28. července 1992
(Cestou na Rhodos, Řecko)
Pane, opevni Své město1při obléhání,
opevni Svou Svatyni,
neboť se musím setkávat s lidmi,
kteří říkají vizionářům:
„Neměj žádné vize,“
prorokům: „Neprorokuj nám pravdu“
a Tvým duším, v nichž máš zalíbení:
„Jsi zavržen.“
Což nečetli,
že „každé království,
jež je rozděleno samo v sobě,
spěje do záhuby;
a žádné město, žádný dům
rozdělený sám v sobě nemůže obstát?“2
A je-li to dílo Satanovo,
že tisíce byly obráceny Tvým Poselstvím
„Opravdový život v Bohu“,
Poselstvím daným Tvým Duchem,
Poselstvím pomazaným Tvými Ústy,
tak skrze koho se pak obracejí
jejich svatí kněží?
a tak říkám stále znovu, že všechny lidské hříchy a rouhání budou odpuštěny, ale rouhání proti Duchu Svatému nebude odpuštěno; kdokoli by mluvil proti Mému Svatému Duchu, nebude mu odpuštěno ani v tomto, ani v příštím věku;3 a ty netrap své srdce, Já jsem s tebou; pojď, Má Vassulo, Já a ty, ty a Já, společně, chápeš?
přijmi Můj Pokoj; my, společně? pojď;
2. srpna 1992
(Rhodos, Řecko)
Veleben buď Pán, má Skála,
který mě vede jako Svou vlastní žačku.
Vassulo, miluj Mě a hlásej Mou Lásku; to říká tvůj Pán, Ten, kterému říkáš, že ho miluješ;
žehnám ti, Mé dítě;
6. srpna 1992
(Rhodos, Řecko)
(Byla jsem požádána, abych svědčila v televizi.)
Má přítelkyně, Moje malá přítelkyně, neváhej; hlásej Mé Poselství a měj důvěru; Já Jsem je s tebou; hledej Bohatství Mého Nejsvětějšího Srdce a šiř Mou vůni; Mé Srdce je Hlubinou Lásky, přijmi Můj Pokoj a přijmi Mého Ducha; cti Mě a oslavuj Mě;
Mt 12,25
