12. prosince 1987
Můj Bože! Jistě už dospělo k Tvým uším, z čeho jsem nyní obviňována, můj Pane. Už je to potřetí, co mě obviňují Svědkové Jehovovi. Předtím mi dvakrát oznámili, že toto je dílo ďáblovo (aniž by si cokoliv přečetli), a teď říkají, že jsem potomkem padlých andělů, kteří byli vrženi na zemi! Proč, Pane? Proč se od sebe jednotliví křesťané tolik liší? Kde se stala chyba?
ještě nikdy nebyla Má Církev v takovém zmatku; vzpomeň si na slova své Svaté Matky:
„zmatek kolem Garabandalu je připodobněním toho, jak je dnes Má Církev dezorientovaná; vládne v ní zmatek;“
Můj Bože, jsem tak smutná, tak smutná, Pane…
trápíš se, protože Mě vnímáš, poznáváš Mě; jak Mě těší, když poznáváš, čím tak trpím; Vassulo, také je miluji, ale Satan je zavedl na scestí; oslepil je a slepé je zavedl na špatnou cestu; ve svém bludu nejenže neuznávají Mou Matku jako Královnu Nebes, ale neuznávají ani Mého Petra, kterému jsem Já Sám dal autoritu mezi všemi Svými ovcemi; také pronásledují Mé květiny a odsuzují všechna Má dnešní Božská Díla; Satan je tak ovlivnil, že zneužijí cokoliv; nechápou; brání jim poznat Pravdu, jejich učení proniklo mezi vás, milovaní a oni jsou ti, před kterými jsem vás varoval;1 rádi označují milosti, které dávám Svým dětem, za „dílo Satanovo“ a odmítají vaši Svatou Matku;
Vassulo, nikdy by ses neměla zabývat tím, že je budeš odsuzovat, místo toho se nauč říkat: „ať je soudí Pán a napraví je…“
milovaná, Konec Časů je na dosah ruky; řekl jsem, že vám dám znamení a varování; trpím pohledem na to, jak se posmívají2 Mému základu3 a nenásledují nic jiného než své vlastní teorie; oni jsou ti Kainové a nebezpečí pro Mé Ábely, překážkou pro ty, kdo chtějí růst v Mém Domě, klamnou pochodní, která vede Můj lid na scestí, zatvrzelý, tvrdý balvan; rebelovali proti Mému základu; jak bych jim mohl nabídnout království na zemi, když už přijali nauku, která pochází od Kaina?
vzkřísím vás a vaše duše přijdou ke Mně, do Mé Náruče! váš život na zemi je jen prchavý stín, jste jen špetka prachu, kterou odplaví první kapky deště; což jsem neřekl, že v Domě Mého Otce je mnoho příbytků a že vám je připravím, abyste i vy mohli být tam, kde jsem Já? duše přijdou ke Mně, do Mého Domu!4 Vassulo, spikli se proti Mému základu; pokoušejí se vyvrátit Mé panství; miluji tě; neplač, květino;
(Když cítím, že je Ježíš smutný, tak je mi taky smutno.)
nasadím ti Svou trnovou korunu… a kopí drží oni; osnují pikle proti Mému Domu, pořádají jednu schůzi za druhou, aby skoncovali s Petrem!
Ó, Bože, ne! Ne, Pane!
shromážděte se, milovaní; posilněte Mou Církev; sjednoťte se, milovaní, znovu se shromážděte, buďte jedno; – květino, zůstaň bdělá;
Láska vás zachrání, Moji milovaní; pojď, květino, otevři se; otevři se a dovol Mi vlít do tebe Svou mízu, která tě pozvedne a posílí k tomu, abys mohla šlapat po Mých nepřátelích; pamatuj si: Já, Pán Ježíš Kristus, jdu před tebou;
(Toto poselství mě velmi znepokojilo.)
Toužím po tom, aby Ti naslouchali, je to tak naléhavé!
