12. července 1987

Vassulo, těší Mě, když chápeš;

(Někdy si plně uvědomuji, že jsem skutečně s Bohem a že se mnou rozmlouvá tímto způsobem, to mi pak srdce poskočí radostí! Přichází to ve vlnách. Většinou rozumím, ale ne úplně.)

Víš to, Pane?

vím, vím to velmi dobře; Vassulo, vzpomínáš si na Juana?

sjednotíme ho se Mnou;

Můj Bože!

Já jsem;

Myslíš hodně na Juana!

je Mou milovanou duší, miluji ho, chci ho u Sebe, přeji si ho vést a udělat z něj velkého služebníka; Ó, Vassulo, jak velké věci pro Mne může vykonat!

Ale Pane, to je nemožné!! Jednak v Tebe nevěří a pak je ve svém životě zaměstnán zcela jinými věcmi!

dítě, uvědomuješ si, kdo tě vede?

Ano, můj Bože…

Já jsem Alfa a Omega, Tvůrce všech věcí; chápeš, že už Mě dlouho hledá?

Opravdu? Myslela jsem, že nevěří.

vždycky věřil, jenom byl uveden v omyl; miluji ho a povedu ho, aby Mě našel; Já jsem Láska a k Lásce přijde, naplním ho Svou Láskou, Svou milostí ho úplně obnovím;

milovaná, teď si musíš odpočinout;

Pane, stále chceš, abych vždy psala vkleče?

ano, chci, cti Mou Přítomnost;

Ano, Pane.