3. března 1987

to jsem Já, Ježíš;

Odpusť mi všechny mé hříchy…

odpouštím ti; pojď, raduji se v tobě; vzpomínáš si na ten den, kdy jsem ti ukázal Svou slávu?

Ano!

přeješ si v tom pokračovat? ano?

(Znejistěla jsem.)

Mohli bychom trochu počkat, Otče?

budiž; zeptám se tě na to znovu později; chtěl bych ti ukázat více Své slávy, abys mohla Mým dětem popsat, jaké je Mé Království;

a co se týče Mého předchozího poselství, když ucítím, že jsi připravená ho zapsat, dám ti vědět; Vassulo, dovolíš, abych tě dnes použil?

Jakým způsobem, Pane?

tím, že použiji podstatu lásky, kterou máš ke Mně; miluj Mě proto horoucně, Vassulo; přeji si zachránit před pádem jednu velice mimořádnou duši, je to jedna z Mých vyvolených; ještě ji můžeme zachránit, Vassulo;

ponechám na tvém srdci dvě kapky Své přečisté Krve; tyto dvě kapky postačí, aby pokryly celé tvé srdce a daly ti pocítit Mou bolest;

Co mám udělat?

můžeš pracovat s láskou, pro lásku?

Pokusím se, Pane.

sjednoť se se Mnou; dnes uzdravíme její duši, posílíme ji;

naučím tě, jak působím, neboť tato díla jsou Božská díla, všechna Svatá díla pocházejí ode Mě; moudrost tě vede; nikdy nezapomeň na to, že jsi Má květina, kterou nechávám růst ve Svém Světle; budu pročišťovat tvou půdu a dávat ti, čeho se ti nedostává; vrátím se a dám ti porozumět srdci této Mé mimořádné duše; miluji tě; miluj Mě, Vassulo, neboť mnozí na tvé lásce závisí;

(Později, během odpoledne, mě napadl ďábel tím, že mě obviňoval. Věděla jsem, že to nemůže pocházet od Boha, neboť jsem se naučila, že On mě nikdy neobviňuje.)

žehnám ti, dcero; nikdy tě nebudu obviňovat z něčeho, co jsem ti Já, Jahve, dal;

mám v tobě zalíbení; vyvolil jsem tě, abych zjevil Svou Tvář; rozjímej, Má Vassulo; vnímej, vnímej tuto lásku, kterou k tobě cítím; brzy Mě uvidíš; ano, přijdu;

Pane, když si mne vezmeš k sobě, neočekávám nic, protože jsem nic nevykonala a nejsem ničeho schopna. Zase jsem dospěla k tomu, že jsem „nehodná“. A přesto si velmi přeji být s Tebou!

Vassulo, vnímej Mou ruku; Má ruka se tak usilovně snaží tě uchopit a držet tě u Mne; velmi si přeji tě chránit; miluji, když tě uchvátím a ponořím do hlubin Svého Srdce, abych tě tam skryl jen pro Sebe; zdá se, že jsi zapomněla na Má slova; což jsem tě k Sobě navěky nepřipoutal? což jsem nás nesjednotil tím, že jsem vložil věnec lásky na náš svazek? Má milovaná, pracujeme společně; Já jsem tvůj Bůh a Vůdce;

Můj Pane, jsem slabá a potřebuji Tě. Potřebuji být ve všem posílena, abych Tě mohla oslavit.

Vassulo, pozoruj Mé ruce; polož své ruce tak, aby se konečky tvých prstů dotýkaly Mých;

(Viděla jsem, jako by z konečků Jeho prstů vycházely záblesky, jako elektrické výboje.1 Přiložila jsem své ruce k Jeho, jak mi řekl. To se událo ve stavu vnitřního nazírání a rozjímání.)

vnímej Mou Svatost; Má Síla do tebe proniká konečky tvých prstů; takováto díla jsou Božská díla; žehnám ti; opři se o Mě; teď jsi Mě absorbovala; ponech své ruce v Mých, abys cítila Mé teplo;

(Později:)

Vassulo, poslouchej Mě, teď jsme ji zachránili před pádem, raduj se! použil jsem podstatu tvé lásky; pracujeme společně, pomáháme duším a uzdravujeme je; dcero, nikdy neochabuj v jejich uzdravování;

(Opět mě napadli démoni. Řekli mi: „Tak zmizíš už odsud.“)

Vassulo, pojď, přistup ke Mně blíž; vezmi si Mou lásku; chápeš, proč tě nenávidí? vytrhuješ ďáblu Mé milované duše a přivádíš je zpět ke Mně;

Pane, a co všechna ta láska, kterou Ti dávají ostatní lidé, pomáhá také?

ano! všechna láska je použita k tomu, aby obnovovala a uzdravovala duše;

(Pokračování poselství míru.)

Mé Království se bude šířit a růst darovanou láskou;

vpravdě ti říkám, že všechna Má utrpení nebudou nadarmo; Slávou nahánějící strach, porazím všechno zlo; roznítím každé srdce tím, že budu rozsévat Svá zrna Lásky a Pokoje a sjednotím Své děti; Mé Světlo se rozšíří po celém vesmíru, neboť to je Má Vůle;

oslavuj Mě, Vassulo, tím, že Mě miluješ; polib Mé ruce;

(Učinila jsem tak v duchu i ve skutečnosti, políbila jsem Mu ruce na obraze.)

vždy Mě oslavuj; miluji vás všechny; pojď blíž ke Mně, milovaná, neboť Má láska k tobě je větší, než si dokážeš představit;

(Z Boha vyzařovala veliká radost; Bůh byl tak šťastný!)


1 „Jeho lesk je jako světlo denní, z rukou mu šlehají paprsky, tam se ukrývá jeho síla“ (Ab 3,4).