12. dubna 1990

(Poselství pro Paříž a Itálii)

pokoj vám;

Já jsem Vzkříšení; kdokoli ve Mě věří, i když zemře, bude žít; Já jsem Svatý Duch Pravdy, jsem Ten, kdo vám připomíná Mé Slovo a přichází k vám, aby vás probudil z hlubokého spánku;

bylo řečeno, že Můj Duch Milosti se bude štědře vylévat na celé lidstvo a že vaši synové a dcery budou prorokovat; všechno, co říká Písmo, se plní; z Nebe vás připravuji, abyste uznali Pravdu; povzbuzuji vás Svými znameními na nebi i na zemi, dávám vize chudým a nepatrným, posílám Svou Matku jako učitelku k různým národům, aby vás učila, přímo nad vámi, generace, rozprostírám Své Nekonečné Milosrdenství jako korouhev, abych vás vychovával a přivedl zpět k božství; budete-li Mi dnes naslouchat, pozvednu vaši duši a dojdete na místo spočinutí;

pokolení! příliš dlouho jste uctívali bezejmenné modly, neživé modly, výmysly, které vám smrtelně ubližují; prokazovali jste jim božské pocty, a tak jste si ničili život; po léta jsem neslyšel váš hlas ani zvuk vašich kroků, nevzývali jste Mě ani jste nechválili Mé divy; ach, pokolení, proč jsi odmítlo Mě, svého Svatého? pojďte a znovu Mi naslouchejte: Láska se k vám vrátí jako Láska; to je Můj Slib, proto buďte připraveni Mě přijmout, a dám vám dar Své Lásky a dar Své Svatosti;

milovaní, vy, kteří jste se tu dnes sešli, pochopte, že jsem to Já, Ježíš, kdo vás hledal a všemi možnými způsoby vás volal, abyste vyšli z pouště a vstoupili do Mé rozkošné Zahrady: do Mého Shromáždění;

Já jsem Nejsvětější Srdce, vždy tak citlivé, které vás prosí, abyste se Mnou uzavřeli mír a smířili se se Mnou; ať trny kolem Mého Nejsvětějšího Srdce rozkvetou a promění se v květinový věnec; otevřete svá srdce a přivítejte Mě, nabídněte Mi svá srdce a Já vás uchvátím, abyste se stali potěšením Mého Srdce; mluvte ke Mně srdcem a Já nezůstanu netečný; uvědomte si, že Já, který jsem váš Král a Svrchovaný Vládce nade vším, sestupuji k vám do tohoto světa nasáknutého hříchem, abych hledal tebe, Svého přítele; jak dlouho ještě budu muset hledat? Mé Oči jsou unaveny z toho, jak neustále vyhlížím, kdy přivítáte Mého Ducha Milosti; otvírám Svá Ústa v toužebném očekávání vaší odezvy, ale vy to slovo ještě nemáte ani na jazyku… Můj Duch Milosti k vám volá, aby vás vedl do hlubin Mého Nejsvětějšího Srdce, ale v dnešní době se Můj Duch Milosti nesetkává s vděčností za Svou Slitovnost…

skláním se ze Svého Trůnu až k vašim dveřím; přicházím k vám unavený a otrhaný jako Žebrák, zraněný k nepoznání, bosý a zbědovaný; slyšte Mé nářky, jsem to Já, Kristus… žízním… žízním pro nedostatek lásky… Mé Rty jsou vyprahlé žízní po lásce… Má Ústa jsou sušší než pergamen, jak neustále opakuji Mé snažné prosby… Mé Srdce je nemocné láskou… i přes vaši ohromnou pýchu a zkaženost jsem přemožen vroucí láskou, kterou k vám cítím;

přicházím k vám, Moji maličcí, se Srdcem na Dlani; vím, jak jste ubozí, ale mohu s vámi zasednout ke stolu? uhasíte Mou žízeň? utišíte bolest Mých Ran?

ne, nehledali jste Mě, jsem to Já, kdo vás hledal a našel vás nahé v této poušti, kde žijete; dovolte Mi vstoupit do vašeho srdce a vznešeně vás ozdobím; když Mi dovolíte vstoupit do vašeho srdce, uvidíte Mé Rány, které Mi zasadili v domě Mých nejlepších přátel; budete překvapeni jejich hloubkou a zděšeni množstvím ran způsobených Mému Tělu; rány na Mém Těle jsou takové rozsahu, že jsem zůstal v jejich bitvě úplně zmrzačený;

naprosto vážně a s veškerou Svou autoritou vám říkám, kdo nepřivítá království Boží jako malé dítě, nikdy do něho nevstoupí; hledejte Mě upřímným srdcem a naleznete Mě; nepokoušejte Mě a spatříte Mě, uvědomíte si Mou Všemohoucnost; nezůstávejte lhostejní a chladní k Našemu Volání; nebuďte hluší k Našemu Volání, slyšte Naše naléhavé prosby, nastražte své uši a poznejte Volání Pastýře; jste-li slabí, zvednu vás a ponesu vás na Svých Ramenou; Já jsem ochoten vymazat všechny vaše hříchy Svou Čistotou a Svým Světlem;

Ó, příteli! proč se stále rozmýšlíš a váháš? tvá pupeční šňůra Mě k tobě stále ještě poutá, Já jsem Zdroj tvého dechu; Já jsem Hojný Pramen, který všechno živí, a Mé Slovo ti dává život a chrání tě před smrtí; Můj příteli, život ti nedávají různé plodiny, které jíš, jsem to Já, kdo ti dává život; pozvedni tedy ke Mně své oči, Mé Slovo si vlož do svého srdce jako poklad a budeš žít! pojď a pros Mě, abych otevřel tvé oči, a Já s dychtivostí přijdu a sejmu tvůj závoj, Můj příteli; pojď a pros Mě, abych tě vyvedl z tohoto vyhnanství, kam mnozí z vás zabloudili, a Já k tobě poběžím; i když jsi v dobách své zkaženosti přes Mou Stezku postavil zeď, aby Mě od tebe oddělila, zbořím tuto zeď jediným závanem Svého Dechu; pak ti připomenu Svou Lásku, připomenu ti, že Já jsem Ten, který vás nejvíce miluje a že Mé Nejsvětější Srdce je vaším příbytkem; připomenu vám, abyste se ve Mně nerozdělovali; připomenu vám, abyste byli jedno srdcem i duší a milovali jeden druhého, jako Já miluji vás;

ano, jsem to Já, Ten, který vám neustále připomíná Své Slovo, kdo k vám mluví, aby oživil vaši paměť; přijměte Mého Svatého Ducha…

žehnám každému z vás, a právě v této chvíli na vašem čele zanechávám Povzdech Touhy Své Lásky; buďte jedno;