15. listopadu 1990

„Navždy opěvuji Tvou Lásku, Jahve,
navždy zpívám, od věků do věků
budou má slova zvěstovat Tvou Věrnost;
neboť Já tvrdím, že láska je stvořena, aby trvala na věky
a Tvá Věrnost byla pevně zakotvena na Nebesích.“1

Ale teď na mě útočí pravoslavná teoložka a pronásleduje Tvá poselství. Ó, Pane, ukaž jim, že jsi má pomoc a útěcha a že jedině Svou velkou Láskou jsi zachránil mě i ostatní.

Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce,2 Můj Svatý Duch je stále tvým průvodcem, nevšímej si teologických závěrů; modli se, aby se i jí dostalo Ducha, aby pochopila, že lidské způsoby chápání a lidské doktríny dělají z Mé Církve ničivou poušť;

Pane, byla šokována, když si v poselstvích přečetla, že jsi jako žebrák, který žadoní o naši lásku.

což nečetla: „blahoslavení ti služebníci, které Pán při Svém příchodu najde, jak bdí! naprosto vážně a s veškerou Svou autoritou vám říkám, opáše se, usadí je ke stolu, bude přecházet od jednoho k druhému a bude je obsluhovat;“3  Já jsem znám nejen jako Všemohoucí, Vznešený a Bůh Spravedlnosti, ale i jako Nejněžnější Otec, a pouze ti, kdo jsou pohnuti Mým Duchem, ke Mně budou volat: „Abba“;

Já jsem Bůh plný soucitu a Mé Slitování je Nezměrné;

Pane, je také hluboce znepokojena mou důvěrností k Tobě. Říká, že je to sladké a sentimentální!

nepronikla do Mých Ran, aby tomu porozuměla; kdyby pronikla do Mých Ran, byla by pochopila, že tyto Rány Mi byly zasazeny pro Mou Lásku k ní; nikdo nemůže mít větší lásku než ten, kdo dává život za své přátele, a vy jste, všichni, Moji přátelé; položil jsem Svůj život z lásky; ale, dcero, toto je Kříž, který jsem ti svěřil; pamatuj si, že Jej nesu spolu s tebou; abych vás sjednotil,4 bude muset zasáhnout Spravedlnost;

Má Vassulo, až dokonce budu neustále s tebou, tak se neboj a nezoufej; vždy jsem věděl, Můj anděli, že tě tito lidé budou štvát; jako lovci, každý vytáhne svou zbraň a bude tě pronásledovat, protože tě posílám k lidu, který není tvůj vlastní; vůdcové tvého národa tě budou pronásledovat, budou tě odmítat a jednat s tebou, jak se jim zlíbí, protože to, co jsem ti dal, abys to nesla ve svých rukou, není lidské učení, ale Mé Učení, a protože do nich Můj Jazyk a Mé Učení nepronikly, budou ti odporovat a budou se k tobě chovat jako k vetřelci; už jsem ti řekl, že tě svět bude odsuzovat, ale i když tě odsuzují, hlásej světu, co ses ode Mě naučila;

dcero, jestliže svět nechápe Mou Řeč, je to proto, že jejich nauka není založena na Pravdě, kterou je Láska; vyvedl jsem tě z Egypta k lidu, který není tvůj vlastní, abys sjednotila Mou Církev, ale nikdo ještě nezná cestu k jednotě a nikdo doposud nepochopil jednotlivé kroky v Mém Plánu; dosud nerozeznali stezky, které pro ně připravuji, a po kterých mají jít; teologové a filozofové ještě nenašli klíč k Jednotě, který je v rukou Moudrosti; mluvím, ale oni nechápou, co říkám; jen Moji Vlastní chápou, co říkám, znám je a oni znají Mě; proto, Má Vassulo, konej své dílo až do určeného času;

svěřil jsem ti Svůj Kříž; nes Jej s láskou; brzy přijde doba velkého soužení, jaké tu ještě nebylo, ale brzy potom vytryskne z Mého Domu pramen, aby zavlažil tuto poušť; odvahu tedy, dcero, nes toto břemeno na svých ramenou s láskou a nic nebude nadarmo, i když je hlína odplavena prvními kapkami deště, vaše duše zůstává navěky;5 tak je smrt pohlcena vítězstvím;

Láska je blízko, aby vás vedla, proto se střezte těchto filozofů a teologů, neboť o to silnější bude rozsudek, který je stihne; dobrořeč Mi a miluj Mě, jak jsem tě učil, abys Mě milovala, důvěrně, ale nikdy nezapomínej na to, že jsem Svatý;


1 Srov. Žalm 89,2-3.
2 Ježíš mě takto nazval záměrně, protože Nejsvětější Srdce se v pravoslaví nepoužívá jako Boží Jméno.
4 Církve.
5 Jinými slovy řečeno: „I když vy, kdo jste prach a popel, zemřete, vaše duše je nesmrtelná“.