5. srpna 2000
Já, Ježíš Kristus, ti žehnám.
Pane, Ty, který jsi mě vytáhl
z bahna močálu a projevil mi soucit, Ty,
který ses ke mně sklonil ze Svého
Královského Trůnu,
vlož do mých úst novou píseň.
Budu hlásat Tvé Slovo a zpívat o něm
všem rasám a národům.
chceš, abych učinil Svou Hostinu ještě sladší? hostinu, kterou ti po všechny ty roky poskytuji? mám ti dát, Má milovaná, více ze Své Sladkosti, abych osvěžil tvou lásku, utěšil tě a uzdravil? samo uzdravení vychází z Moudrosti…
Ach ano! Pane, smiluj se
nad tímto nevděčným pokolením;
dej, ať Tě uznají ve svém životě;
ať jsou ti,1 kdo slyšeli a četli Tvá poselství
osvobozeni od své lhostejnosti,
neboť četli, aniž by rozuměli;
ukázal ses vůči nim
jako Milosrdný a Trpělivý;
dej, ať Tě uznají jako Boha,
který je k Sobě poutá Svou Láskou;
Není to troufalé, žádat Svatého,
který provoňuje Svou Láskou celý vesmír,
aby poslal nová znamení
naplněná Jeho Sladkostí?
Oživ je novými zázraky
sladkými jako med;
ať je uzdraven onen rozeklaný jazyk,
který nepřestává pronásledovat mě
a tím i Tebe;
smiluj se nad těmi, kdo se dnem i nocí
odvolávají na Tvé Jméno,
a přitom žijí bez lásky…
skrze Své Božské Poselství jsem nasytil tebe i ostatní na jedné ze Svých největších a nejhonosnějších Hostin; pro vaše zlé časy jsem připravil zázrak zázraků a všechny jsem vás pozval, abyste přišli a ochutnali z ní; ochutnat z Mé Hostiny znamená zakusit Mě, vašeho Boha a Stvořitele, abyste Mi porozuměli;
Ach, můj Pane!
Tvá Slova jsou mystická a zastřená
a mnozí, kdo Tě čtou
v Písmu a v těchto poselstvích, nechápou
Poznání, které obsahují,
protože jsou Poznáním Boha;
osvěcují naši duši a rozum
a vnášejí do nás světlo,
a přesto vím, že jsou takoví, kdo čtou,
ale přesto nepronikají do moudrosti
Tvých Slov
a připadají jim zapečetěná;
a přece Tvá Slova
jsou Pravou Kontemplací,
Moudrostí a Pravdou…
každý, kdo naslouchá Mně, a ne svému hlasu, pronikne do Mé Moudrosti a Má Slova zazáří v jeho duši jako zrcadlo nastavené slunci; každému, kdo se po přečtení Mých Slov skloní a bude Mě ctít velkoryse a s láskou, spadnou šupiny z očí a spatří Mě v Mé nedostupné slávě; ano, protože jeho oči jasně uvidí to, co mu bylo neviditelné a nedostupné a vyhrazené pouze svatým;
možná ti Má řeč zní nesrozumitelně, pokolení, ale cožpak jsem už neřekl, že toho dne, kdy spadnou šupiny z tvých očí, že toho dne poznáš, že Já jsem v Otci a ty ve Mně a Já v tobě; neřekl jsem, že kdo zná a zachovává Má přikázání, ten Mě opravdu miluje; a že každý, kdo Mě miluje, bude milován Mým Otcem a Já ho budu milovat a ukážu se mu; ano! spatříte Mě v Mé slávě;
Má plnost se hojně vylévá na vás na všechny a Mou milostí se stáváte syny a dcerami, dědici a dědičkami Mého Otce, přesně jako Já; stáváte se spolu se Mnou, jak říká Písmo,2 „královským kněžstvem, svatým národem, abyste hlásali chválu Toho, který vás povolal z temnot ke Svému podivuhodnému světlu;“
Já, Ženich vesmíru v celé Své vznešené Kráse přijdu k tomu, kdo se zcela skloní, a Můj Duch Lásky ho obklopí, aby ho vtáhl do Náruče Nejsvětější Trojice; duše, které se dostalo tak velikého světla, pak obdrží všechna skrytá tajemství a Bohatství Nebes a začne už tady na zemi žít tak, jako by žila v nebi, protože vstoupí do Blaženého Patření; jinými slovy, už tady na zemi zakusí, co je to Blažené Patření, jehož plnosti dojde v okamžiku, kdy vstoupí do nebe…
slyšeli jste, že je řečeno:3 „každé tělo je tráva a všechen jeho půvab je jako polní kvítí; tráva usychá, kvítí uvadá, ale Slovo našeho Boha trvá navěky;“ a proto váš život vychází z Mého Slova, které vás oživuje; tělo je tělo a tělo je křehké, ale Mé Slovo je Život a trvá navěky;
abych udržel tvou duši naživu, budu se ti bez přestání dávat čím dál víc, budu se projevovat v síle a milosti, zatímco ti budu odhalovat Své Srdce a ukazovat věci, které žádné oko nevidělo a žádné ucho neslyšelo, věci převyšující lidské poznání, neboť člověk sám nemůže dosáhnout Poznání, jakého lze obdržet skrze Mou Svatou Moudrost a jež vyvěrá z Mého Božství;
a teď, když jsi zakusila dobrotu svého Pána, Vassulo, co Mi teď řekneš?
