15. listopadu 1988
(Dnes jsem na svých ramenou cítila Ježíšův Kříž. Cítila jsem, jak je Jeho Srdce naplněno obrovskou bolestí, jak trpí… kvůli světu, který Ho odmítá.)
Pane?
Já jsem; pociťuj Můj Kříž, dej Mi spočinout, Mé dítě Světla; Já jsem tak unavený, zůstaň Mi nablízku; potřebuji být utěšován v této opuštěnosti; Má Vassulo, poslouchej a piš;
Ó, tvorstvo! Má setbo! Já jsem tvůj Svatý, ale ty Mě odsuzuješ; miloval jsem tě od Věčnosti, ale ty Mnou pohrdáš; osvobodil jsem tě ze Smrti, a ty Mě napadáš; denně tě živím Svým Chlebem a podávám ti Své Víno, ale ty Mě ve své zlobě urážíš; prahnu po Lásce, ale ty Mě opouštíš, když žízním; vítám tě, když tě vidím unavené, aby sis odpočinulo v Mém Srdci, ale když jsem unaven, odstrkuješ Mě od sebe; otvírám ti Své Srdce a ukazuji ti, jak jsi Je zranilo, ale ty ve své zlobě opakuješ své bodné rány a probodáváš Mě skrz naskrz; otevírám Svou Náruč, abych tě přivítal a objal, ty se však odvracíš a ukazuješ Mi svá záda; plný něhy ti otvírám Své Nejsvětější Srdce, abych tě zahřál, ale když k tobě přicházím, zavřeš přede Mnou dveře a necháš Mě stát venku v zimě;
jako žebrák k tobě volám po celý den, vztahuji k tobě Své Ruce, abych tě pozvedl a uzdravil, ale místo toho Mě ignoruješ a odmítáš; Mé Oči i Oči Mé Matky jsou unavené bolestí; Mé Tělo je znetvořené Ranami k nepoznání; neprosím tě o nic jiného než o Pokoj a Lásku, ale ty odmítáš slyšet Mé úpěnlivé prosby… přišel jsem nejdříve ke Svým vlastním, ale opět jsem byl jimi odmítnut, opovrhován a pronásledován; uspořádali jste na Mě štvanici a jednali jste se Mnou jako s bláznem; zradili jste Mě…1 kvůli vaší zradě jsem vyplakal všechny slzy, které Mi ještě zbyly, vaše zkaženost pronikla celou Věčnost, takže dokonce i démoni zůstávají stát v úžasu nad vaší zkažeností;
ááách! Vassulo… Můj soucit a Mé nesmírné Milosrdenství Mne přimělo, abych přišel, varoval vás a zachránil před Smrtí; přivedl jsem tě ke Svým vlastním, ale oni potlačili Můj Hlas ze strachu, že by vystoupili na Světlo a vyšla by najevo jejich vina; protože dusí Můj Hlas a nevítají Mého Ducha Pravdy, způsobím, že cizinci odhalí jejich hříchy; nechám zaznít Svůj Hlas jako trumpetu ze střech vašich domů…2
uvítali Mě cizinci, kteří Mě předtím neznali; zabušil jsem na jejich dveře a oni Mi dovolili vstoupit; i když jsou chudí, pozvali Mě ke stolu; pro svou chudobu Mě nehledali, ale přesto Mě našli; ukázal jsem jim Své Rány, které Mi způsobili Mí nejlepší přátelé, a oni před Mými Ranami poklekli; při pohledu na Ně byli ohromeni Jejich hloubkou, byli zděšení surovostí, s jakou byly zasazeny Mému Tělu, zjihla jejich srdce, jako když změkne vosk; neplač, Mé dítě;
…Můj Hlas ponesou cizinci; když uslyšíte Ozvěnu, pak vězte, že vyšla ode Mě; budu vyvýšen cizinci, kteří Mě nikdy nehledali, a budu oslaven těmi, kteří Mě vůbec neznali; a stanu se jejich Mistrem a budu je učit, zahladím jejich viny; budu jim domlouvat a oni Mi budou rozumět; oni uzdraví Mé Rány;
Já jsem Pastýř a Já shromáždím Své ovce, protože byly svými pastýři zbity a rozehnány; Ó, Vassulo, to všechno se nyní naplní velice brzy;
pojď, odpočiň si ve Mně; dovol Mi odpočinout si v tobě, spojeni v lásce, sdílejme to spolu;
Ano, můj Pane.
my, společně;
Po všechny věky, amen.