo Života a vítat Krista s otevřeným srdcem;
ještě toho musí být hodně uzdraveno, ale měj důvěru v Pána, vždyť On Sám je tvým Svatým Průvodcem; protože jsi byla pozvednuta, abys kráčela s Kristem, Mým Synem, musíš žít opravdový život v Bohu; ať všechny tvé myšlenky patří nebeským věcem; uč druhé myslet na Boha, mluvit o Bohu a toužit2 po Bohu, oni si pak uvědomí, že Bůh je Život, Radost a Nebeský Pokoj; hleď, přicházejí dny, kdy skončí tato zvláštní milost, kterou Pán nabídl světu;
Vassulo, uč se a říkej tato slova Písma těm, kdo říkají: „žádný kanonický zákon nám neukládá povinnost naslouchat nějakým proroctvím…“3 řekni jim: Písma nikdy nelžou, říkají: „varujte se tedy odmítnout Toho, Kdo k vám mluví; jestliže neunikli trestu ti, kdo odmítli tlumočníka Božích příkazů na zemi, jak bychom mohli uniknout my, odvrátíme-li se od hlasu, který nás varuje z Nebe? tehdy Jeho Hlas zatřásl zemí, nyní však slibuje: ještě jednou otřesu zemí, a nejen zemí, ale stejně tak i nebem;“4
trest z nebe, vyhrazený pro toto bezbožné pokolení, je na spadnutí; budu dál stát při vás všech a povzbuzovat vás k modlitbě, postu a opravdovému životu v Bohu; budu vás i nadále, když Mi to dovolíte, přivádět k Bohu;
Já, ‚i Panayia‘5 žehnám každému z vás a říkám vám: položila jsem na vás Svůj plášť, aby vás, Moji maličcí, chránil od zlého, který se kolem vás neustále potlouká jako lev;