1. října 1991

(Kanadským poutníkům – 140 laiků a 9 kněží – v Lens, kam přišli strávit týden se mnou.)

řekni jim, že dnes, stejně jako včera, jim žehnám; ať je každé ucho připraveno naslouchat, ať se otevře každé srdce, aby přijalo Mé Slovo:

chci od nich jedině lásku, věrnost a vytrvalou modlitbu; brzy budu s vámi; pojď;

(Večer)

Můj Pane,
přišel jsi a oživil jsi mou duši
a od té doby ve mně prýští nový život,
protože tento Proud plyne z Tvé Svatyně.
– Vidíš Své dítě, Pane? Znovu ožilo!
Vykoupil jsi mě, napravil jsi mě
a ukázal jsi mi hlubiny Své Lásky.
Tvá vůně mě okouzlila
a Tvá Krása mě oslnila a připoutala mě k Tobě,
Tvá Něha a Milost ve mně probudily jaro;
velebeno buď Tvé Jméno na věky věků!
V Tobě bude požehnáno každé plémě
a všechny národy, budou nakonec jednoho dne,
jedním hlasem, volat:
„Požehnaný ten, který přichází ve Jménu Páně!“
Neboť tak jako déšť dává zemi rašit,
tak Řeka¹ z Tvé Svatyně zavlaží Tvá města.