30. listopadu 1998
Pane,
dovol mi najít slíbenou radost
na konci stezky,
kterou jsi přede mnou rozvinul;
proto mě, Spravedlivý Otče,
uč, abych byla oděna
spravedlností a odvahou;
Ó, Pane! na Tvůj Dům
neustále útočí vzpoura
a ani náznak sjednocení data Velikonoc,
nic skutečně viditelného; ještě ne…
ve chvíli, kdy jsi mě pokřtil,
ponořením do Jezera Utrpení Svého Srdce,
jsi můj život proměnil ve lkající flétnu!
Ano, vím, že mě povolala
Sama Božská Moc,
a že jsem v náručí živoucího Obhájce
a že On bude triumfovat
nad vším prachem této země,
ale když se probudím,
jsem stále ve svém těle –
Ó, Znalče mých myšlenek,
nedovol, aby Tvá harfa,
jak mě nazýváš,
byla naladěna k žalozpěvům,
protože tak bych se dopustila hříchu;
ať mě Tvá láska nezkouší tolik
jako právě teď;
dcero, přestaň blábolit; právě teď stojím oddaně před tebou a připomínám ti, že není možné být v Mé společnosti, aniž bych s tebou nesdílel Své Utrpení a aniž by se tvé rysy nestaly Mými; ach, a v naší důvěrné jednotě a v našem objetí jsem ti udělil pomazání Své Lásky, aby ses stala dalším živým křížem, dalším otrokem, který bude prodán světu; jestli jsem tě ponořil do toho, čemu správně říkáš Jezero Trýzně v Mém Srdci, tak se podívej, co ti tento křest přinesl, jakou vůni, jaká majestátní roucha; jednal jsem s tebou tak, jak jednám se Svými vyvolenými;
1 pohleď, oblékl jsem tě do Svého Syna Ježíše Krista;
a Já,2 Já, který jsem Brána, skrze Niž ctnostní vcházejí do nebe, ti naprosto vážně a s veškerou Svou autoritou říkám: zůstaň jako lilie, která byla vypálena čistou myrhou v tomto Jezeře Trýzně, které ve skutečnosti představuje Kristovy Slzy, abychom Své milované mohli říct: „jak skvělá je tvá vůně, mnohem vonnější než všechna ostatní koření; ozdobena Naším nevýslovným Světlem dál rozšiřuj svou sladkou vůni, abys našla slíbenou radost na konci stezky, kterou jsme připravili pro Svou nevěstu; tam, na Věčnosti, najdeš svůj nejkrásnější odpočinek;“
Má Vassulo, tato trýzeň, kterou mám v Srdci, je, jak už jsem ti řekl,3 působena násilím; toto pokolení Mě vleče do nových Getseman; co jsem ještě mohl udělat a neudělal jsem? Já, ač Božské podstaty, jsem se zřekl Sám Sebe, abych přijal postavení otroka; sloužil jsem; a dodnes nejsou4 uspokojeni;
Můj Dům je v troskách a Já, v touze zachránit Svůj lid z trosek, jsem Svým Královským Žezlem pozvedl proroky, aby přijali postavení otroka a dobrovolně sloužili Mému Domu a upevnili Jej, tento Dům, který jsem vykoupil Svou Vlastní Krví;
někteří z Mých pastýřů se budou ptát: „ale co máme dělat, aby se Ti náš život líbil?“ volám vás k modlitbám a k pokání z celého srdce, abyste se smířili se Mnou, svým Bohem: zanechejte svého dřívějšího způsobu života a následujte Mě, aby se Mi váš život líbil a tak ve vás rostlo Poznání Naší Trojičné Svatosti; pak Nám dovolte, abychom vás vedli ke kontemplaci Snoubenecké kontemplace v Božské důvěrnosti Našeho Objetí;
chcete vejít do radosti Našeho Trojjediného Božství? tak volejte k Duchu Svatému, Dárci Života, Dárci charismat, osvícení vašeho srdce, který může naplnit všechny věci, aniž by byl omezen jejich limity, ať uplatní Svou Sílu ve vaší duši příkazem, aby se všechno ve vás obnovilo; ve Své vlídné Lásce a Milosti vám ukáže Svou Vlastní Slavnou Moc tím, že proměnou, kterou ve vás může vykonat, vám dá potřebnou sílu a milost k tomu, abyste se už nikdy nebouřili;
mnozí5 z vás, kteří sedí za svými úřednickými stoly, se stále ptají: „proč by měl Bůh zasahovat, když naše Církev byla tolik let obohacována Duchem Svatým a tolika našimi Světci?“
„abych ukončil vaši vzpouru a vaše odpadlictví,“ je Má odpověď; v Naší blahosklonné slitovnosti jsme s vámi měli soucit; Samo Jaro provoní tuto zemi, osvěží a oživí Mou vůní toto odpadlické pokolení…
