28. dubna 1993

pokoj! nejdražší dcero, všimni si, jak Mě těší tvá chudoba! maličká, padni do Mé Náruče a dovol Mi nést tě ve tvé ohromující slabosti; Já jsem tvůj Pastýř, neboj se; uvědom si, že toto není tvé Dílo, ale Mé; což ti nedávám jistotu, nestarám se o tebe a nestřežím tě? tebe, kterou každý den vrhám do světa a vydávám mu tě na pospas? národ za národem bude slyšet Můj Hlas;

spočíváš v Mém Srdci; Mé Srdce je tvým jediným bezpečným příbytkem; Vassulo-Mého-Utrpení, jednej se Mnou jako s Králem, jsem tvůj Král a tvá jediná Vášeň; chovej se ke Mně jako k nejvěrnějšímu Příteli; je o Mně známo, že jsem Nejvěrnější; dovol Mi, nejdražší duše, vtisknout do tebe Svá Slova, která nikdy nepominou; Duše-Mého-Utrpení, miluj Mě, jsem tak málo milován…

Pane, miluji Tě a druzí Tě také milují.

když Mě miluješ, zůstaň Mi nablízku a těš Mě… mohu tě víc obětovat?

Ano, Pane, dělej, jak si přeješ!

říkej: „ano, pro lásku, kterou máš, Můj Pane, k duším;“

říkej: „ano, pro soucit, který máš, Můj Pane, s hříšníky;“

říkej Mi tato slova; nic mi neodpírej1 a Já ti také neodepřu Svou Přítomnost; pak Já a ty, společně, budeme pracovat, budeme milovat, budeme se modlit; slyš Mne, nic si neponechávej pro sebe, neangažuj se pro nic jiného než pro Můj Plán; všechno, co děláš, ať se děje pro spásu duší;

Já, Ježíš, žehnám tobě i tvým přátelům; oslavuj Mě a pozvedej se Mnou Mou Církev; obnovuj Mou Církev, miluji vás všechny;


1 Myslím, že tím Ježíš zmiňuje, jak jsem Mu po nějaký čas bránila užívat můj sluch, a skutečně, méně jsem vnímala Jeho Přítomnost.