Tvá dobrota, Můj Pane, mě zprostila viny. Bez mé nejmenší zásluhy jsi mě osvobodil.
udělal jsem to, abys měla víru a naději ve Mně, svém Bohu; a co ještě jsem udělal?
Požádal jsi mě, abych Ti obětovala svou vůli; potom…
4potom jsem do tebe vlil Svou Lásku, aby se Mi dostalo lásky od tebe; toto je důvod, proč k vám všem mluvím a opakuji se;
ve svém nitru, Moji nejdražší, můžete obdržet plnost Božství, která vás bude učit posvátným tajemstvím, vznešenému a Svatému Poznání, které vychází z Moudrosti, a toto Poznání ve vás poroste jako strom, jehož kořenem bude Moudrost; a z tohoto stromu budou rašit ctnosti;
říkáš, dcero, že mnozí, kdo čtou Má Slova, nechápou jejich smysl, protože jim připadají mystická a zapečetěná; nyní jsem vysvětlil, co máte dělat, abyste rozuměli Mým Slovům; a když se budete umenšovat, stanu se pro vaše duše Vším, stanu se vaším životem, vaším blahem, vaší inspirací, vaší dobrou vůlí, vaší nadějí, vaší láskou, vaší vírou, vaší radostí, stanu se vaším Ženichem, o něhož se můžete opřít, a vaším vzkříšením;
Má milovaná bude vybrána jako jedna z těch, kdo se Mnou spolupracují, kdo budou vládnout se Mnou; pak můžete říci: „žiji opravdový život v Bohu, protože se plně podílím na životě Nejsvětější Trojice;“ ano, skutečně; protože naplňuji všechny věci, aniž bych byl omezován jejich limity, a tak mohu prodlévat v nitru duše, která má své limity, a dát se poznat člověku, aniž bych přitom ztratil Svou transcendenci;
podívej se na sebe, Má Vassulo, a řekni Mi: co je znamením proměny člověka?
Myslím si, že takových znamení je mnoho.
máš pravdu, když říkáš, že je jich mnoho, ale které z nich je nejvznešenější?
Podle toho, co říká Svatý Pavel, to musí být božská láska v člověku, která se do této bytosti vlévá neustálým přílivem Tvé vlastní Lásky, a proměňuje tuto duši tak, aby pokročila do duchovních hloubek, vede ji, aby rostla ve své lásce a byla zbožštěna, stala se bohem skrze účast na božství. Tvá Láska zbožšťuje a Láska nás proměňuje z našeho tak znetvořeného stavu, ke Tvému Božskému Obrazu…
ano! Písmo říká: „kdo hledí k Jahvemu, rozzáří se,“ což znamená, že „budete přetvořeni v Jahvův obraz;“ k tomuto nejviditelnějšímu znamení proměny dojde ve chvíli, kdy se člověk zcela odevzdá5 Bohu a od tohoto znamení se pak odvíjejí další; znamení radosti, pokoje, rostoucí milosrdné lásky, a právě skrze tuto lásku duše získá Poznání Trojjediného Boha; duše, která bude takto proměněna, bude jako lampa, která září zevnitř i navenek božskou láskou a Poznáním, skrze něž zná Boha a rozumí Mu;
šťastná a osvobozená od světa a jeho temnoty, se ke Mně tato duše rozletí a zůstane přitisknuta k Mojí Hrudi6; zapálená láskou a opojena Mou Sladkostí, se bude ještě horlivěji snažit proniknout do Nejsvětější Trojice; a Já, nejněžnější Ženich, ji budu neustále přitahovat k Plamenům Lásky Svého Srdce a nořit ji do Nás, aby v Nás spočinula a mohla s Námi vládnout;
jak pak může nějaká duše odmítat, co nabízím? už jsem řekl, že v Den Soudu bude každý souzen podle toho, jak miloval, když byl na zemi; co na to říkáš?
Řekla bych:
„Jak nesmírná je Tvoje dobrotivost,
kterou jsi uchoval těm, kdo se Tě bojí,
a prokázal těm, kteří se k Tobě utíkají
před zraky všech lidí ….“
a Já řeknu těm, kdo jsou ještě připoutáni ke světu, že když se upřímně rozhodnete pro Mě a budete se chtít se Mnou usmířit, když ke Mně budete volat, přijdete a budete se ke Mně modlit, budu vám naslouchat; když Mě budete hledat, najdete Mě; opravdu se vámi nechám nalézt; budu s vámi rozmlouvat a vy se Mnou, protože jsem vás od počátku miloval věčnou Láskou, a proto Má Láska k vám je věrná;
tak pojďte, pojďte a strhněte závoj, který vás ode Mě odděluje; pojďte a kontemplujte Svatého, který vám dá věčný život;
1Petr 2,9
