9. září 1986

Já, Jahve, tě miluji; uvědom si, že jsem byl s tebou;

V modlitbě?

také tímto způsobem; žehnám ti… proč, proč jsi Mne odmítala? Já jsem Jahve, neboj se! neboj se!… byla jsi šťastná?¹

Ano.

jak by tomu tak mohlo být, kdyby to bylo od toho zlého?

Řekni mi své jméno!

(Byla jsem podezíravá).

Jahve je Mé Jméno; miluj Mě; Já, Jahve, ti pomohu;

10. září 1986

pokoj tobě; Já jsem Jahve; Já tě vyučuji a připomínám ti, kdo tě našel a kdo tě miloval; chci, abys se Mnou měla důvěrný vztah; miluji tě; vnímej, že jsi milována; budu tě chránit; budu ti dodávat útěchu;

(Náhle jsem si uvědomila, že je nemožné, aby Bůh takto mluvil zrovna ke mně – vždyť jsem nikdo – a tak jsem si pomyslela, že jsem se asi zmýlila a všechno špatně pochopila. Možná to byl můj anděl).

Danieli?

Proč si myslíš, že je to Daniel?

Protože na začátku za mnou přišel Daniel. – Danieli?

ne;

Je to Daniel?

ne;

DANIELI?

ne, Já jsem Jahve; jsi připravena Mi naslouchat?

Žehnám Ti, Otče, žehnám Tomu, který mě vyučoval. Teď jsem šťastná.

proč?

Protože jsi mi pomohl.

nakonec jsem tě přivedl k Sobě;

Mohla bych se znovu zeptat na Tvé jméno?

Jahve.

Prosím, pochop mě, proč se znovu ujišťuji.

chápu to; jsi připravena Mi naslouchat?

Ano.

jsi šťastná pokaždé, když Mě přijímáš?

Ano. Mé srdce překypuje radostí.

proč?

Protože jsem naplněna láskou, kterou mě miluješ Ty, Bůh, a která ze mě prýští jako z fontány. Jsi to Ty, můj Bůh, kdo mě poučil a kdo to ve mně učinil.

pomoz ostatním, aby to cítili stejně;

Jak?

Já, Jahve, tě povedu.