18. ledna 1988
Pane, jestliže se všechno děje podle Tvé Vůle a cokoliv se stane, je to proto, že jsi to tak chtěl, pak nerozumím tomu, proč, chceš-li, aby Tvé Poselství bylo přijato, neučiníš, aby ti, kdo o něm vědí, ho také přijali? Proč je neosvítíš?
Ó, dcero, milovaná, raduj se a buď šťastná, že jsem tě obrátil a uzdravil; Mé Milosrdenství sahá od pokolení do pokolení pro ty, kdo se Mě bojí; ale pokud jde o trny, které Mě probodávají, tak se ještě jednou opakuje Izaiášovo proroctví:
„budete naslouchat a přece nepochopíte, dívat se a přece nepoznáte, neboť srdce tohoto lidu se zatvrdilo, jejich uši jsou nedoslýchavé a své oči zavřeli ze strachu, že by mohli svýma očima vidět, svýma ušima slyšet a svým srdcem chápat a být Mnou uzdraveni a obráceni;“
dcero, od věčnosti jsem předvídal jejich tvrdohlavost; jejich odmítání dnešních Děl Prozřetelnosti je zbavuje všech privilegií;
Vassulo, modlete se neustále za to, co ve vás nejvíce hledám, a to je láska, víra a naděje;1
osvítím ty, kdo osvědčí svou upřímnost; neosvítím učence, protože jim chybí upřímnost; Já, Pán, hledám pokorné a maličké; čím jste menší, tím spíš se k vám skloní Má Velikost, aby vás pozvedla; čím jste menší a bezvýznamnější, tím snazší pro vás bude proniknout do Mého Nejsvětějšího Srdce; Vassulo! vidíš?
(Ježíš mi ve vizi ukázal chodbu zatarasenou obrovským balvanem. Za balvanem jsem viděla silné jasné světlo, kterému balvan bránil proniknout dále do chodby.)
to jsou ti, kteří blokují Cestu ke Mně; jejich nesmírná velikost zakrývá Světlo všem těm, kdo Mě hledají; Já, Pán, jim říkám: nebudu už snášet váš majestát, vaše namyšlenost Mě unavuje; Můj Kalich je plný; až přijde čas, budu je jednoho po druhém vybízet k lítosti; běda nevěrným, budou Mi muset pohlédnout do tváře!
Ježíši, začínám chápat, že Tvoji praví učedníci, kteří jsou pokorní a prostí, se z Tvého poselství budou radovat, ale ti, kdo jsou Ti nevěrní, je nebudou mít rádi. Jinými slovy, pro někoho jsou dobrá a pro někoho špatná.
ano, Vassulo, přesně tak;2
Svatá Maria, budeš mi pomáhat, i když jsem tak ubohá? Povzbuď mě. Není aspoň jeden církevní hodnostář, který by naslouchal? Aspoň jeden?
Vassulo, Má dcero, Ježíš tě miluje, Já tě miluji; požehnaná, Ježíš a Já ti teď pomůžeme; modli se, abys obdržela Jeho milost;
Ano, Matko, pomoz mi najít správná slova.
Já jsem, květino; všechny vás miluji, nikdy o tom nepochybuj;
Děkuji Ti, že mi pomáháš.
Láska ti pomůže obstát v mnohých zkouškách, Mé dítě; Ježíš ti dá Svou Sílu; Já tě budu vždy povzbuzovat; neboj se, chráním tě;3
Já jsem Pán, milovaná duše, nyní Mě chval a kráčej se Mnou, dám ti Svou Sílu, abys vykonala, po čem toužím; jak jen tě miluji! miluji tě tak moc, že to tvá duše nikdy nemůže pochopit;
Mé Poselství Pokoje a Milosrdenství, Lásky a Spravedlnosti nyní sestupuje mezi vás;
oslavuj Mě; Má Láska vás zachrání před Mou Spravedlností, která na vás dopadne, pokud Mi Mé tvorstvo opět nebude chtít naslouchat; ve Svém nekonečném Milosrdenství vás přicházím varovat; přeji si, aby Mé tvorstvo činilo pokání a uznalo Mě; Fatimská Svatyně hlasitě naříká nad odmítáním a pohrdáním poselství z Garabandalu; Má Duše se znovu utápí v bolesti; stejnou bolest jsem prožíval ve Fatimě; jak by teď mohli pochybovat, když je Můj Duch v nich a oni ve Mně? Mé Poselství z Fatimy bylo ignorováno a přijato až ve chvíli, kdy už bylo příliš pozdě;
miluji vás všechny; jsem to Já, Pán, kdo mluví – nikdy o tom nepochybujte: modlete se za duše, které kráčejí v temnotě;
Ó, Petře,4 Já jsem tě ustanovil, Já jsem tě posvětil, Já z tebe nikdy nespouštím Své Oči; bděl jsem nad tebou po všechna tato léta; teď stojím u tvých dveří, bratře, Můj vlastní; klepu; otevřeš Mi? nezapírej Mě, Petře; miluji tě; naslouchej Mi; slyš Můj Hlas; Já jsem to, Pán; pokoj tobě, duše, raduj se! přišel jsem, abych sjednotil Své krvácející Tělo, přišel jsem, abych shromáždil Své beránky; přišel jsem zavlažit Svou zahradu; Já jsem Ježíš, váš Spasitel;
pohleď!5 pohleď, Petře, Mé Nejsvětější Srdce je znovu zraňováno nesčetnými trny, trny, které do Mě zabodli ti, které miluji! Má Duše je znovu zraňována; šlapou po Našich Srdcích;6 obě Naše Srdce byla opět korunována dvěma trnovými korunami; Můj bok je doširoka otevřený a Má Krev z něj teče proudem; jsem teď u tvých dveří a mám s Sebou Svůj dosud neodhalený Plán Spásy; tady je;
toto zjevení je Můj Hlas; miluji vás všechny z celého Svého Srdce; ano, z celého Svého Srdce vás miluji;
