8. dubna 1988
(Velký pátek)
Ježíši?
Já jsem; proč jsi pochybovala?1
Ach! všechno, co od tebe žádám, je láska; miluj Mě a ukojíš Mou žízeň! miluj Mě a utišíš bolest Mých Ran! miluj Mě a Můj Duch v tobě bude plesat radostí! miluj Mě a porazíš Mé nepřátele! Můj Duch spočívá na tobě, Mé dítě; my, společně?
my, společně?
Ano, Pane. Ano, Svatá Maria. My, společně, na věky věků.
1 Dívala jsem se do Bible, kde jsou napsaná Ježíšova slova, která řekl 29.3.88 („Vyleji Svého Ducha na celé lidstvo.“) Našla jsem to ve Skutcích 2, 17, ale věděla jsem, že se to v Bibli nachází ještě někde jinde, protože mi kdysi tuto pasáž Ježíš ukázal, poprosila jsem Ježíše, aby mi to v Bibli znovu ukázal. Po nějaké době, kdy jsem se to snažila najít, a nenašla, jsem si připadala, jako kdybych hledala jehlu v kupce sena! Pomyslela jsem si, že mě možná Ježíš neslyšel, a řekla jsem hlasitě: „Ó, Ježíši, možná bych měla zakřičet, možná jsi mě neslyšel!“ Než jsem dořekla poslední slovo, zjistila jsem, že zatímco jsem na Ježíše mluvila, měla jsem otevřenou Bibli přesně na té stránce, kterou jsem hledala. Měla jsem to přímo před nosem. Proto mi Ježíš řekl: „Proč jsi pochybovala?“