4. dubna 1997
květino-Mého-Srdce, naslouchej Mým slovům; chtěl bych ti položit otázku: věříš tomu, co je napsáno v Písmu?
Proč, Pane, samozřejmě věřím!
věříš, že Bůh může mluvit s člověkem?
Rozkvetla jsem díky tomu, že jsi se mnou mluvil. Jak bych mohla nevěřit, že Ty se mnou mluvíš?
dnes mnozí z Mých vlastních povstali proti Mně v Mém vlastním Domě… nadutí pýchou říkají: „my jsme bohové;“ tvrdí, že jsou mnohem větší než všechno, co lidé nazývají „bohem“, mnohem větší než všechno, co se uctívá; oni sami usedají na trůn v Mé Svatyni a tvrdí, že jsou Bohem; každé slovo, které jsem hlásal, titíž lidé odmítají, ale už je připraven veliký oheň, aby je pohltil… tvrdí, že pochopili tajemství Mě samotného;
je však Prostředník,1 který připomíná člověku, v čem spočívá jeho povinnost; slitovává se nad člověkem, modlí se za lidi, aby byli obnoveni a uchráněni od pádu; to všechno znovu a znovu konám pro člověka, abych zachránil jeho duši od věčného ohně a dal nad ním zazářit světlu života…
aby tito lidé, kteří Mě denně pozdvihují, skryli své plány, tajně osnují plány, jak svrhnout Petrův Stolec a umlčet Vikáře Mé Církve a všechny ty, kterým jsem odhalil jejich plány a ukázal jejich odpadlictví; tajně osnují své plány, aby Mě umlčeli, a říkají: „vidí nás někdo? pozná nás někdo?“ pokorní se však radují, když slyší a rozeznávají Můj Hlas; chudí jásají v Mé Přítomnosti;
– jejich2 oběti Mi jsou nyní výsměchem; proč? právě oni se stali tou největší Hanbou Mých Nádvoří; tito zločinci v Mém Domě přemýšlejí, jak umlčet Můj Hlas; budou se snažit, a všem to dají příkazem, abyste odsoudili velkolepá díla Moudrosti, protože toto3 Dílo Moudrosti je vyzdviženo vysoko jako osvětlený transparent a odhaluje jejich ničemnost, toto se stalo jejich prvořadým cílem; Mé4 nejkrásnější dědictví se stalo podobným ženě, která zrazuje svého milého…
a tobě, které jsem otevřel sluch, abys Mě slyšela a stala se Mou žákyní, říkám: neboj se; měj touhu po Mně jako nikdy předtím, aby se tvá touha stala tvým sladkým opojením, neboť bude lahodnější než víno; následuj Mě, abys nakonec dosáhla Poznání Boha i Jeho Moudrosti; prahni po Mně celým srdcem, jako sirotek touží po rodičích, ať po Mně touží celé tvé srdce; nekochej se ničím jiným na zemi ani v nebi kromě Naší Trojjediné Přítomnosti; kéž tvá radost spočívá v tom, že budeš blízko Nám, kteří jsme tě zasnoubili Naší Svatosti pro Naši Slávu, ale i pro tvoje posvěcení;
Můj Bože, můj Bože,
nyní je čas jednat,
protože se přestupuje Tvůj Zákon
a zlo v Tvém Domě se vzmáhá.
Zjišťuji, že se šíří Ohavnost,
právě tak jako řeky
podemílají své břehy,
tak Ohavnost zaplavuje nás.
