26. srpna 1988

(Byla jsem pozvána, abych se setkala s několika radikálními muslimy včetně obou jejich imámů a jednoho šejka. Šla jsem za nimi s jedním přítelem teologem. Z jejich počínání bylo zřejmé, že jejich jediným cílem bylo mě odsoudit a tajně ze mne vymítat zlé duchy. Když ve mně nenašli žádného zlého ducha, přestali se ovládat a stali se velmi agresivními, zvláště když jsem pro ně přijala poselství, poselství lásky.

A protože viděli, že jsem úplně klidná, zuřili ještě víc. Obviňovali mě ze lži a klamu. Říkali, že Ty, Můj Pane, „nejsi Bůh Lásky“. Můj průvodce a já jsme klidně vstali a odešli jsme. Kdyby to nebylo ve Švýcarsku, byli by nás zabili.)

Pane?

Má Vassulo, Láska musí být na prvním místě; Já jsem Bůh Lásky; pamatuješ si, jak jsem tě učil, že Láska je Kořenem? dal jsem vám podobenství o dobrém stromu, který přináší dobré ovoce; tento Strom je Dokonalý, neboť jeho kořenem je Láska; jeho větve jsou ctnosti samy a všechny jsou dobré; bez Kořene Lásky tento strom nemá žádné ctnosti, a tak nenese žádné plody; vidíš-li strom, který je neplodný, nebo jehož ovoce je shnilé, pak věz, Mé dítě, že jeho kořenem je nejhanebnější zlo, které existuje;

naprosto vážně a s veškerou Svou autoritou vám pravím, Kořen všech ctností se jmenuje LÁSKA; Já jsem Láska; Já jsem Onen Kořen, který vás živí a zkrášluje; pojď, zůstaň ve Mně a budeš žít na věky!