29. dubna 2006

Ó, Pane, jak slavné je Tvé Jméno v celém vesmíru!
kdo jsou lidé, ve srovnání s Tebou nic,
pouhý prach a popel,
a Ty na ně přesto pamatuješ?

Kdo jsme my, a kdo jsem já, 
že ses ke mně snížil ze Své Slávy a  Vznešenosti,
abys mě navštívil?

Učinil jsi nás jen o něco menší než jsou Andělé,
korunoval jsi nás ctí a slávou…

Učinil jsi nás spolupracovníky Svého Díla,
a tak jsi nám dal možnost vládnout s Tebou!

Naplnil jsi mou duši božským poznáním
a z mého srdce prýští radostné boží poselství;

Vedl jsi mě jako pastýř…

Proměnil jsi můj jazyk ve zvučné pero
pohotového písaře;
vzdávám chválu Tomu,
který stvořil mne a všechny věci…

neboj se; jsi místem, ve kterém jsme si My učinili Náš Příbytek; skutečně jsem z tebe udělal Své pero, abys zapisovala Mé výroky; výroky, na které se bude pamatovat ve všech budoucích generacích; na tvé rty byla vylita milost, abys byla schopna důstojně hlásat Mé Jméno; pomazal jsem tě olejem radosti, nedovol svému srdci, aby sešlo z cesty, ale ať se přimkne k Mému, nezapomeň, že nakonec budu triumfovat Já; –

cesta, kterou jsem pro tebe zvolil, není snadná, ale neboj se; nepochybuj, neboť Já jsem Pán a Žezlo Mého Království je Žezlo spravedlivé; používám ho, abych pozvedal nebo umenšoval spravedlivě; všichni ti, které jsem vyvolil a požehnal olejem pomazání, jsou tříbeni tak, jako se tříbí stříbro; zkouším je ohněm, abych vhodně zformoval jejich ústa k hlásání Mého Slova; vnímej Mou Lásku… a nyní se raduj, neboť Já Sám jsem ti kázal v Mých Vlastních Nádvořích; raduj se! protože Ten, kdo ti zpívá hymny, není nikdo jiný než Ten, kdo vše stvořil, kdo stvořil tebe a kdo je nade všechno a skrze Něhož je vše udržováno;

Já Jsem Pastor1 Svého stádce,
Hlava Mystického Těla,
kterým je Církev;

Má Krev nebyla prolita zbytečně, ale Jejím prolitím na Kříži jsem se Sebou vše smířil; daroval jsem pokoj těm, kdo přebývají na zemi, stejně jako těm, kdo žijí v nebi;

Vassulo, nevyprávěl jsem žádné pohádky, mluvil jsem v Pravdě; co je správné, to by se mělo hlásat; kvůli Mé Církvi všude hlásej Mé Slovo, ať má Církev prospěch z Mých výroků a neproniknutelných bohatství pokladů Mého Nejsvětějšího Srdce; Mé Slovo osvěcuje srdce a jejich srdce se pak, posílena Mým Duchem, obrátí ke Mně; nikdy neztrácej naději a nikdy nepochybuj o Mé mocné přítomnosti;

ach! zasadil jsem Své Slovo na rozkošném místě! jak je příjemné, když sklízím Své plody na této půdě! na tomto území pozvednu Své oltáře a rozmnožím Své svatyně; Má Vassulo, říkej Mi tato slova:

„Pán je veliký,
velkoryse obdaroval chudé,
Jeho Spravedlnost trvá navěky věků;
Pán chrání maličké;
pokořil mě a zachránil;
tak jak se nyní odvděčím Pánu
za všechno co mi dal?“

– můžeš se Mi odvděčit rovností lásky; Láska za lásku; pamatuj na Má Přikázání a dodržuj je; nezapomeň, že jsi byla vyvolena, abys Mě těšila svými oběťmi pro Můj Dům; Já jsem tvůj život a Má Přítomnost je umocňována kvůli tobě, abys tak měla účast na Mém plánu; – milovaná, Já jsem tvůj Přítel, nikdy nepochybuj, pokoj… ic


1 Pastýř (slyšela jsem zároveň obě dvě slova).