Trojjediný Bože
a Ručiteli našeho blaha,
přijď nám na pomoc!
splním Svůj Příslib a vaší tísni a úzkosti bude konec; řekni tedy Mým synům a dcerám, že již brzy zahřmí z výšin Můj Hlas a zachvějí se základy hor; nyní tito kupci v Mé Církvi již obkličují toho, koho jsem posadil na Petrův Stolec, a nezaměřují se na nic jiného, než aby ho svrhli; jsou podobni lvu dychtivému trhat na kusy, jsou jako mladý lev číhající ve své skrýši;
sleduji každý pohyb právě těch, kdo chtějí umlčet Můj Hlas,5 a pohled na každý jejich počin, ve Mně vzbuzuje odpor; sleduji Svého věrného služebníka,6 jehož rty neustále šeptají požehnání pro ty, kdo ho pronásledují; naslouchám jeho hlasu, zatímco mu zasazují ránu zezadu:7
„ve Své Lásce, můj Vykupiteli, vyslyš mou naléhavou modlitbu; obkličují mě krutí pronásledovatelé, jak jsou daleko od Tvého Zákona! zde jsem, vstávám před úsvitem, abych k Tobě volal o pomoc: Salve Regina, přijď nám na pomoc, miserere… přijď nám na pomoc, ó, Bože! Strážce duší, přijď nám na pomoc;
Madre de Dios, Nevěsto Ducha Svatého, kéž mé volání dosáhne k Tobě a dotkne se Tvého Mateřského Srdce; Ó, Přečistá, Nebeský Trůne Boží, na němž usedl Otec, Syn a Duch Svatý, ujmi se mé záležitosti a uděl nám všeobecný mír… slituj se nad námi… slituj se nad Svými dětmi… otevírám ústa a vzdychám v naději, že pro naši ochranu rozprostřeš Svůj plášť nad trpícími, nuznými, nešťastnými a opuštěnými, abys nás chránila, dáváš nám paprsky Světla a Naděje, a má tíseň se zmenšuje; já jsem v bezpečí jako malé dítě u své matky, utíkám se k Tobě jako malé dítě ke své matce a do Tebe vkládám svou naději, Nebeský Trůne Nejsvětější Trojice;
Prostřednice všech milostí, zachraň nás od bouřlivých záplav hříchu, rozmnož Své milosti a obrať srdce rodičů k dětem a srdce dětí k jejich rodičům; Ó, Matko Božské Lásky, prosím Tvé Královské Srdce vždy plné laskavosti a dobroty, aby na mě vzpomnělo u Otce; nemám na tom žádnou zásluhu, ale byla jsi to Ty, má Ručitelko, která jsi mi ve Své láskyplné něze zachránila onoho dne život,8 abych pásl ovečky mně svěřené; ctnostné Panenské Srdce Mariino, smiluj se nad Svými dětmi, otevři Brány Svého Srdce vyhnancům a vylij na nás všechny Své Světlo;
Matko učedníků, Matko Vítězná, Matko jedinečného Vykoupení, Matko proroků a charismat, Matko Pravého Vinného Kmene, kéž moje prosby dosáhnou k Tvému Mateřskému Srdci; ve Své Lásce vyslyš mé volání…
můj Bože, Strážce duší, do Tebe vkládám svou naději… Ó, Bože, jak miluji Tvůj Zákon!“
amen;
Prolom nyní Své mlčení, Pane,
obrať Svůj Sluch k jeho modlitbám
a slyš, co říká.
Sešli z výšin tuto Živou Vodu,
aby nás omyla a očistila.