a pokud jde o sjednocení data Velikonoc, Má Vassulo, stále stojím u jejich dveří jako žebrák čekající na almužnu, stále čekám, až sjednotí toto datum… stále mluví o jednotě a bratrství, ale jedině obrácení srdce je pokorně přivede na stezku jednoty;
říkám ti, že jsem dal poznat apoštolu Pavlovi zjevením v jeho srdci důležitost jednoty a jak uchovat jednotu Ducha pokojem, který vás všechny spojuje; dal jsem mu rovněž pochopit řád Svých darů; odhalil jsem mu, že jsem každému z vás udělil Svou přízeň a přidělil vám ji různým způsobem; dal jsem mu poznat, že jsem odešel vzhůru, vysvobodil jsem zajatce a dal lidstvu dary; a pro některé bylo Mým darem být apoštoly, pro jiné proroky, pro další hlasateli evangelia, pro některé pastýři a učiteli, aby všichni dohromady jedním srdcem a jedním hlasem budovali Mé Tělo, Církev;
Svým Slovem jsem povolal proroky, ale Mými proroky nejsou ti, kdo si říkají teologové, ale ti, které pozvednu k Svému Srdci a dobře je v Něm usadím, aby dosáhli plného poznání Naší Božské Vůle a byli schopni oznamovat Naši Vůli lidem; Já osobně jim vzdávám hold Svým přímým zásahem, abych je připravil a cele je dal vám všem, aby vás napomínali; Svým Slovem jim dovoluji poznat Mou Vůli;
Moji proroci jsou ti, kteří jsou živeni milostí přímo z Mých Úst, a kterým vkládám Své Slovo přímo do jejich úst; přicházejí k vám všem ještě svlaženi nebeskou rosou a jejich slova na vás padají jako osvěžující déšť;
slova, která vychází z Mých proroků, jsou Mým přímým zásahem, a jsou jako meč, aby vedla odpadlé ke kajícnosti, a oni Mi tak vzdali čest a slávu; jejich slova planou jako pochodeň v temnotě vaší duše; mnohé z jejich kostí znovu povstávají z hrobů;6
jestli se někdo zeptá: „proč náš Pán zdůrazňuje postavení Svých proroků?“, řekni jim toto: „náš Pán říká: ‚neobcházejte Má slova, abyste ospravedlnili svůj racionalismus; zřekněte se svého hříchu a buďte šťastní; ať se vaše duše radují z Milosti svého Pána;7 nepronásledujte Mé proroky, vždyť jsou to Moji andělé, kteří těší Mým slovem každého z vás; jejich úkolem je varovat vás a vést vás k pokání,‘ “
neboť nyní je čas pokání; zřekněte se svého hříchu a snažte se Mi líbit;
ach, Vassulo, přinesl jsem setbu z Egypta, abych ji zasadil tam, odkud Můj nepřítel odnesl pozemské zásoby potravy; něžně a pečlivě jsem pro ni připravil místo, pomazal jsem ji a zasadil; ve snaze zachránit Svůj lid z trosek jsem pro ni zúrodnil půdu; zapustila kořeny, vyrostla a stal se z ní strom; jeho větve se rozprostřely až k moři, jeho plody jsou hojné a šťavnaté; i když na něj často udeřily hromy a blesky, vichřice a běsnící bouře, nevyvrátil se;
po tři léta a několik dnů se Můj nepřítel chvěl a třásl; s planoucím hněvem a tvrdými hrozbami postavil armádu, aby prosívala jeho plody sítem záhuby a spoutala je uzdou; ale Já jsem je všechny posbíral a skryl ve Svém Srdci; i když lidé často útočili na Můj strom, nikdy ho neporazili, protože na něm spočívalo Mé Trojičné Požehnání; ach… jak často mu oráči orali na zádech a dělali brázdy, aby jej rozlomili, ale Má pravice roztříštila jejich jho a uvrhla je všechny ve zmatek;
jak šťastné jsou národy, které najdou přístřeší pod jeho větvemi a budou jíst jeho plody, které jsem označil pečetí Svého Svatého Ducha! – Slovo Života ti bylo dáno zadarmo, abys i ty, Vassulo, je zdarma dávala umírajícím; běda těm, kdo napřahují svou ruku s ohněm, aby zničili, co jsem zasadil!
budu tě dál zahrnovat Svou sladkostí, budu v tobě milostivě přebývat jako sladká podstata, aby celý svět mohl zakoušet Mou sladkost; ať ti, kdo tě obviňují, pominou jako prchající stín;
Já, Milovník lidstva, tvůj Pán a tvůj Bůh, tě chci políbit polibky Svých Úst,8 a navonět tě, abys byla potěšením pro Mé Oči;
buď dobrá;
Pís 1,2
