7. června 1993

ach! tady jsi, učednice, čekám na tebe; pokoj, dcero Mé volby;

Ježíši, držím Tě za Ruku,
a to, co mi šeptáš do ucha, mě těší:
„Neboj se,“ stále mi říkáš, „pomohu ti,“
a dostává se mi pomoci.
Způsobil jsi, že Ti má duše zpívá;
Svým Prstem jsi na mé srdce napsal
moudrost všech Věků;
těší Tě odhalovat mi skrytý smysl Svých přísloví
a Tvé Srdce jásá, když mi odhaluje Svá Bohatství!
Ale abych dala všechno, co jsi mi dal,
k tomu potřebuji Tvou Sílu, Tvou Trpělivost,
Tvou Moudrost, Tvou Pokoru, Tvou Lásku,
abych tě nikdy nezklamala
při svém obtížném poslání!

žádný úkol pro tebe nebude příliš těžký a nikdo si tě nebude moci podmanit, žádný světský vládce s tebou nikdy neotřese, dokonce i po tvé smrti bude tvé tělo dál prorokovat; všechna práce, kterou děláš, nebude nadarmo; říkám ti, i když Nepřítel bude proti tobě běsnit, Já odrazím jeho útoky; tak předávej Má Poselství, ať očistí srdce tohoto pokolení;