po této nekonečné noci přijde úsvit, Vassulo, Moje přítelkyně, a zazáří Sláva Naší Trojjediné Svatosti;
(Mluví naše Svatá Matka:)
Já, vaše Svatá Matka, tě zdravím, Vassulo; ano, Naše Srdce9 povstanou jako ranní úsvit, aby prozářila nynější temnotu světa; naše Srdce ve Svém triumfu budou zářit nad lidstvem a Jejich záře bude jasnější než všechna souhvězdí dohromady, zářivější než tisíc sluncí a lidé, kteří už roky kráčejí v temnotě, uvidí na nebi veliké světlo; nad těmi, kteří žili v krajině stínů, zasvitne světlo;
mnoho z vás, malé děti, čeká na vnější znamení, na neobyčejné jevy a viditelné zázraky; mnozí z vás obrací oči vzhůru a zkoumají nebe, avšak Můj Syn Ježíš vás varoval, abyste nehledali hmatatelná znamení, ale to, co je skutečné a božské ve vašem nitru;
mnozí z vás čtou a čtou toto prorocké zjevení, ale i když mají oči, tak nic nevidí, protože když čtete, čtete pouze s jediným cílem: najít mimořádná znamení nebo údaje o divech a zázracích, místo toho, abyste vzývali Ducha Svatého, aby vás obdařil duchem rozlišování a vnímání, abyste spíše pronikali do tajemství Kristova a do tajemství Jeho Zmrtvýchvstání, a aby vaší duši umožnil činit duchovní pokrok a dosáhnout zaslíbené země…
pokud se vaše srdce a mysl bude i nadále ubírat tímto směrem, Mé ubohé děti, ten den, kdy stanete tváří v tvář před svým Stvořitelem, budete před Jeho Trůnem stát s prázdnýma rukama, neboť vaše duše bude stále pustinou, suchou zemí, pouští; jestliže budete pronikat do těchto Tajemství, která vám nyní zjevujeme v těchto Poselstvích, svým srdcem správně, začnete chápat, že každé dílo, které koná Bůh, je plné Slávy a Vznešenosti;
když On Svým Majestátem ozdobí duši a obrátí ji, aby vstoupila do Jeho Království a do Nebe, budete oslavovat tento zázrak, protože uvidíte Jeho Slávu; když Bůh zajistí Nebeský Pokrm hladovějícím a těm, kteří se Ho bojí, aby se i oni mohli stát dědici Jeho Království a byli obklopeni věrností a neporušeností, budete též oslavovat tento div, protože uznáte Jeho Požehnání a budete toto Požehnání nosit na krku, jako se nosí náhrdelník;
až Díla Jeho Moudrosti, která jsou jako Nekonečné moře a září jako tisíce sluncí, projasní vaši duši, aby plody vašich rtů rostly a aby každé slovo vyřčené vašimi ústy bylo jako stravující oheň, který očišťuje tuto zemi, tak budete den a noc zpívat hymny Tomu, který je Amen, za Jeho překypující dobrotu, Jeho trpělivost a shovívavost, kterou k vám měl po celá ta léta vaší vyprahlosti; vaše duše bude každý den vašeho života oslavovat tyto zázraky, divy a znamení; proto, Mé děti, ve svém obrácení odhalíte skutečnou Slávu Boha, který přebývá a září ve vás; strhněte si z očí závoj, abyste viděli, že váš Stvořitel žije také ve vás, Ten, který vás objímá ve Své Lásce; váš Stvořitel je také vaším Snoubencem,10 protože On je Hlavou11 každého stvoření…
Mé děti, modlete se za ty, jejichž srdce jsou Bohu vzdálena; mnozí z nich říkají: „dnes jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme;12 pojďme, radujme se dnes, dokud žijeme, náš život pomine jako závan větru! ano, naše dny zde jsou sečteny a pominou jako stín, proto hodujme!“ a pokračují v hanobení sebe a Obrazu Božího, stále hlouběji se noří do hříchu a nevědí, že jsou víc mrtví než živí… ach, kolik z nich bylo svedeno svou vlastní domýšlivostí, a falešné názory pokroutily jejich myšlenky…
Můj Syn Ježíš Kristus, Vykupitel lidstva, má Moc zachránit každého, neboť Jeho Otec, váš Stvořitel, Mu dal moc nad celým lidstvem; v dnešní době koná tolik znamení a zázraků jako nikdy v dějinách;
Bůh se k vám sklání z nebe, Moje děti; váš Král Ježíš odložil stranou Korunu a sestoupil ze Svého Slavného trůnu, aby vás dosáhl; tento Král, který seděl na Svém Královském trůně, oděný do ohromující nádhery, zářící Slávou více než zlato a drahé kameny; pozvedl Svou Tvář plnou vlídnosti a v planoucím Majestátu pohlédl na množství andělů, kteří Ho obklopují; pohlédl na Své Svaté a na celý Nebeský Dvůr a se Srdcem žhnoucím Láskou řekl:
„rozhodl jsem se otevřít Své nebeské zásobárny13 a vylít na toto lehkomyslné pokolení Svou skrytou Manu,14 poklad vyhrazený pro tuto dobu, kdy svět ochladne a v chladu svého srdce se odvrátí od Boží Lásky;15 ať je známo, že bezbožní budou živeni z těchto zásobáren; protože Já Sám k nim půjdu se slovy útěchy a ukonejším ubožáky; ukážu Svou velikou Lásku Ubohosti a uzdravím jejich rány;16
Já Sám k nim promluvím a řeknu jim, že jsem jejich bratr a Božský Přítel, který jim může vrátit jejich božství; v rozhořčení nad svým otroctvím se budou jeden po druhém ptát: ‚jak bych mohl být připočten k dětem Nejvyššího, já, který jsem nejodpornější červ žijící mezi červy? jak na mě může tento Přeslavný Bůh dvakrát pohlédnout a dát mi místo mezi Svými Svatými? jak může toto slavné Slunce povstat a svítit i na nás?‘ – ‚ne, červíčku, nezemřeš; tvůj Král ti nedovolí zemřít; zachráním tě Svou Rukou, červíčku, a přijdu ti na pomoc, aby ses i ty mohl jednoho dne objevit v Mých Nádvořích; váš odporný zjev proměním v slavnost, neboť váš Král je nyní blízko vás,17 a ze slavnosti vás proměním v ráj, slavné nebe, abych mohl být Já ve Své Vznešenosti chválen a oslavován; a v tomto nebi Mě budete vzývat a hledat napříště Mé Cesty, abyste žili; Můj Všemohoucí Dech na vás vydechne Mou Vůni; nikdo nezná všechny divy, které jsou v Nebesích, a jak dokáži dát poznat Svou Vůli na zemi, jako je tomu v Nebi; abych tě, červíčku, pozvedl, ať jsi důležitý nebo obyčejný, bohatý nebo chudý, otevřu Své Rty a ze Svých Úst na tebe, červíčku, vyleji Svůj nejvybranější olej18 a pomažu každého z vás;‘
ano, přijdu a osvobodím je, abych je povzbudil, ukážu jim Své obdivuhodné skutky a připomenu jim jejich dědictví, nabídnu jim Své Království… ve Své Nekonečné Milostivosti se skloním z Nebes a Svým zlatým žezlem pozvednu tyto sotva narozené, aby Mě následovali v Mých Stopách; mnozí se budou dívat nechápavě na Mou volbu, a že milost a milosrdenství mohou být dány i těm, kteří kdysi přestali být; – sestoupím až k nim a půjdu až do nejodlehlejších končin, abych se vmísil mezi ně; oni pak budou oslavovat Mou lásku více než víno a budou Mi říkat: ‚jak správné je milovat Tebe, Svrchovaného Vládce Vesmíru!‘“
pak,19 plný milosti, vztáhl Svou Pravici a udělil zemi požehnání; a ty, dcero, pokračuj v tom, co ti Bůh nařídil konat; vidíš, že jsou tvé oči mnohem jasnější nyní, když jsi snědla toto sousto medu?20 naplň svá ústa olejem21 a jdi s Mým požehnáním; Já jsem s tebou;
Pís 1,3: „Rozlévající se olej je Tvé Jméno, proto Tě dívky milují.“ Čímž má Ježíš na mysli, že když vylije Své pomazání na hříšníky, budou uzdraveni. Jinými slovy, pomazání představuje Jeho Jméno, a jakmile Jeho Jméno sestoupí na hříšníky, budou milovat Boha.
